Pro hygienu rukou jsou nemocnice vybaveny

V souvislosti se Světovým dnem hygieny rukou se MT zeptala MUDr. Vilmy Benešové, primářky nemocničního oddělení hygieny a epidemiologie Fakultní nemocnice v Motole a zakládající členky letos ustavené Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou.

• Paní primářko, s poskytováním zdravotní péče je v ČR spojeno sedm procent infekcí, jak je tomu jinde ve světě?

Jsme na tom stejně jako západní Evropa, kde infekce spojené se zdravotní péčí jsou u pacientů diagnostikovány v osmi až deseti procentech případů. Naše zjištění jsou výsledkem prevalenčních studií z let 2015 a 2017, do kterých se zapojila řada nemocnic, velkých fakultních i těch menších. Studie byla zaměřena nejen na výskyt infekčních komplikací u pacientů v určitém časovém úseku, ale i na používání antibiotik. Pro nás jsou to velmi cenné informace právě pro prevenci, protože nechceme jenom infekce kontrolovat, ale byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo více se zapojit do preventivních programů. Patří k nim i edukace v oblasti hygieny rukou.

• V průměru si jen čtyři z deseti zdravotníků správně myjí ruce. Je tu prostor pro zlepšení?

Prostor pro zlepšení určitě je, a to už při výchově budoucích zdravotníků. Pokud budu mluvit za naši motolskou nemocnici, podílíme se na výuce čtvrtých ročníků 2. lékařské fakulty UK, kdy kromě přednáškové části si studenti mohou také zvolit hygienu rukou na vybraném pracovišti za téma seminární práce. Zpracují téma nejen teoreticky, ale jdou na dané pracoviště a sledují chování zdravotníků v pěti klíčových momentech, tedy před kontaktem s pacientem, před čistým/aseptickým zákrokem, po možném riziku kontaktu s tělními tekutinami, po kontaktu s pacientem a po kontaktu s okolím pacienta.

• Ti čtyři zdravotníci z deseti se mi zdá velmi málo, opravdu je situace tak katastrofální?

Toto číslo je průměr. Máme pracoviště, kde compliance je skutečně jen 20 nebo 25 procent, a jsou pracoviště, kde se na hygienu rukou velice dbá, tam můžeme mluvit o compliance přes 70 procent. Pro nás je velmi potěšující, že uvědomění zdravotníků je tam na vysoké úrovni, jsou to většinou pracoviště intenzivní péče. Kde je nízká compliance, tam se setkáváme s jedním velkým nešvarem, že se hygiena rukou řeší používáním rukavic.

• S rukavicemi na rukou ale chrání zdravotníci jen sami sebe…

Sebe chrání, ale pokud použijí jedny rukavice na více činností a více pacientů, roznášejí kontaminaci všude.

• Není problém třeba i v tom, že nemocnice kvůli nedostatku financí šetří, a to třeba i na dezinfekčních prostředcích, rukavicích a dalších hygienických pomůckách?

Myslím, že v tom problém není. Zhruba od roku 1995 začaly být v ČR dostupné alkoholové dezinfekční přípravky, včetně dávkovačů a celého vybavení. Zdravotnická zařízení se už dostatečně vybavila. Běžně jsou dávkovače dezinfekce na chodbách i na pokojích pacientů, výjimkou jsou dětská oddělení nebo psychiatrie. Ošetřující personál má dávkovač také na vozíku, když například aplikuje na pokojích léky nebo převléká lůžka. I návštěvníci a ambulantní pacienti mají dostupnou dezinfekci rukou ve vstupní hale. Co se týká dezinfekčních prostředků na ruce a celého vybavení, je v českých nemocnicích k dispozici všechno, co je dostupné v Evropě. Jenom naučit zdravotníky používat dezinfekci rukou ve správný čas a na správném místě…

• Jaká jsou nejčastější místa získání infekce v nemocnici? A šlo by stoprocentním dodržováním hygieny šíření infekce v nemocnici zcela vyloučit, nebo jsou i jiné faktory?

Septické stavy patří určitě mezi preventabilní. Obecně se udává, že ze všech infekcí, které jsou spojeny s terapeutickým nebo diagnostickým výkonem ve zdravotnictví, je preventabilních 30 procent. Zbytečná je tedy téměř třetina infekcí. Jsou to například katetrové sepse, infekce v místě chirurgického výkonu, urosepse a dekubitální sepse. U pneumonií na JIP je problém složitější. Existují preventivní postupy, aby se riziko vzniku ventilátorové bronchopneumonie snížilo. Působí však více faktorů, a to i z hlediska pacienta. Tam nestačí jenom čisté ruce. Používáme různé uzavřené systémy odsávání apod., péče o okruhy je už standardní záležitost.

Obecně a velmi zjednodušeně se dá říci, že původně prostá infekce se může změnit v sepsi, která má na rozdíl od nekomplikované infekce závažnější průběh, prognózu a může vést ke smrti – mluvíme pak o multiorgánovém selhání, septickém šoku. Takový stav se již antibiotiky těžko zvládá, šance bývá pro nemocného relativně malá.

• Můžete se v této souvislosti zmínit o činnosti Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou?

Podíleli jsme se na vzniku prvního edukačního videa, kde je barevnými skvrnami na rukou názorně předvedeno, jak se kontaminovanýma rukama roznáší infekce po nemocnici. Video je na www.bezpecnostpersonalu.cz a je volně k použití. Uvidí ho také účastníci kursů a seminářů s tématem infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče v rámci celoživotního vzdělávání pro lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky. Naše první video je zpracováno tak, aby postihovalo všechny profese v nemocnici, je tam lékař, návštěvník, sestra a pacient. Všichni mají svoji úlohu v tom, že mohou přispět k šíření infekce, nebo naopak k prevenci jejího šíření.

K cílům naší skupiny bych ještě doplnila, že považujeme za důležitou podporu od zdravotníků, spolupracujeme s Profesní a odborovou unií zdravotnických pracovníků. Předjednali jsme podporu pro naše projekty také se Spojenou akreditační komisí (SAK). Aby nemocnice získala od SAK akreditaci, musí mít vypracovaný program na edukaci a sledování hygieny rukou.

• Takže akreditovaná nemocnice by správné mytí rukou měla dodržovat?

Ano, Fakultní nemocnice v Motole získala akreditaci už třikrát, akreditace je vždy na tři roky.

Zdroj: MT