Problémy s dýcháním jsou druhým nejčastějším příznakem infarktu

„Zjistili jsme, že atypické příznaky byly nejčastější u starších lidí, zejména u žen, které pro pomoc zavolaly non emergency linku pomoci. To naznačuje, že pacienti nevěděli, že jejich příznaky vyžadují naléhavou pozornost,“ uvedla autorka studie zveřejněné v květnu v časopisu Evropské kardiologické společnosti European Heart Journal - Acute Cardiovascular Care, dr. Amalie Lykkemark Møller z nemocnice Nordsjællands, Hillerød v Dánsku. Srdeční záchvaty přitom vyžadují rychlou léčbu za účelem rychlého obnovení průtoku krve a snížení úmrtnosti. Rozpoznání příznaků ze strany pacientů a zdravotnického personálu je zásadní pro snížení zpoždění. Podle A. Møller se ale jen málo ví o tom, jak příznaky ovlivňují jednání pacientů a lékařských služeb a následně tak ovlivňují přežití.

Studie zkoumala souvislosti mezi počátečními příznaky infarktu myokardu (IM), odpovědí lékařské služby a 30denní úmrtností. Vědci shromáždili údaje o všech voláních na 24hodinovou lékařskou linku pomoci a číslo tísňového volání v regionu hlavního města Dánska od roku 2014 do roku 2018. U těchto dvou služeb je spolu s odpovědí registrován primární příznak. Vědci identifikovali dospělé ve věku 30 a více let, kteří byli diagnostikováni s infarktem myokardu do 72 hodin od hovoru. Pacienti byli rozděleni do skupin podle jejich primárního příznaku.

Během pětiletého období byl specifický primární příznak zaznamenán u 7 222 z 8 336 srdečních záchvatů, nejčastější byla bolest na hrudi (72 %), zatímco u 24 procent pacientů se vyskytly atypické příznaky, nejčastěji se jednalo o problémy s dýcháním. Prevalence bolesti na hrudi byla nejvyšší u mužů ve věku 30–59 let volajících na číslo tísňového volání a nejnižší u žen starších 79 let volajících na lékařskou linku pomoci. Atypické příznaky se vyskytovaly hlavně u starších pacientů, zejména pak žen, které volaly na linku pomoci.

Z pacientů s infarktem myokardu s bolestí na hrudi se emergentní péče dostalo 95 procentům z těch, kteří volali o pomoc rychlou záchranku a 76 procentům volajících na číslo lékařské linky pomoci. Pro srovnání, k emergentnímu převozu došlo pouze u 62 procenta (tísňová linka) a 17 procent (linka lékařské pomoci) pacientů s atypickými příznaky. 30denní úmrtnost pacientů po IM s bolestí na hrudi byla pět procent u těch, kteří zavolali na tísňové číslo a tři procenta u těch, kteří zavolali na lékařskou linku pomoci. Míra úmrtí do 30 dnů byla podstatně vyšší u pacientů s infarktem s atypickými příznaky: 23 procent, resp. 15 procent.

Aby bylo možné srovnávat úmrtnost pacientů s bolestí na hrudi s těmi s atypickými příznaky, vědci standardizovali data podle dalších faktorů, jako je věk, pohlaví, úroveň vzdělání, diabetes, předchozí srdeční infarkt, srdeční selhání a chronickou obstrukční plicní nemoc. Standardizovaná 30denní úmrtnost byla 4,3 procenta u pacientů s bolestí na hrudi a 15,6 procenta u pacientů s atypickými příznaky.

Celkově výsledky ukazují, že u pacientů s infarktem s bolestmi na hrudi byla třikrát větší pravděpodobnost, že obdrží pohotovostní sanitku než u pacientů s jinými příznaky. Lidé s atypickými příznaky častěji volali linku lékařské pomoci, což by mohlo naznačovat, že jejich příznaky byly mírnější, nebo si neuvědomovali jejich závažnost. Vágní příznaky také mohou přispět k tomu, že si je zdravotní pracovníci budou špatně vykládat jako neškodné.

Ačkoli dýchací potíže, extrémní vyčerpání, porucha vědomí a bolest břicha byly nejčastějšími příznaky srdečního záchvatu po bolesti na hrudi, jak poznamenala dr. Møller, ve většině případů tyto problémy nejsou způsobeny srdečním infarktem. „Lidé v této situaci bohužel neznají příčinu, ale doufáme, že naše studie zlepší povědomí, zejména u starších pacientů a zdravotníků, o tom, že by mohlo jít o infarkt," uvedla. Jak shrnula, studie ukázala, že smrt během 30 dnů byla více než třikrát vyšší u pacientů s atypickými příznaky ve srovnání s těmi, kteří zaznamenali bolest na hrudi. „Může to být způsobeno zpožděním léčby způsobeným nepřijetím k akutní hospitalizaci. Není však známo, zda by samotné zvýšení počtu nouzových odeslání do nemocnice zlepšilo přežití u pacientů s infarktem s atypickými příznaky. Právě to je naším cílem prozkoumat v budoucích výzkumných projektech,“ uzavřela.

Zdroj: MT