PRO SESTRY: Manažerka Mafimuškila musí vyřešit vše
Jak jste se do pozice ředitelky ošetřovatelství dostala?
Pracovala jsem jako sestra a později jako instrumentářka v pražském iKEM. Poprvé jsem v Saúdské Arábii byla tři měsíce v létě roce 2002. To jsem instrumentovala na sále ve státní nemocnici. Na začátku jsem vůbec neuměla anglicky. Přesto jsem nějak přežila. Odjížděla jsem s tím, že se určitě chci vrátit. Podruhé jsem si na internetu našla místo v jedné soukromé nemocnici, udělala pohovor a v prosinci 2004 jsem odjela. Opět jsem nastoupila na sál. Shodou okolností mi třetí den nabídli pozici zastupující ředitelky ošetřovatelství, za pár týdnů už jsem byla ředitelkou. Ve státní nemocnici by něco podobného nebylo možné, už jen proto, že tam je dost Američanek a Kanaďanek, které tyto pozice obsazují přednostně.Co bylo vaším úkolem?
Oficiálně řízení ošetřovatelské péče. Byla jsem tedy zodpovědná za výběr zdravotnického personálu, za jeho vzdělávání a za kvalitu jeho práce. Patřily pode mě i všechny pomocné síly včetně obsluhy výtahů. Běžně se však předpokládalo, že vyřeším jakýkoli problém, který se kdekoli v nemocnici vyskytl. Když byla špatně vytřená podlaha, volali mě, když pacienti dostali studené jídlo, tak také. Cokoli lékaři chybělo, hned se sháněl po nursing director. Očekávalo se ode mě také, že každý den osobně pohovořím s ViP pacienty, což byli členové rodin spřátelených s rodinou majitele nemocnice, případně členové královské rodiny. Byla jsem členem patnácti různých komisí, z toho jsem pět vedla. Oficiální pracovní dobu jsem měla osm hodin denně, v nemocnici jsem ale byla téměř pořád.Odkud pocházely sestry, které jste řídila?
Místní sestry prakticky neexistují. Naprostá většina pocházela z Filipín a Indie.Jaké byly požadavky na přijetí?
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 22/2006, strana 14
Zdroj:
