Priorita českého předsednictví EU - eHealth

To, že se eHealth stane spolu s otázkou financování zdravotní péče a antibiotické politiky jedním ze tří hlavních témat připravených resortem zdravotnictví, potvrdil ve svém vystoupení vrchní ředitel úseku ekonomického a mezinárodních věcí ministerstva zdravotnictví Mgr. Ivo Hartmann. Důležité však je, aby nešlo jen o „elektronizaci pro elektronizaci“. Digitalizace českého i evropského zdravotnictví by měla sloužit zvýšení kvality a dostupnosti zdravotní péče a sledovat i ekonomický přínos. V podmínkách ČR by měla obsáhnout:

∗ digitalizaci zdravotnických zařízení,

∗ výdej elektronických receptů,

∗ elektronickou identifikaci pojištěnců i zdravotnických profesionálů,

∗ rozvoj registrů a konsolidaci resortních informací

∗ projekt zdravotnických portálů, které zajistí přístup k informacím pro pacienty, lékaře i další oprávněné osoby.

K financování systému přispějí zdroje ze strukturálních fondů EU, ale zapojit by se podle I. Hartmanna měly i zdravotní pojišťovny, které mají k dispozici většinu prostředků z veřejného zdravotního pojištění a v budoucnu budou z digitalizace významně profitovat.

Nebezpečný resortismus

Na potřebu eHealth v evropských souvislostech poukázal poslanec Evropského parlamentu MUDr. Milan Cabrnoch. „Zdravotnictví v celé EU se musí vyrovnat s následky svých úspěchů, díky nimž lidé žijí déle, mají více informací, jsou daleko náročnější a při rostoucí mobilitě navíc stejnou kvalitu zdravotní péče očekávají doma i v zahraničí,“ připomněl M. Cabrnoch. Právě těmto požadavkům chce vyjít vstříc připravovaná směrnice EU o poskytování přeshraniční zdravotní péče, která ovšem naráží na princip národních kompetencí. „Ať už se její kontroverzní záměr podaří prosadit či nikoli, budoucí mechanismy spolupráce mezi státy EU v oblasti poskytování zdravotních služeb a jejich financování budou postaveny právě na digitalizaci a sdílení informací.

O eHealth jako součásti konceptu elektronických služeb veřejné správy eGovernment hovořil na konferenci Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví. „Není možné připustit, aby si tak jako dosud budovaly jednotlivé resorty své vlastní, izolované informační systémy, obsahující často totožné informace,“ zdůraznil Z. Zajíček. „Takto neefektivně byly v minulosti utráceny peníze státní,  a mohly by tak být proplýtvány – pokud nepřekonáme úzký resortismus – i finance evropské. Přitom v obou případech jde o peníze nás všech, protože ani Evropská unie nemá jiné příjmy než ty, které pocházejí z daní občanů.“

Registry urychlí přístup k datům

Problémem současných databází veřejné správy – souvisejících i s poskytováním zdravotní péče a s jeho proplácením – je jejich roztříštěnost, nejednotnost a multiplicity v jejich vedení.

„Stávající izolované systémy neumožňují sdílení klíčových dat vedených v jednotlivých evidencích,“ připomněl Z. Zajíček. „Občan musí údaje vedené o jeho osobě opakovaně dokládat, při každé registraci např. u lékaře, při každé nové hospitalizaci či akutním ošetření se musejí jeho osobní údaje zapisovat vždy znovu a znovu. Tím pochopitelně roste i chybovost.“

Z. Zajíček proto představil plánovaný systém čtyř základních registrů, jejichž data – tzv. referenční údaje – by měla být oprávněným osobám a institucím centrálně přístupná. Bude se jednat o:

• registr územní identifikace, adres a nemovitostí, ve kterém budou jako referenční údaje vedeny informace o všech nemovitostech, správním členění státu a o adresách;

• registr obyvatel, ve kterém budou jako referenční údaje vedeny informace o všech občanech ČR, cizincích s povolením k pobytu v ČR a občanech jiných států vedených v základních registrech (například žadatelů o vydání řidičského průkazu);

• registr osob, ve kterém budou jako referenční údaje vedeny informace o všech ekonomických subjektech v ČR, tedy právnických i podnikajících fyzických osobách a organizačních složkách státu;

• registr práv a povinností, ve kterém budou jako referenční údaje vedeny informace o oprávnění pro přístup do základních registrů, seznam názvů agend a jejich číselných kódů, údaje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a údaje o dalších právech a povinnostech osob, pokud to stanoví jiný právní předpis.

„Z těchto registrů bude moci získávat např. osobní údaje pacienta každé zdravotnické zařízení – stačí, když k tomu občan vybavený elektronickýn občanským průkazem dá souhlas v podobě zadání kódu PIN,“ uvedl Z. Zajíček. „Referenční údaje vedené v registrech budou automaticky považovány za důvěryhodné, pokud nebude prokázán opak,“ dodal.

Podle Z. Zajíčka již nebude jako identifikátor používáno rodné číslo, protože je  identifikátorem významovým – nese v sobě informaci o datu narození a donedávna také o pohlaví. Nově budou používány identifikátory agendové odvozené z kódu příslušné agendy a zdrojového identifikátoru fyzické osoby. Tím by měla být posílena bezpečnost a ochrana citlivých osobních údajů.

Pokud projdou návrhy úspěšně legislativním procesem, měly by zákony o jednotlivých základních registrech platit od 1. ledna 2010.

Zdroj: