Přeskočit na obsah

Ředitel Uherskohradišťské nemocnice: Jsme na hranici svých možností

Limitem kapacity nemocnice se stal kvalifikovaný personál k lůžkům s umělou plicní ventilací. Ředitel Sládek také předčasně ukončil volební kampaň do Senátu, aby se plně soustředil na zvládnutí situace. V prvním kole voleb skončil na třetím místě, a do druhého kola tak nepostoupil.

 

Jaká je u vás situace co do počtu pacientů s COVID-19 ve srovnání s jarem?

Počty pacientů jsou podstatně vyšší než na jaře a sledujeme také u našich pacientů horší průběh onemocnění. Máme celé věkové spektrum pacientů, nejsou to jen staří a polymorbidní pacienti. Oproti jarním měsícům větší procento lidí na standardních lůžkách potřebuje kyslíkovou terapii. Nemoc je nevyzpytatelná tím, že se stav pacientů často zhorší z hodiny na hodinu z celkem slušného stavu k tomu, že potřebují umělou plicní ventilaci.

 

Čím si vysvětlujete, že pozorujete u hospitalizovaných s COVID-19 horší průběh než na jaře?

Na jaře jsme přijímali i suspektní méně vážné případy, teď už přijímáme jen pozitivní a těžké suspekce. Jinak bychom měli polovinu nemocnice obsazenou suspektními případy. Kromě toho se celkově množství pacientů s tímto onemocněním zvýšilo, i proto vidíme i více těžkých průběhů.

 

Je rozdíl proti jaru i v náladě v týmu?

Únava nastupuje už velmi rychle. Neustálé převlékání ochranných pomůcek, práce v respirátorech, množství pacientů, to vše je velmi zatěžující a myslím, že už toho zaměstnanci mají plné zuby. Na druhou stranu už se personál tolik nebojí, je uvolněnější, protože se ukázalo, že přenos SARS-CoV-2 z pacienta na personál je bohudík minimální. Máme ochranné pomůcky, algoritmy, které používáme, a víme, jak se chovat.

 

Zaznamenali jste případ přenosu viru z pacienta na personál?

U některých ano, ale u většiny případů není prokázáno místo, kde se zaměstnanec nakazil, jestli od pacienta, nebo z venku. Někdy se jeví pravděpodobnější, že z venku. Víme také, že když se nakazilo více lidí najednou, bylo to tím, že se nakazili zaměstnanci navzájem od sebe při společném kontaktu, to se díky zpřísněným pravidlům již tolik nestává. Je mi ale vždy líto každého nakaženého zaměstnance, ať se nakazil kdekoli.

 

Kolik vašich zdravotníků nechodí do práce?

Včera (6. 10.) nám chyběla zhruba stovka zdravotníků (z celkového počtu zhruba 1 100 zaměstnaných zdravotníků, pozn. red.). Doma zůstávalo zhruba deset lékařů a šedesát sester. To potřebujeme vykrýt. Vytvořili jsme navíc jednu úplně novou stanici a na tu jsme potřebovali převést personál, proto jsme museli přestat poskytovat plánované chirurgické výkony.

 

Jak zatím vysoký počet absencí zvládáte?

Horší je to u lůžek intenzivní péče. Sestru z běžného oddělení nelze snadno převést na oddělení JIP nebo ARO, totéž platí u lékařů. Lékaři uvolnění tím, že přestaneme poskytovat plánovanou péči, mohou pomoci na rozšířeném infekčním oddělení, ale na ARO by nebyli moc platní. Proto vznikla naše nová výzva. Prosíme všechny atestované anesteziology z celé republiky se specializovanou způsobilostí, aby zvážili, jestli nám nemohou přijít pomoci uspávat při akutních chirurgických a gynekologických operacích. Mohli bychom pak stáhnout své kmenové anesteziology na intenzivní lůžka. V republice jsou regiony, které jsou méně zasažené a mohly by nám pomoci, a až vlna u nás opadne, mohli bychom třeba zas my pomoci jinde.

 

Co byste doporučil ředitelům, kteří ještě mají prostor něco udělat, aby neměli tolik absencí?

Zejména nenechat ta oddělení, která se starají o covidové pacienty, ve štychu. Nenechat personál přetížit, aby to vydržel dlouhodobě. Celá nemocnice si musí navzájem pomáhat. U nás jsme se snažili ulehčit infekčnímu oddělení tím, že jsme z něj vyčlenili odběrové centrum. Odebíráme až 300 vzorků denně. Odběrové centrum nově vede jedna ze staničních sester z chirurgie, požádali jsme o pomoc studenty a nabrali administrativní personál, abychom odběry nezatěžovali personál infekčního oddělení. Provoz ambulance infekčního lékařství a cestovní medicíny jsme omezili na dva dny v týdnu, což je v tuto dobu dostatečné. Skoro každé oddělení se ve službách a na výpomoci podílí na udržení chodu infekčního oddělení a nového covidového oddělení. Celá nemocnice je na jedné lodi a oddělení, kterého se COVID přímo netýká, musí být připraveno pomoci. Celé zdravotnictví je na jedné lodi.

 

Už dříve jste oslovili s žádostí o výpomoc brigádníky a sestry. Měli jste na tyto výzvy odezvu?

Jak studenti, tak administrativní pracovníci i sestry se nám ozvali. Často jsou to lidé v důchodovém věku nebo na mateřské. Nechceme je umisťovat na oddělení s vyšším infekčním rizikem, posilujeme proto standardní lůžková oddělení a z nich přesouváme náš kmenový personál na covidová lůžka. Výzva k anesteziologům je sice úplně čerstvá, přesto už se nám bleskově ozvala bývalá ředitelka Kroměřížské nemocnice doktorka Mergenthalová, která je lékařka ARO a je ochotná k nám jezdit jeden den v týdnu. Vážím si toho jako velkého gesta. Už dříve se podařilo také sehnat výpomoc anesteziologů z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a z Kroměřížské nemocnice, za to jsme rádi.

 

Máte prostředky na to výpomoc slušně zaplatit?

Je těžké to správně vyvážit. Nemůžeme se příliš odchýlit od běžných odměn našim zdravotníkům, aby to vůči nim nebylo nespravedlivé. Prostředky máme. I v letošním roce dobře hospodaříme. Zaměstnancům budeme vyplácet odměny za práci na jaře, máme na ně schválené dotace z ministerstva zdravotnictví, ale ještě nám tyto prostředky nepřišly. Proběhlo jednání s odbory ohledně dalších odměn z kompenzační úhradové vyhlášky. Dohodli jsme se na určité minimální částce za hodinu práce na oddělení s COVID pozitivními pacienty. Pokud se bude hospodaření vyvíjet lépe, jsem připraven ji navýšit. Pokud tu prostředky budou, chci je letos dát především lidem, kteří nás podrží.

 

Pomohlo Uherskohradišťské nemocnici to, že byl ukončen režim jediného COVID centra v kraji a i ostatní nemocnice začaly přijímat pozitivní pacienty?

Jednoznačně to pomohlo. Když jsme přijímali pacienty z celého kraje, měla naše spádová oblast 600 000 obyvatel. Nyní 150 000 obyvatel. Je to znát. Počet pacientů s COVID-19 u nás stagnuje několik dní kolem šedesátky. Na umělé plicní ventilaci máme deset až dvanáct pacientů. V Baťově nemocnici ve Zlíně mají, pokud vím, asi jedenáct pacientů na ventilátoru. Pokud by se to nezměnilo a měli bychom dál přijímat všechny pacienty s COVID-19 z celého kraje, měli bychom už přes dvacet ventilovaných COVID pozitivních pacientů a další nárůst na standardních lůžkách. To by nebylo v našich silách zvládnout.

 

Dostali jste od ministerstva slibovanou predikci počtu nových pacientů s COVID-19 k hospitalizaci v příštích 14 dnech?

Na lůžka s umělou plicní ventilací máme v současnosti tři místa, kromě toho máme volných zhruba 25 standardních lůžek. V nejbližší době bude naše nemocnice ta, která bude spíše odmítat péči u pacientů na intenzivní péči, ne ta, která ji bude nabízet. Ať je predikce jakákoli, můžeme pak jen říct, že jsme plní, že jsme na absolutní hranici svých možností. Byť se snažíme kapacity stále navyšovat.

 

S jakými pocity se díváte do nejbližších týdnů? V celostátním měřítku se dá očekávat, že do nemocnic bude dále každý den chodit více pacientů s COVID-19 než den předchozí.

S obavami. Mám strach, abychom udělali maximum, abychom zvládli udělat co nejvíc a abychom to zvládali co nejdéle. Abychom nepoškodili pacienty ani personál. Abychom chránili i jiné pacienty, kteří do nemocnice chodí s jinými problémy a kterých je i v Uherskohradišťské nemocnice stále podstatně více než pacientů s novým koronavirem. Každý den přemýšlíme, jak se ještě zlepšit, jak se připravit na další vývoj.

 

Chtěl byste něco vzkázat lékařům, kteří zpochybňují opatření na brzdění epidemie?

My v okresní nemocnici jsme dělníci medicíny, dennodenně řeším aktuální problémy. Teď tu mám šedesát pozitivních pacientů, jedenáct lidí na ventilátoru, musím zajistit lékaře, sestry, lůžka, pomoct to zdravotníkům vydržet a postarat se i o ostatní pacienty. Chtěl bych spíš poděkovat všem lékařům, sestrám, sanitářům, uklízečkám a manažerům za to, jak se o pacienty starají. Přál bych si, aby je to nestálo zdraví. Přál bych si, aby lidi pochopili, že je situace vážná a že pokud nebudeme dodržovat alespoň základní opatření, tak to nezvládneme.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené