Přivítáme účastníky 75. kongresu EAS

Začněme tím, jak se vlastně podařilo prosadit kandidaturu Prahy jako dějiště kongresu a jaký by měl být jeho charakter.
Nejdůležitější jsou dvě věci – za prvé kongres získat, za druhé nalézt správnou rovnováhu mezi jeho vědeckou úrovní a atraktivitou pro co nejširší okruh odborníků a také pro farmaceutické a jiné firmy. Získání kongresu pro Prahu předcházely tři až čtyři roky diplomatických jednání a doc. Richard Češka i já proto nyní pociťujeme velké uspokojení, že tato jednání nebyla marná. EAS má za sebou zajímavý vývoj, já jako její dlouholetý člen pamatuji ještě první období, kdy měla na rozdíl od současného stavu jen zlomek členů – přibližně dvě stovky. Tehdy byla de facto exkluzivním klubem, do něhož se nebylo možno přihlásit; členové byli doporučováni na základě vědecké a publikační aktivity členy již existujícími. To mělo své přednosti, neboť kongresy měly vysokou vědeckou úroveň, ale i zápory, protože takové kongresy nebyly v podstatě žádné farmaceutické společnosti ochotné sponzorovat. Zásadně změnit se to podařilo zhruba před dvaceti lety, kdy byl do čela společnosti zvolen Jim Shepherd. Ten byl nejen vynikajícím vědcem, ale také skvělým popularizátorem vědy a dobrým obchodníkem. Právě díky němu se kongresy EAS rozrostly na vědecké akce s více než dvěma tisícovkami účastníků a výraznou účastí firem. Nyní se kyvadlo nejspíše opět vrací zpět, protože současná předsedkyně prof. Ulrike Beisiegel z Institutu lékařské biochemie a molekulární biologie Univerzitní nemocnice v Hamburku, přírodovědkyně výrazně orientovaná na problematiku lipoproteinů, opět preferuje zaměření na vědecké otázky a teoretické problémy. Proto je i program pražského kongresu zaměřen především na základní aspekty patologie, které však mají jen malý vztah např. k tomu, jaké procento populace má dostávat statiny. Do budoucna proto bude nutno najít mezi těmito dvěma krajnostmi správnou rovnováhu.Nicméně přesto jste přesvědčen, že pražský kongres bude mít jak vysokou vědeckou úroveň, tak značnou atraktivitu?
Nesporně. Díky více než 2 000 účastníků předčí všechny předchozí kongresy včetně jednání v atraktivní Seville. A mimořádně zajímavý je i jeho program. Jak už jsem řekl, směřuje k samotné podstatě aterosklerotického procesu – je zaměřen především na genetiku a genetické determinanty aterosklerózy, změny struktury arteriální stěny, apoptózu a procesy představující klinické komplikace, jako je adhezivita trombocytů, interakce mezi endotelem a destičkami, tromboembolické procesy a naopak mechanismy aterosklerotický plát rozpouštějící atd.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2005, strana 5

Zdroj: