První zkušenosti s bortezomibem v ČR
Mnohočetný myelom (MM) je druhou nejčastější hematologickou malignitou. I přes nesporný přínos vysokodávkované terapie s autologní transplantací kmenových buněk (ATKD) zůstává ve většině případů stále nevyléčitelným onemocněním. Nové znalosti o biologické povaze nemoci vedou k identifikaci mechanismů, které se účastní v patogenezi onemocnění, maligní proliferaci, přežívání a lékové rezistenci myelomové populace. Patří mezi ně především mezibuněčné interakce, některé specifické intracelulární procesy a působení cytokinové sítě. Předběžné výsledky studií s přípravky ovlivňujícími tyto mechanismy, které byly podávány u pokročilých a nově u iniciálních forem myelomu, jsou velmi slibné.
Proteasom je multi-katalytický enzymový komplex, jenž je přítomný v cytoplazmě a jádře eukaryotických buněk a který hraje klíčovou úlohu v řízení proteinů kontrolujících vývoj buněčného cyklu a proces apoptózy. Proteiny „označené“ ubikvitinem vstupují do tohoto komplexu a jsou jím degradovány. Bortezomib, původně označovaný jako PS-341, je v současnosti jediným inhibitorem proteasomu využívaným v klinické praxi. Jedním z hlavních mechanismů účinku je ovlivnění funkce transkripčního faktoru NF-kappa B. Byly však identifikovány i další možné mechanismy.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2005, strana 4
Zdroj: