Propojení, které zvýší kvalitu lékařské péče i přípravy mediků

Zatímco studentů medicíny přibývá, doba pobytu pacientů na nemocničním lůžku se zkracuje, takže budoucím lékařům ubývá příležitostí se s nemocnými při výuce setkávat. Dříve běžnou praxi na reálných odděleních tak do určité míry nahrazují trenažéry a virtuální modely. A protože kontakt s živým pacientem je nenahraditelný, vykonávají medici své praxe kromě fakultních nemocnic stále častěji i v soukromých zařízeních.

„Dosud bylo běžné, že fakulty spolupracovaly výhradně s fakultními nemocnicemi. Narážíme na to, že medicína se musí vyučovat kontaktně a zajišťovat pro mediky co nejvíc praxe. Celosvětovým trendem současné medicínské výuky je využívat modely a trenažéry, což není náhražka pacienta, ale další způsob výuky, který má zaručenou flexibilitu a komplexní přístup možností modelovat jakékoli onemocnění v jakémkoli stadiu. U medika tedy díky tomu můžete vidět nejen to, jak se staví k problému, jaké má znalosti, ale i jak komunikuje s modelem nebo se středním zdravotnickým personálem. Tato modelová medicína ale nikdy nemůže nahradit práci s živým člověkem, autentickým pacientem. Právě kontakt s ním je naprosto nezbytný a nenahraditelný,“ zdůraznil děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Kratší hospitalizace, méně lůžek v nemocnicích, přesun péče do ambulantní praxe, ale i neochota některých pacientů souhlasit s tím, aby u jejich lůžka asistovali studenti, se odrážejí na faktu, že medici tráví u lůžek stále méně času. Ne ve všech oborech je situace stejná. Vůbec nejméně lůžkových pacientů, a tedy i nejnižší šance dostat se jako medik k lůžku, je v pediatrii. Velmi obtížné je také dostat studenty k lůžkům pacientů s intenzivní péčí, kde je řada bariér nejen psychologických, ale i např. hygienických.

Jak připomněl děkan Šedo, vzhledem k tomu, že se značná část lékařské péče dnes přesouvá do ambulantní složky, je třeba na lékařských fakultách rozšiřovat vědeckou základnu tak, aby bylo možno medikům zpřístupnit vše, čím musejí projít. 1. LF UK tradičně spolupracuje s Všeobecnou fakultní nemocnicí, klinické praxe mají studenti také v nemocnicích v Krči, na Bulovce či na Homolce. V posledních letech si podle vedení fakulty studenti začali vybírat i soukromé nemocnice zdravotnické skupiny Agel, s níž 1. LF UK 16. ledna uzavřela memorandum o vzájemné spolupráci.

Od výuky k vědě a výzkumu

Na jedné straně stál záměr 1. LF UK ukázat studentům medicínu každodenní praxe, na straně druhé hledal soukromý poskytovatel zdravotní péče cestu k dalšímu rozvoji akademické medicíny. Výsledkem je nejen rozšíření klinické základny fakulty, a tím také více praxe pro její mediky, ale i spolupráce na významných vědeckých projektech, které dávají lékařům z okresních nemocnic šanci sáhnout si na akademickou medicínu. Partnerství obou silných institucí z hlediska dlouhodobé perspektivy a dynamiky rozvoje medicíny přispívá k dalšímu zvyšování kvality péče o pacienty i přípravy budoucích lékařů.

„Abychom připravili budoucí lékaře co nejkvalitněji, dbáme na vysokou úroveň výuky klinické medicíny u lůžka pacienta. Proto rozšíření klinické základny fakulty vítají nejen medici, ale i pedagogové,“ říká proděkan 1. LF UK pro klinickou pedagogiku prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., podle něhož studenti oceňují nejen zlepšení poměru počtu studentů na jednoho vyučujícího lékaře, ale i přátelský a kolegiální vztah nově motivovaného a „nevyhořelého“ pedagoga mimofakultního zařízení.

„Navázáním spolupráce s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy začíná nová éra příležitostí vzdělávání v českém zdravotnictví. Společnost Agel nabídne studentům v našich dvanácti nemocnicích v Česku a deseti na Slovensku řadu pracovišť pro jejich praxe, odborné vzdělávání i vědecký výzkum,“ říká místopředseda představenstva společnosti Agel MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH. Nemocnice této společnosti ročně ošetří asi tři miliony ambulantních pacientů a vykazují na 200 000 hospitalizací, během nichž bylo provedeno kolem 40 000 operací a narodilo se v nich 13 000 dětí. Možnosti praxí na Slovensku mohou ocenit i medici z této sousední země, kterých na fakultě studuje velké množství.

Výjimečné postavení onkologie

V současnosti již není lékař, který by se nikdy nesetkal s onkologickým pacientem. „Onkologie je obor, který prochází napříč všemi lékařskými obory. Je třeba, aby věda a výzkum probíhaly na všech úrovních pod vedením akademických pracovišť, a právě tato dnes představená spolupráce je obrazem toho, jaká je budoucnost pro další zlepšení výsledků,“ dodává prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

Onkologie dnes nesměřuje jen k léčbě pacienta, ale jde i o tzv. preventivní onkologii, tedy odhalování nemoci ještě ve stadiu, kdy je pacient dosud bez klinických příznaků. Samozřejmě onkologie dnes vede k personalizaci, tedy k výběru léčby podle individuálního profilu nemocného. Jde však o nádorové onemocnění a morfologie musí být participující, participuje zde nejen lékař a pacient, ale i všechna zařízení, která tohoto nemocného léčí nebo se s ním setkají. Právě tato spolupráce je podle prof. Petruželky odrazem budoucího vývoje onkologie. To, že se nejedná jen o proklamace, ale o již probíhající projekty, ukázal na některých z nich:

• 1. LF UK (Ústav biochemie a experimentální onkologie) a společnost Agel (Oddělení vzdělávání a výzkumu Laboratoří Agel v Novém Jičíně) spolupracují na projektu Bioinformatické zpracování dat sekvenování nové generace a funkční analýzy kandidátních variant pro testování hereditárních nádorových syndromů v ČR, který je podpořen grantem Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR. Cílem projektu mapujícího výskyt dědičných zhoubných nádorů v české populaci je přispět k identifikaci jejich genetické podstaty a do budoucna umožnit jejich cílenou prevenci a léčbu.

• Společně s dalšími centry sdruženými v konsorciu CZECANCA (CZEch CAncer paNel for Clinical Application – laboratorní sekvenační panel, který by měl na velkém počtu nemocných identifikovat současný stav nádorové predispozice u rizikových osob v ČR) přispívají Laboratoře Agel k charakterizaci variant zodpovědných za vznik dědičných forem nádorových onemocnění v naší populaci a tvorbě databáze vrozených variant nádorových predispozičních genů u vysoce rizikových onkologických pacientů.

• Při plánování nového grantového projektu spolupracuje 1. LF UK s Všeobecnou nemocnicí s poliklinikou Levoča na zavádění metodiky sběru cirkulujících nádorových buněk a fragmentů nádorové DNA s cílem zpřestřit diagnostiku a monitoraci průběhu a recidiv nádorového onemocnění.

Jak se přítomní shodují, vědecká práce v současnosti potřebuje velká množství dat, takže lékařské fakulty potřebují rozšíření své základny, které mohou hledat ve spolupráci s dalšími partnery. Partnerství významné akademické instituce a soukromého poskytovatele zdravotní péče v prostředí veřejného zdravotnictví umožnil fakt, že akademická medicína je trvalou součástí dlouhodobé strategie Agel, kde již 15 let funguje interní vědecká agentura a od roku 2010 zde pracuje vědecká rada, která má podstatné zastoupení odborníků právě z 1. LF UK. Soukromá společnost je zase recipročně zastoupena ve vědecké radě fakulty. Obě instituce na této platformě spolupracují na strategii vědecké práce, konkrétních společných vědeckých projektech i např. při organizaci sympozií.

Zdroj: MT