Primát v endokrinologii – 80 let tradice

Pacientů s nadváhou a obezitou, s vysokým krevním tlakem nebo vysokým cholesterolem v ČR stále přibývá, což má vliv na výrazný nárůst nemocnosti a úmrtnosti. III. interní klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, která letos slaví 80 let, nabízí těmto pacientům komplexní léčbu – nové léčebné metody a unikátní specializovaná centra. Je jediným centrem pro vzácná onemocnění v endokrinologii v ČR a aktivně se zapojuje do mezinárodních vědecko-výzkumných projektů a klinických studií nejnovějších léčiv.

III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze, která dnes patří mezi největší interní kliniky v ČR s celkovou lůžkovou kapacitou 101 lůžek (87 standardních a 14 intenzivních), se od svého vzniku v roce 1945 stala jedním z nejvýznamnějších pracovišť v oblasti interní medicíny, endokrinologie, diabetologie a metabolických onemocnění v České republice. Krátce po skončení druhé světové války ji v prostorách po německé klinice v budově Všeobecné nemocnice založil prof. MUDr. Josef Charvát, DrSc. Položil zde základy moderní interní medicíny a jeho přístup k pacientovi, výuce i výzkumu ovlivnil generace lékařů. Jeho filosofie medicíny – propojení vědeckého poznání s humanistickým přístupem – je dodnes živá v každodenní práci kliniky.

„Vizionářský přístup otců zakladatelů, například prof. Šobry, který založil první poradnu pro metabolismus krevních lipidů v Evropě a druhou na světě, je opravdu výjimečný. A to, že prof. Češka jako jeho žák a následovník vybudoval Centrum preventivní kardiologie v rozsahu a spektru činností, které do té doby byly zcela nevídané, a my na to v současné době navazujeme, je také něco, co považuji za zcela klíčové,“ říká pro MT prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., MHA, zástupce přednosty III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Od začátku byl na této klinice kladen důraz na endokrinologii a dnes je toto pracoviště jediným evropským centrem pro vzácná onemocnění v endokrinologii v ČR (Endo-ERN). Pečují zde o pacienty se vzácnými endokrinopatiemi, zejména onemocněními hypofýzy, nadledvin, ale i vzácnými onemocněními štítné žlázy a kostními. Klinika se také specializuje na diabetologii, obezitologii a kardiologii a je národním referenčním centrem pro diagnostiku a léčbu familiární hypercholesterolémie. Součástí pracoviště je echokardiografická laboratoř, sonografické pracoviště, laboratoř pro endokrinologii a metabolismus, osteocentrum, centrum preventivní kardiologie, nutriční centrum nebo centrum pro léčbu závislosti na tabáku. „I v dalších letech chceme na našem pracovišti rozvíjet především léčebně preventivní péči nejvyšší kvality. Plánujeme další modernizaci kliniky, rozšíření ambulantní péče, jednodenní hospitalizace, ale i zapojení do nových vědeckých výzev,“ zdůrazňuje přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Michal Kršek, DrSc.

Jako součást 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se klinika také významně podílí na výuce studentů medicíny, bakalářských oborů i postgraduálním vzdělávání. Její odborníci se aktivně účastní klinického i experimentálního výzkumu, zejména v oblasti endokrinních, metabolických a cévních onemocnění. Klinika se rovněž podílí na tvorbě odborných doporučení, spolupracuje s mezinárodními institucemi a její pracovníci zastávají vedoucí pozice v odborných společnostech.

Důraz ne personalizovanou medicínu

V duchu odkazu profesora Charváta klinika nadále rozvíjí personalizovanou medicínu, klade důraz na multidisciplinární přístup a aktivně se zapojuje do výzkumných projektů zaměřených na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění. „Na této klinice vznikla řada ambulancí, které se zabývaly např. obezitou a poruchami lipidů a založily školu na léčbu onemocnění hypofýzy. Máme řadu prvenství, např. poprvé se zde stanovovaly protilátky proti inzulinu. Dnes jsme schopni se starat i o velice komplikované pacienty a jsme zařízením, které zvládá i extrémně obézní pacienty,“ vysvětluje prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vedoucí Obezitologického a diabetologického centra III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Kromě poskytování ambulantní a lůžkové péče je klinika superkonziliárním pracovištěm pro pacienty z celé republiky. Její významnou součástí je Obezitologické centrum – oddělení XXL, které se zaměřuje na pacienty s těžkou obezitou. Nabízí komplexní diagnostiku a léčbu obezity včetně metabolických komplikací, multidisciplinární přístup – spolupráci s endokrinology, nutričními terapeuty, psychology a bariatrickými chirurgy, podporu v oblasti životního stylu a možnost bariatrické léčby. Oddělení XXL je unikátní nejen rozsahem péče, ale i důrazem na respektující a nestigmatizující přístup k pacientům. Ročně projdou centrem tisíce pacientů s metabolickými problémy.

Jak prof. Prázný upozorňuje, počet pacientů s nadváhou a obezitou v ČR stále narůstá, v současné době je to již více než polovina obyvatel ČR. Novinkou posledních let je výskyt obézních pacientů i mezi pacienty s diabetem 1. typu, kde jsme ji dřív tak často nepozorovali, narůstá počet obézních dětí a také dětský diabetes mellitus 2. typu (DM2T). „Využíváme nejmodernější poznatky medicíny a pracujeme ve zkušených týmech. XXL centrum umožňuje léčbu i extrémně obézním pacientům s problematickou pohyblivostí, po náročných chirurgických výkonech. Věnujeme se také pacientům s obezitou nižšího stupně, kteří mají další komplikace, jako je diabetes, selhání srdce nebo poruchy funkce ledvin,“ dodává.

Nové léčebné metody a screening zlepšují kvalitu života nejen diabetiků

V léčbě nadváhy a obezity se stále častěji používá nová generace léků na principu GLP-1 RA, po kterých u nemocných klesá hmotnost o více než 20 procent. Nicméně pro extrémně obézní pacienty je stále nejúčinnějším řešením bariatrická chirurgie. Stále častěji se do léčby zapojuje telemedicína, nutriční terapie a rehabilitační programy při hospitalizaci.

Pro pacienty s diabetem 1. typu představují největší pokrok v léčbě moderní technologie – zejména glukózové senzory a automatické pumpy pro dávkování inzulinu. „Skvělou zprávou je, že glukózové senzory budou od začátku roku 2026 dostupné i pro pacienty s DM2T, kteří jsou dnes léčeni třemi a více dávkami inzulinu denně,“ zdůrazňuje prof. Prázný s tím, že kvalita života pacientů se zlepšuje, mají méně komplikací, prodlužuje se jim délka dožití ve zdraví a klesá u nich úroveň diabetického stresu.

Pacientům s DM2T v posledních dvaceti letech významně pomáhá inkretinová léčba a právě léčba pomocí injekčních léků GLP1-RA. Pacienti během léčby hubnou a léčebné přípravky navíc snižují i riziko úmrtí a závažných komplikací, včetně kardiovaskulárních. Glifloziny ovlivňují kromě diabetu i srdeční selhání a selhání ledvin. „Díky těmto moderním lékům máme dnes více kompenzovaných diabetiků a méně jich končí nekompenzovaných na internách, méně pacientů má selhání ledvin a méně jich slepne,“ dodává prof. Prázný. Jak připomíná, dalším úspěchem je screening diabetické retinopatie, který se před několika lety podařilo spustit v ambulancích diabetologů. V ČR jím jíž prošlo přes 100 000 pacientů se záchytem 13 procent tohoto onemocnění.

Problémem je ale i cholesterol. Jestliže byl před lety pokles hodnot LDL cholesterolu důvodem pro významný pokles úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci, v posledním desetiletí už se hodnoty nemění a spíš opět stoupají. „Pozitivní je, že nové terapie, které využívají principy biotechnologií – monoklonální protilátky, RNA terapie –, umožňují i léčbu pacientů, které jsme dříve mohli léčit velmi obtížně nebo vůbec,“ vysvětluje prof. Vrablík.

Možnosti diagnostiky a prevence aterosklerózy a jejích komplikací léčbou vysokých koncentrací cholesterolu se nadále rozšiřují. V léčbě poruch metabolismu krevních lipidů poskytuje klinika komplexní diagnostiku – klinickou i laboratorní, včetně genetické analýzy, zobrazovacích metod a zapojení AI. Využívány jsou nové léčebné možnosti, např. anti-PCSK9 terapie, MoAb, SiRNA nebo orální malé molekuly. U pacientů po již prodělané cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu lze moderními léčebnými možnostmi zabránit opakování takových příhod. „A posouváme se dál. Časnou identifikací rizika, včetně sofistikovaného genetického vyšetření, umíme zaměřit pozornost na osoby v riziku, a zabránit tak vzniku i první cévní příhody a prodloužit délku života ve zdraví. Umíme diagnostikovat vzácné poruchy metabolismu cholesterolu a nabídnout pacientům specifickou léčbu," vyzdvihuje prof. Vrablík. Díky novým terapiím se také zlepšila prognóza i u familiární hypercholesterolémie, která je nejčastější vrozenou poruchou metabolismu a v ČR je jí postiženo 40 000 lidí. Pokud je onemocnění zachyceno včas, pacientům již nezkracuje život a nepřináší předčasné aterosklerotické cévní komplikace, které jsou u těchto nemocných stokrát častější než u stejně starých zdravých jedinců.

Klíčovým nástrojem prevence civilizačních nemocí se stává výživa

Výživa zásadně ovlivňuje stav svalové a kostní hmoty, funkci mozku, zdraví jater, mikrobiom a celkovou imunitu. „Výživa se z podpůrného faktoru proměnila v klíčový nástroj prevence i léčby. Je uznávána jako samostatný terapeutický nástroj, který může ovlivnit průběh onemocnění, kvalitu života i délku dožití. Výživa se stává součástí edukace pacientů už při stanovení diagnózy,“ vysvětluje MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D., vedoucí lékařka Jednotky intenzivní metabolické péče III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. 

V posledních letech byla propracována metodika nutričního screeningu, včas se odhalují jedinci se špatným stavem výživy. Umělá výživa se stala součástí denní praxe napříč celou medicínou, využívá se i v léčbě malnutrice, u pacientů v akutním stavu nebo v rekonvalescenci. Změnil se i přístup pacientů – roste zájem o personalizovanou výživu, nutriční poradenství a preventivní opatření. Specifičnost výživy v interních oborech spočívá v tom, že pacienti často trpí více diagnózami současně, což vyžaduje individualizovaný nutriční přístup, který zohledňuje vzájemné interakce mezi nemocemi. Jak MUDr. Křížová zdůrazňuje, právě správná výživa může ovlivnit délku hospitalizace, průběh rekonvalescence, prognózu onemocnění i kvalitu života nemocných. I proto je zcela zásadní spolupráce lékaře, nutričního terapeuta, ošetřovatelského personálu i samotného pacienta.