Původce tularémie importovaný z Ameriky
Bakterie Franciscella tularensis je původcem závažné zoonózy tularémie. Toto onemocnění se vyskytuje na severní polokouli a jeho přírodním rezervoárem jsou divocí králíci, hraboši a další malí savci. Tularémii obvykle přenesou do člověka kousnutím členovci nakažení po konzumaci krve nemocných zvířat. Tento typ přenosu vyvolává glandulární či ulceroglandulární tularémii, která je jen zřídkakdy smrtelná. Člověk se může tularémií nakazit i po konzumací kontaminované potravy. Zdaleka nejnebezpečnější je přenos vdechnutím bakteriálního aerosolu, který vyvolává respirační formu tularémie. U té může mortalita dosahovat až 30 procent. K nákaze přitom stačí vdechnutí méně než deseti bakterií. Infekční aerosoly vznikají při řadě na první pohled nevinných činností, např. při sekání trávy. Franciscella tularensis patří k bakteriím s kompletně přečteným genomem. Jako první byla sekvenována DNA kmene Schu S4 izolovaného v roce 1941 v Ohiu. Schu S4 patří vysoce virulentnímu poddruhu Franciscella tularensis tularensis, který je po desetiletí využíván pro mikrobiologický výzkum. Dlouho se tento poddruh vyskytoval jen na území Severní Ameriky. Už v roce 1986 však byl zachycen první výskyt Franciscella tularensis tularensis na Slovensku. Podařilo se ji odhalit u malých savců. Výskyt tohoto vysoce virulentního původce tularémie byl v následujících letech opakovaně potvrzen z povodí Dunaje a v 90. letech byl hlášen výskyt i z Rakouska. Původ evropské bakterie Franciscella tularensis tularensis nyní odhalila studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE. Britští, švédští a slovenští vědci provedli genetické analýzy těchto bakterií izolovaných na Slovensku a v Rakousku a zjistili, že se všechny evropské izoláty nápadně podobají americkému laboratornímu kmeni Schu S4. Závěr studie je jednoznačný. Evropská Franciscella tularensis tularensis vznikla z amerického laboratorního kmene a byla do Evropy zavlečena člověkem buď ve formě bakteriální kultury, nebo s infikovanými živočichy. Změny v DNA, které jsou na evropských bakteriích patrné, dokládají, že se bakterie přizpůsobuje novým podmínkám. Fakt, že jde o vysoce virulentní formu, která se zřejmě zabydlela ve středoevropské přírodě, považují autoři studie ze zdravotnického hlediska za velmi významný. Zároveň vyzývají k důkladnějšímu monitoringu rozšíření této bakterie v Evropě.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2007, strana A8
Zdroj: