Pro obnovu odkazu prof. Františka Hamzy
„Bouře tu udeřila asi kolem osmé hodiny večerní a trvala necelou hodinu,“ vzpomíná pro MT ředitel Hamzovy odborné léčebny MUDr. Václav Volejník, CSc. „Pro mne nepochybně potěšitelným zjištěním je, že personál nezaváhal. Ještě před bouřkou stačil všechny pacienty, kteří byli tou dobou v parku na procházce či rehabilitaci, popřípadě v naší kavárně uvnitř areálu, vrátit do budov. Díky tomu se vichřice, která lámala stoleté stromy jako sirky, u nás obešla bez zranění pacientů.“
Bouře ještě neskončila a v léčebně se již mobilizovaly týmy a aktivovaly plány opatření pro případ mimořádných událostí. Prakticky okamžitě byli povoláni hasiči, aby prořezali spadané dřevo a uvolnili průjezdy na cestách uvnitř rozlehlého areálu léčebny. To ještě nikdo netušil, jak záhy bude tato připravenost oceněna.
„Kolem deváté večerní se dramaticky zhoršil zdravotní stav jednoho z pacientů, který se u nás léčil po cévní mozkové příhodě,“ pokračuje ve vyprávění MUDr. Volejník. „Došlo u něj k tzv. druhé atace a bylo nutno volat zdravotnickou záchrannou službu. Kdyby reakce personálu nebyla tak rychlá a nepodařilo se včas zprůjezdnit cesty, došlo by možná k nejhoršímu. Nedovedu si totiž představit, jak bychom pacienta v tak těžkém stavu dokázali u nás stabilizovat a delší dobu udržet.“
Vichřice si však přesto v Hamzově odborné léčebně vybrala svou daň. Škody se ještě počítají, v den naší návštěvy před necelými dvěma týdny bylo jasné, že ve zdejším parku a arboretu bylo zničeno nejméně 185 stromů. Za oběť padlo i 24 sbírkových stromů, jejichž hodnota činí nejméně 62 milionů korun.
Na obnovu parku a arboreta v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku je možno přispět prostřednictvím veřejné sbírky poukázáním finanční částky na účet 188189190/0600 vedený u GEMB, a.s., Chrudim.
Sbírka je povolena podle zákona rozhodnutím č.j. KrÚ 30170/2008.
Jak se v Luži zrodilo arboretum
Park založil prof. MUDr. František Hamza v prvním desetiletí minulého století cíleně jako lesopark v severní části Českomoravské vrchoviny.
F. Hamza se narodil 6. března 1868 v Kletečné u Humpolce. Již v době studií lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze se zabýval problematikou dětské tuberkulózy a zkoumal otázky a způsoby jejího léčení. Po ukončení studia nastoupil jako obvodní lékař v Luži. Místo svého působení si zvolil zcela záměrně, protože klimaticky odpovídalo realizaci jeho plánu - zřízení dětské tuberkulózní léčebny.
Založením lužského ústavu prof. Hamza dokázal, že léčením TBC ve vnitrozemském klimatu lze dosáhnout stejných výsledků jako ve vysokých horách či u moře. Zavedl dosud neznámé a nepoužívané způsoby terapie, mimo jiné i „terapii ovzduším“. Březové a modřínové hájky například poskytovaly „měkký stín“ při výuce dětí ve volné přírodě.
Snaha prof. Hamzy vytvořit svým svěřencům rodinné a příjemné prostředí – stejně jako jeho záliba v cizokrajných dřevinách – jej vedla k vysazování vzácných stromů v areálu léčebny. Hamzovo arboretum v lesoparku léčebny je dnes díky tomu cennou sbírkou domácích i cizokrajných dřevin pocházejících ze Severní Ameriky a Asie.
Nejstarší část parku byla zřejmě založena kolem roku 1910 v návaznosti na úpravy okolí nově dostavěných budov ústavu. Postupně zde byly vysazeny především evropské dřeviny. V roce 1914 vyprojektoval sám prof. Hamza plán dobudování nově vznikající košumberské části ústavu. Součástí plánu byly i liniové výsadby, lemující hlavní komunikace, hájky pro školní výuku či odpočinkové plochy se solitéry. Rozšíření parku nastalo po roce 1920, kdy byly dostavěny „Sdružené chirurgické pavilony“ pro léčbu kostní TBC. Do jejich okolí byla vysázena většina nejcennějších solitér. V průběhu dalších let byl park minimálně udržován. V letech 2000 – 2001 proto bylo nutno přistoupit k jeho celkové regeneraci. Celkem 80 stromů bylo z důvodu havarijního stavu skáceno a bylo vysazeno 155 nových. Dnešní rozloha lesoparku je 13 ha. Plánovanými dosadbami arboreta se postupně doplňuje a dotváří sbírka cizokrajných dřevin ze všech kontinentů světa. Zůstává však zachován základní charakter lesoparku, který je spolu s arboretem coby součást naučné stezky volně přístupný veřejnosti.
Tilia cordata – polom, Aesculus hippocastanum – polom, Larix decidua – vývrat… Tak začíná smutný seznam škod Hamzova arboreta. V době, kdy byl pořízen tento snímek, byly mnohé ze 185 zničených stromů teprve čerstvě vysazenými semenáčky.
F
Zdroj: