Quo vadis, pražská záchranko?
„Pokud se Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy může pochlubit nějakými úspěchy – a to skutečně může – pak je to především zásluhou lidí, kteří u ní pracují. Těch, pro které je práce u záchranky posláním, posedlostí i koníčkem zároveň, a já si jich za to vážím. Takových je, podle mého přesvědčení, u nás devadesát, možná devadesát pět procent.“ Poněkud překvapivé prohlášení od muže, který za posledních pár měsíců v médiích získal obraz ředitele, pod jehož vedením bují šikana a zaměstnanci jsou systematicky deptáni na každém kroku? Ne tak docela. Nesmíme zapomenout, že MUDr. Zdeněk Schwarz je s pražskou záchrankou spojen už od dětství. Vždyť diváci populárního televizního seriálu Sanitka sledují v postavě ztvárněné Josefem Vinklářem z velké části profesní život jeho otce! Proto nepřekvapí, že má na systém fungování záchranné služby vyhraněné názory. Zřejmě je při jejich prosazování až příliš nekompromisní – ale výsledky práce Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) hovoří spíše v jeho prospěch.
Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy získala na sklonku minulého roku mezinárodní certifi- kát kvality ISO 9001:2001. Pokud se nemýlím, tak jako jediná záchranka v ČR.
Ano, jsme jediní – ale nikoli první. Ještě před námi úspěšně prošla certifikací bývalá okresní záchranná služba v Teplicích. Ta však v současné době po zániku okresů už samostatně neexistuje.
Co vlastně obnáší proces certifi- kace kvality u záchranné služby?
Na první pohled je to především nárůst administrativních úkonů. Celá činnost organizace musí být zdokumentována. Jenže to není samoúčelné. Takové papírování naučí každého pracovníka – od ředitele po řidiče – důslednosti a je zárukou, že vše potřebné udělal skutečně tak, jak měl. Jedině tak potom jako organizace můžeme dokázat, že dodržujeme všechny předepsané normy a že jsme tedy svou kvalitou na trhu konkurenceschopní. Aby nebylo možné udělení certifikátu zpochybnit, jsou podmínky nezávislé certifikační autority velmi přísné.
Nebyl nárůst papírování v souvislosti s certifikací a vůbec přísnější měřítko na kvalitu práce příčinou toho, proč si někteří zaměstnanci záchranné služby začali v médiích stěžovat na šikanu ze strany vedení?
Částečně to možné je, určitě na ně nárůst administrativy kladl vyšší nároky. Chtěli jsme po nich něco, na co dosud nebyli zvyklí. Na druhou stranu nebyl asi každému příjemný fakt, že musí veškerou svou činnost dokladovat, čímž může být i více kontrolovatelný. Ale úplně jednoznačně bych to s tím nespojoval. Nejrůznější útoky vedené proti pražské záchrance a jejímu vedení se objevují už šest let – od okamžiku, kdy jsem byl jmenován do funkce.
V této souvislosti často hovoříte o cílené kampani…
Ale ona to skutečně dobře připravená a řízená kampaň je! A je vedená konkrétně proti mé osobě. Ještě jsem ani nebyl jmenován do funkce a už se ozval jeden z mých protikandidátů ve výběrovém řízení, že Schwarze jako ředitele nikdy uznávat nebude! Od té doby se prostě takové útoky čas od času periodicky vracejí.
Takže šikana na pražské záchranné službě pod vaším vedením není a nebyla?
Kategoricky to popírám – a pokud by vám nestačilo moje prohlášení, je přece k dispozici závěr specializované firmy, která u nás tuto otázku zkoumala a došla ke stejnému závěru.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2005, strana 21
Zdroj: