Projekt FIAKR

Analýza výsledků z okresu Mladá Boleslav po jednom roce

SOUHRN

Cílem projektu FIAKR (Farmakologická intervence rizikových faktorů a absolutní kardiovaskulární riziko) je zjistit prevalenci a incidenci hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v reprezentativním vzorku dospělé populace okresu Mladá Boleslav a u osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem (≥ 5 % podle tabulek SCORE pro Českou republiku) důsledně aplikovat všechna preventivní opatření. Vyšetření po jednom roce bylo provedeno u 1 032 osob, tj. u 97,3 % původního souboru. U žen klesla prevalence kuřáctví (ze 17,2 % na 14,6 %; p < 0,05). Změny v průměrných hodnotách systolického krevního tlaku u žen a diastolického TK u obou pohlaví jsou sice malé, ale statisticky významné. V ýraznějšího zlepšení bylo dosaženo v lipidových parametrech u mužů i žen, hodnota glykémie nalačno rovněž klesla u obou pohlaví. Celkové kardiovaskulární riziko vypočtené podle SCORE je výrazně vyšší u mužů a po jednom roce se nemění. Nedostatečné ovlivňování základních rizikových faktorů nepochybně přispívá ke stále vysoké úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v České republice. (Kap Kardiol 2012; 4: 101–104)

KLÍČOVÁ SLOVA

 rizikové faktory  kardiovaskulární onemocnění  absolutní kardiovaskulární riziko  projekt SCORE  hypertenze  dyslipidémie  diabetes mellitus  kouření

Úvod

Hypertenze, dyslipidémie, kouření a diabetes mellitus patří mezi základní modifikovatelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Navzdory účinné intervenci a širokému povědomí je prevalence rizikových faktorů KVO v Evropě vysoká a tzv. cílových hodnot rizikových faktorů dosahuje jen malá část populace.

Cílem projektu FIAKR (Farmakologická intervence rizikových faktorů a absolutní kardiovaskulární riziko) je zjistit prevalenci a incidenci hlavních rizikových faktorů KVO v reprezentativním vzorku dospělé populace okresu Mladá Boleslav, a u osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem (≥ 5 % podle tabulek SCORE pro Českou republiku) důsledně aplikovat všechna preventivní opatření. Plán projektu a vstupní data byla publikována v Kapitolách z kardiologie pro praktické lékaře v roce 2009. Cílem tohoto sdělení je analyzovat výsledky projektu po jednom roce u náhodně vybraných pojištěnců zdravotní pojišťovny Škoda, zařazených do projektu FIAKR v okrese Mladá Boleslav.

Metodika

Do projektu FIAKR byli zařazeni muži i ženy ve věku 45–64 let, jejichž rodná čísla byla vybrána metodou náhodného výběru z centrálního registru pojištěnců. Náhodně vybraní pojištěnci byli osloveni svými praktickými lékaři dopisem, ve kterém jim byl projekt FIAKR představen, vysvětleny jeho cíle a zároveň byli vyzváni k účasti (v podrobnostech odkazuji na citace 2 a 3).

Při vstupním vyšetření praktický lékař vyplnil dotazník obsahující identifikaci pojištěnce, základní anamnestické údaje se zaměřením na přítomnost hlavních rizikových faktorů KVO, případně na přítomnost manifestního KVO, změřil základní antropometrické údaje (výška, tělesná hmotnost a obvod pasu), hodnoty krevního tlaku a tepové frekvence v klidu. Krevní tlak byl měřen automatickým digitálním tonometrem značky OMRON, typ 705CP II. Byla prováděna tři měření s odstupem jedné minuty. Pro statistickou analýzu dat byl použit průměr z druhého a třetího měření. Součástí vstupního vyšetření byl odběr krve nalačno za účelem stanovení celkového a HDL cholesterolu, triglyceridů a glykémie, a dále byly doplněny i údaje o případné farmakoterapii.

Bylo doporučeno, aby léčba osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem probíhala v souladu s platnými doporučenými postupy léčebnými přípravky schválenými a běžně užívanými v ČR. Jejich volba byla zcela ponechána na rozhodnutí praktického lékaře.

Vyšetření bylo zopakováno po jednom roce. Pro statistickou analýzu dat jsme použili párový t‑test pro spojité veličiny a χ2 test pro diskrétní veličiny. Hodnoty triglyceridů byly před hodnocením logaritmovány.

Pro výpočet celkového kardiovaskulárního skóre byla použita rovnice vytvořená specificky pro Českou republiku; výpočet nebyl prováděn u osob s manifestním KVO, které jsou automaticky považovány za osoby s vysokým KV rizikem, a u diabetiků, kteří jsou podle našich doporučení považováni za osoby stejného rizika jako osoby s manifestním KVO.

Výsledky

Do projektu FIAKR vstoupilo 1 068 osob (587 mužů a 481 žen) průměrného věku 56,0 ± 6,2 let (věkové rozmezí 40–66 let), kteří jsou všichni pojištěnci ZP Škoda a mají trvalé bydliště v okrese Mladá Boleslav.

Vyšetření po jednom roce bylo provedeno u 1 039 osob (567 mužů a 472 žen), tj. u 97,3 % původního souboru. Základní anamnestické údaje o rizikových faktorech a KVO při vstupu do projektu a po jednom roce jsou uvedeny v tab. 1. U žen poklesla prevalence kuřáctví (ze 17,2 % na 14,6 %; p < 0,05). U obou pohlaví se zvýšil počet osob s hypertenzí a dyslipidémií v anamnéze, rovněž stoupl počet osob medikamentózně léčených pro tato onemocnění. Počet diabetiků se během jednoho roku významně neměnil, u mužů vzrostlo zastoupení diabetiků medikamentózně léčených. U mužů rovněž mírně narostl počet osob s ICHS v anamnéze.

V tab. 2 jsou uvedeny základní antropometrické a laboratorní parametry a hodnoty krevního tlaku. Změny v průměrných hodnotách systolického krevního tlaku u žen a diastolického TK u obou pohlaví jsou sice malé, ale statisticky významné. Výraznějšího zlepšení bylo dosaženo v lipidových parametrech u mužů i žen, hodnota glykémie nalačno rovněž klesla u obou pohlaví. Celkové kardiovaskulární riziko vypočtené podle SCORE je výrazně vyšší u mužů a po jednom roce se nemění.

V tab. 3 a 4 jsou uvedeny stejné parametry zvlášť pro skupinu hypertoniků a diabetiků. U hypertoniků byly nejvíce ovlivněny hodnoty systolického a diastolického TK a výrazně narostlo zastoupení osob, u nichž bylo dosaženo TK < 140/90 mm Hg (z 52,5 % na 70,6 % u mužů a z 59,7 % na 76,5 % u žen; p < 0,001). U hypertoniků byly příznivě ovlivněny i lipidové parametry a stoupl počet osob, u nichž bylo dosaženo hodnoty LDL cholesterolu < 3 mmol/l. Celkové kardiovaskulární riziko vypočtené podle SCORE je výrazně vyšší u mužů s hypertenzí, po jednom roce se u hypertoniků nemění.

Vzhledem k nízkému počtu diabetiků (n = 115) nejsou uváděny výsledky zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Významně klesla hodnota glykémie nalačno (z 8,15 ± 2,60 na 7,41 ± 2,54 mmol/l; p < 0,01), dále hodnota celkového a LDL cholesterolu.

Diskuse

Rizikové faktory ovlivnitelné změnou životosprávy (tělesná hmotnost, kuřáctví) se v projektu FIAKR nepodařilo během jednoho roku významněji ovlivnit, podobně jako ve studii EUROASPIRE. Největšího zlepšení bylo dosaženo v lipidových parametrech a bylo způsobeno účinkem statinů. Celkové kardiovaskulární riziko nebylo po jednom roce u celého souboru ovlivněno. Je třeba zdůraznit, že hodnoty vstupních parametrů byly většinou velmi příznivé (např. 52,5 % mužů s hypertenzí a 59,7 % žen s hypertenzí mělo hodnoty TK < 140/90 mm Hg při vstupním vyšetření) včetně nízké prevalence kuřáctví u obou pohlaví. V náhodně vybraném populačním vzorku ve studii Czech post‑MONICA (2006–2009) bylo nalezeno 31,9 % kuřáků v mužské populaci a 23,3 % kuřaček. Celkové kardiovaskulární riziko se v průběhu jednoho roku nepodařilo ovlivnit ani u rizikovějších skupin, jakými jsou hypertonici nebo diabetici.

Stanovení celkového kardiovaskulárního rizika je základním vodítkem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Lékaři provádějící primární prevenci jsou klíčovými hráči v ovlivňování rizikových faktorů. Nedávno publikovaná průřezová studie EURIKA, provedená ve 12 evropských zemích s cílem posoudit míru ovlivnění tradičních rizikových faktorů KVO, zjistila, že nedostatečné ovlivňování čtyř základních rizikových faktorů přispívá téměř 30 % k riziku KVO a 3 % k navýšení rizika úmrtí na KVO. Nedostatečné ovlivňování základních rizikových faktorů nepochybně přispívá ke stále vysoké úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v České republice.

Projekt FIAKR byl podporován nadačním fondem Galena, později transformovaným v nadační fond Pro Vaše srdce.

LITERATURA

1. Guallar E, Banegas JR, Blasco‑Colmenares E, et al. Excess risk attributable to traditional cardiovascular risk factors in clinical practice setting across Europe – the EURIKA Study. BMC Public Health 2011;11:704.

2. Cífková R, Hradec J, Švihovec J, Býma S. Projekt FIAKR. Plán projektu a vstupní data z okresu Mladá Boleslav. Kap Kardiol 2009;1:107–110.

3. Cífková R, Hradec J, Švihovec J, Býma S. Projekt FIAKR. Analýza vstupních dat hypertoniků z okresu Mladá Boleslav. Kap Kardiol 2009;1:143–145.

4. Cífková R, Býma S, Češka R, et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor Vasa 2005;47(Suppl):3–14.

5. Býma S, Hradec J. Prevence kardiovaskulárních onemocnění. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Novelizace 2009. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2009.

6. Češka R, Herber O, Skoupá J, et al. Dyslipidemie. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2004.

7. Karen I, Widimský J jr. Arteriální hypertenze. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 2 vyd. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2008.

8. Karen I, Kvapil M, Býma S, Herber O. Diabetes mellitus. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2005.

9. Čupka J, Nešpor K, Králíková E, et al. Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2005.

10. Hlúbik P, Kunešová M, Fried M, Býma S. Obezita. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2009.

11. Karen I, Souček M. Metabolický syndrom – diagnostika a léčba. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2007.

12. Hradec J, Býma S. Ischemická choroba srdeční. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2007.

13. Kotseva K, Wood D, De Backer G, et al; EUROASPIRE Study Group. EUROASPIRE III: a survey on the lifestyle, risk factors and use of cardioprotective drug therapies in coronary patients from 22 European countries. Eur J Cardiovasc Prev Rehabil 2009;16:121–137.

14. Cífková R, Bruthans J, Adámková V, et al. Prevalence základních kardiovaskulárních rizikových faktorů v české populaci v letech 2006–2009. Studie Czech post‑MONICA. Cor Vasa 2011;53:220–229.

ADRESA PRO KORESPONDENCI

Prof. MUDr. Renata Cífková, CSc. Centrum kardiovaskulární prevence, 1. LF UK a Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 59 Praha 4, e‑mail: renata. cifkova@ftn.cz

Zdroj: Kapitoly z kardiologie