Primární péče k nepoznání – mění se technologie i pacienti
Primární péče zažívá prudký rozvoj. Zájem mediků na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy o tento obor narostl.
Vybavení, kompetence nebo také organizace. To jsou oblasti, ve kterých se ordinace praktických lékařů za poslední desetiletí změnily k nepoznání. Tento rozvoj je jedním z faktorů, proč se o primární péči zajímá více studentů medicíny než dříve. Vyplynulo to z diskuse série Medialogy na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v květnu. „Jsem rád za zvýšený zájem mediků o primární péči. Primární péče je základ, který musí kvalitně fungovat,“ řekl děkan 1. LF UK Martin Vokurka.
Stetoskop a ultrazvuk
„Přibližně deset procent absolventů 1. lékařské fakulty se rozhodne pro specializaci v oboru všeobecného praktického lékařství,“ uvádí přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK Norbert Král s tím, že z této fakulty vychází nejvíce budoucích praktiků. Většinou se o tomto směřování rozhodnou během studia.
Emeritní přednosta ústavu Bohumil Seifert, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, poukázal na optimistický vývoj, kdy se v roce 2024 přihlásil do oboru rekordní počet zájemců. Pokud by se takový zájem podařilo udržet, mohlo by to stačit na generační obměnu.
To, že se zájem o praktické lékařství zvyšuje, není jen díky aktivitám zaměřeným na propagaci tohoto potřebného oboru, ale i tím, jak se práce v ordinacích změnila, vyplynulo z diskuse. „Kompetence praktických lékařů se v posledních letech rozšířily, víc toho zvládneme diagnostikovat a vyřešit přímo v naší ordinaci. To také láká mladé lékaře. Rozvíjí se využití point-of-care testovacích metod. Nejmodernějším trendem ve vybavení je ultrazvuk v ordinaci praktika, to je aktuálně největší gamechanger, který mění naši práci,“ uvedl Vojtěch Mucha, předseda spolku Mladí praktici.
S tím souhlasí Markéta Pfeiferová, bývalá předsedkyně spolku Mladí praktici, i podle ní láká obor mnoho talentovaných mladých lékařů. Zvláště když zjistí, že se mohou v rámci něj věnovat i vědě nebo se zaměřit podle svých priorit. „Když jsme odcházeli z fakulty, nečekali jsme, že budeme moci dělat ultrazvuk. Novinky nás tlačí vzdělávat se,“ říká Pfeiferová. A zdůrazňuje, že praktické lékařství má proti jiným oborům z podstaty věci výsadu pracovat se zdravými lidmi a pomáhat jim udržovat zdraví. „Praktický lékař může prodloužit délku života ve zdraví a má na to nástroje. To je pozitivní. Nestaráte se jen o nemocné, ale pomáháte lidem žít ve zdraví,“ poznamenala.
Kompetence všeobecných praktických lékařů mají potenciál rozšiřovat se dál. Praktici mají například zájem zapojit se do časného záchytu výdutě břišní aorty. „Praktik je schopen po absolvování kursu takové vyšetření provést,“ uvádí Norbert Král. Když není nutné pacienta posílat na vyšetření k jinému poskytovateli, obecně se zvyšuje compliance pacientů.
Týmová práce
Dalším významným trendem, podpořeným letos úhradovou bonifikací, se kterým se počítá i do budoucna, je rozvoj ordinací praktických lékařů se širším týmem. „Začínal jsem v jedné místnosti se sestrou. Organizace práce se výrazně mění. Vidíme, že je mnohem lepší pracovat v týmu s možností zástupu a s možností konzultací uvnitř týmu,“ říká Seifert.
A i když podmínky úhradové bonifikace mluví jen o vyšším počtu lékařů, v optimální týmové nebo sdružené praxi pracuje také více dalších zdravotníků nebo i nezdravotnických profesí – vedle sester třeba fyzioterapeut, nutriční terapeut, recepční, sociální pracovník… „Ve Velké Británii se o 2 500 pacientů běžně stará pětičlenný tým,“ říká Norbert Král.
Všeobecná zdravotní pojišťovna nedávno ohlásila, že se k letošní podpoře vzniku a rozšíření týmových praxí přihlásilo od ledna do konce května 139 ordinací praktiků pro dospělé a další ordinace dětských praktiků. To ale nemusejí být kompletní číslo, kolik už v Česku týmových praxí funguje. Podmínkou získání bonifikace je navýšení počtu registrovaných pojištěnců v průběhu letošního roku, a tak přihlášení do programu nedává smysl pro týmové praxe, které už delší dobu stabilně fungují a rozšiřovat kapacitu nemají v plánu. Nejvíce týmových praxí se VZP přihlásilo v Praze (32) a Moravskoslezském kraji (22).
Nejen záchyt, ale i péče o pacienty s náročnějšími potřebami
Zástupci praktických lékařů usilovně vyjednávají nové kompetence tomuto oboru v oblasti předepisování léků a kontroly chronicky nemocných pacientů. Zároveň se prodlužuje věk, kterého se lidé dožívají, ovšem nikoli ve zdraví, ale v nemoci. A tak přibývá pacientů s více chronickými nemocemi najednou, o které praktici pečují. Práce je tak náročnější.
Rozšíření spektra pacientů jde ale i druhým směrem – vlivem prohlubujícího se nedostatku praktických lékařů pro děti a dorost pečují stále častěji o teenagery. V ordinaci všeobecného praktického lékaře je možné registrovat pacienty od 14 let věku. „Dříve jsme to nezažívali. Dnes máme v naší ordinaci asi stovku teenagerů,“ uvádí Norbert Král. Důvodem je zánik blízké ordinace PLDD. Péče o pacienty pod 18 let je přitom specifická, a to jak komunikací s rodiči, tak po odborné stránce. „Péči o adolescenta bychom měli zohlednit ve vzdělávacím programu, mají jiné potřeby,“ zmiňuje Král.
Budovat vztah a pěstovat zdraví
Bez čeho se dobrý praktický lékař podle docenta Seiferta neobejde dnes stejně jako kdysi, je vztah k lidem. „Doporučuji studentům, aby v sobě hledali kladný vztah k lidem. Dobrý praktický lékař se těší v pondělí do ordinace, že tam bude plná čekárna,“ poznamenal. Dalším atributem dobrého praktika jsou komunikační dovednosti. Na nich by měl pracovat a rozvíjet je.
Podle Pfeiferové je součinnost pacienta nezbytná pro úspěch a cestou k ní je partnerský vztah mezi lékařem a pacientem. „Naší velkou výhodou jako praktických lékařů je, že pacienta známe. Můžeme pracovat na motivaci pacienta ke zdraví, které je naším společným cílem,“ uvádí. Zásadním nástrojem lékaře v primární péči tak je efektivní komunikace. „Efektivita komunikace je zásadní, potřebujeme zjistit co nejvíc informací v krátkém čase, a také nám musí pacient rozumět,“ říká Pfeiferová. Práce s motivací je tak v dnešním světě snad ještě významnější než samotné informování, informace jsou pacienti mnohdy schopni si zjistit i sami.
Není to dnes jen takzvaný dr. Google, s kým se pacienti o svém zdraví radí. „Je celkem nové, že pacienti přichází na konzultaci připraveni pomocí umělé inteligence. Musíme na to být připraveni a nemůžeme to bagatelizovat,“ uvádí Seifert. O doporučeních z velkých jazykových modelů nebo různých webových stránek s pacienty otevřeně mluví, pokud možno nad konkrétním textem, případně se snaží vyvrátit nepřesnosti.
„Už dnes je to denní chléb a konzultace s umělou inteligencí ještě naberou na obrátkách,“ myslí si Král.
Je nutné, aby zájem mediků přetrval. A aby šli na venkov
Pokud zájem mediků o specializaci všeobecného praktického lékaře přetrvá, vyhne se obor hrozícímu plošnému nedostatku lékařů. Samo o sobě to ale nevyřeší problémy s dostupností v konkrétních lokalitách a regionech. Mladí lékaři preferují spíše práci v krajských městech. Venkovské lékařství má přitom nezastupitelnou roli. Kromě jiného by mohl zájem o venkovské lékařství posílit větší kontakt mediků s ním. Aktuálně probíhá projekt, který kromě jiného vytváří po celé republice síť 26 venkovských ordinací ochotných a proškolených k poskytování týdenních stáží pro mediky a mladé lékaře. Jak uvádí Markéta Pfeiferová, jít ordinovat na venkov není snadné, patří k tomu zajistit kvalitní školu a volnočasové aktivity pro děti, práci pro obvykle vysokoškolsky vzdělaného partnera v co nejlepší dojezdové vzdálenosti nebo s možností home office, složitější je případné udržení kontaktů s fakultou a další aspekty. „Atestovala jsem v Praze, ale přestěhovala jsem se na venkov, odkud pocházím. Je to těžké. Když se to ale povede, je to radost vrátit se do malého města, odkud pocházíte, kde znáte některé rodiny a reálně můžete ovlivnit zdraví komunity,“ říká Pfeiferová.