Primární péči zřejmě čeká mnoho zásadních změn

Jak na Kongresu primární péče, který se konal 23. a 24. února v Praze, uvedl předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka, problémy primární péče připomínají zauzlovanou šňůru, kterou je třeba začít rozplétat ze správného konce. V rozhovoru pro MT jsme mluvili nejen o kulatém stole, který kongres zahájil a jehož závěry by se měly stát podkladem pro pracovní skupinu pro změny v primární péči při ministerstvu zdravotnictví. Ta má připravit změny ve financování primární péče, posílit její roli a rozšíření kompetencí praktických lékařů.

• Co zásadního z vašeho pohledu kongres přinesl?

V našem případě se nejedná o monotematicky zaměřený kongres. V jeho průběhu jsme se mohli setkat se všemi tématy, která mohou být v primární péči zajímavá. Velkou pozornost vzbudila přednáška o včasném záchytu Alzheimerovy choroby a roli praktického lékaře, která byla zaměřena nejen na důležitost včasného záchytu tohoto onemocnění, ale i na správnou péči o tyto pacienty. Jde v dnešní době o velmi potřebnou tematiku, což dokládá mimo jiné i fakt, že již vzniká doporučený postup pro praktické lékaře, který tak napomůže tomu, aby se začal řešit včasný záchyt právě v našich ordinacích. Řeší i určité výkony pro praktiky, které by tuto problematiku systematizovaly.

• Mluvíme zde o nějakém konkrétním časovém horizontu?

Zatím běží pilotní projekty. Přes rok je rozjetý projekt v Jihomoravském kraji, který se velmi slibně rozvíjí a do něhož je zapojena dvacítka praktických lékařů, kteří testují pacienty nad 60 let. Obdobné projekty se začínají spouštět i v jiných krajích, letos by se měl rozběhnout např. v kraji Plzeňském. Zároveň zdravotní odbor ministerstva zdravotnictví v rámci koncepce pro pacienty s Alzheimerovou nemocí řeší vznik nových výkonů. Pokud se tedy projekty ukáží jako smysluplné, o čemž jsme přesvědčeni, tak by měl být výsledkem výkon praktického lékaře, který má říkat, že pacient nad 60 let bude v ordinace testován miniCog testem, v případě podezření na demenci se doplní MMSE (Mini‑Mental State Examination) – test kognitivních funkcí, který zjišťuje paměťové a další funkce mozku, jež bývají v případě demence postiženy. Doporučený postup bude obsahovat i další postupy, např. jak často zvát tyto pacienty na kontrolu atd. Vyjdou‑li všechna jednání tak, jak doufáme, měl by tento výkon platit již od ledna 2019.

• Hned v úvodu kongresu proběhla debata u kulatého stolu, které se kromě zástupců praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost zúčastnili i zástupci z ministerstva zdravotnictví a ředitelé VZP ČR a Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Jaký byl hlavní výstup z tohoto jednání?

Cílem diskuse bylo shodnout se na podobě praktického lékařství v nejbližších patnácti letech. Šlo spíše o tříbení názorů. Dnes již na ministerstvu zdravotnictví od února funguje pracovní skupina pro změny v primární péči, v níž shodou okolností zasedají téměř všichni účastníci zmíněného kulatého stolu. Tato skupina se schází každých čtrnáct dní a připravuje zásadní změny v primární péči, zejména posílení role praktických lékařů, zvýšení jejich kompetencí, rozvolnění preskripčních omezení, změny úhrad pro primární péči a nastavení pravidel mezi primární péčí a ostatními specialisty a lůžkovým sektorem. Diskutovali jsme o různých možnostech, jak tyto věci vymezit, a ukazuje se, že jak zástupci primární péče, tak zástupci ministerstva a zdravotních pojišťoven mají na řadu věcí velmi podobné pohledy a daří se nacházet určitou shodu.

• Co z diskutovaných věcí považujete za klíčové?

Bezpochyby je to dostupnost primární péče, zejména na venkově. Je třeba si říci, např. v jakém věku tvořit pobídky, aby mladí lékaři zůstávali ve venkovských oblastech, a jak vůbec vytvořit transparentní a dlouhodobě predikovatelný systém toho, jak má primární péče vypadat. Tedy aby lékař, který si hledá nástupce, věděl, jak se v systému chovat, a byl ve snaze hledat jej a vychovat ekonomicky podpořen. V tomto kontextu se mluvilo například o sdružených praxích jako praxích pro více lékařů než pro jednoho. Témat byla celá řada, ale nelze říci, že by z jednání vzešel jeden konkrétní výstup.

• Co by se podle vás mělo do příštího roku na scéně primární péče určitě změnit?

Je těžké vybrat konkrétní věc, protože je nutný komplexní systém změn, které na sebe navazují a navzájem spolu souvisejí. Není možné zlepšit síť, dokud se neposune systém úhrad. A tato změna není možná bez změny kompetencí a nastavení nových pravidel atd. Co ale jde udělat podle nás poměrně rychle a snad pro to najdeme na ministerstvu podporu, je uvolnění preskripčních omezení. Ministerstvu jsme již předložili seznam asi 60 molekul léků, kde jsme přesvědčeni o tom, že by je měl předepisovat praktický lékař bez administrativních omezení. To by měl být nejhmatatelnější výsledek i pro pacienta, protože by se mu měla zvýšit dostupnost péče a komfort.

Pracovní skupina má za cíl do podzimu předložit ministrovi zdravotnictví ucelený harmonogram potřebných změn primární péče. Tam tedy bude zřejmé, co by se mělo udát v tomto sektoru v nejbližší době, ale i v dlouhodobém horizontu. Ministerstvo by pak tento materiál mělo přijmout a začít ho prosazovat. To je tedy další věc, která by se do příštího kongresu měla podařit, a tyto změny bychom měli být schopni zde za rok prezentovat. Mám‑li to shrnout, půjde o změny v kompetenci, vzdělávání, kvalitě praxí, zajištění sítě primární péče a změny ve financování – úhrady a nové výkony. Neříkám, že všechny tyto změny budou fyzicky hmatatelné již příští rok, to ani nelze, ale měl by zde být závazný plán, podle kterého se bude postupovat a který bude respektován. Půjde o změny na desítky let, které rozhodně přesahují životnost jednoho ministra či volebního období, a je třeba zajistit jejich kontinuitu.

• Asi častěji než dříve se setkáváte s pacienty, kteří do ordinace přicházejí s již připravenou diagnózou, kterou si vyhledali na internetu. Do jaké míry to ovlivňuje práci praktického lékaře?

Určitě se věnujeme i těmto tématům. Klíčová schopnost praktického lékaře je komunikovat se svým pacientem. Tyto věci zvládat není vždy jednoduché. Řada přednášek, které zazněly na kongresu, nás učila i to, jak brát určité věci s nadhledem či šarmem a předejít možným konfliktům s pacientem.

• Jaká další zajímavá témata na kongresu zazněla?

Nedílnou součástí kongresu primární péče je blok kasuistik, což dnes na vzdělávacích akcích není úplně obvyklé. Praktičtí lékaři zde seznamují své kolegy s určitými méně obvyklými případy či atypicky probíhajícími onemocněními, s nimiž se ve své praxi setkali a z nichž lze vyvodit nějaká poučení. Právě to považuji za velmi důležitou část našeho kongresu.

Zdroj: MT