Rekonstruovaný Národní diabetologický registr představil výsledky

Národní diabetologický registr identifikoval za loňský rok 995 613 diabetiků, perorální antidiabetika nebo inzulin užívalo 762 149 z nich. Zmapoval strukturu péče konzumované pacienty s DM a příčiny jejich úmrtí. Data mohou být podkladem pro doporučení k indikaci jednotlivých druhů léčby, cílených screeningů i úpravě sítě poskytovatelů.

„Naprosto neuvěřitelné úspěchy v léčbě diabetu vedou k tomu, a potvrdil to i Národní diabetologický registr, že pacienti s diabetem, když jsou léčeni jen perorálními antidiabetiky, mají ve věku 60 až 65 let stejnou naději na dožití jako pacienti bez diabetu, 82 let, a to se ještě bude prodlužovat,“ řekl novinářům prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, prezident Diabetické asociace ČR a přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN v Motole. Z dat registru lze zjistit například i to, že třetina české populace ve věku 65 až 70 let jsou diabetici.

Základem úspěchu je podle profesora Kvapila to, že se v ČR podařilo, aby nejzákladnější léčbu, o níž se věří (a je potvrzeno studiemi), že má být základem léčby diabetu, dostal každý, kdo ji může mít. „Ze všech diabetiků 2. typu 86 procent léčených metforminem, to je naprosto neuvěřitelné. Proléčili jsme každého tak, jak má být léčen. Máme také pacienty velice dobře zkontrolované, glykovaný hemoglobin měříme téměř u všech pacientů,“ ocenil profesor.

Pacienti s diabetem jsou vystaveni dvakrát až šestkrát vyššímu riziku kardiovaskulárního úmrtí než osoby, které diabetem netrpí. Až čtyřicetkrát častěji oproti jinak zdravé populaci u nich dochází k amputaci dolní končetiny. Základem léčby u nemocného s druhým typem diabetu, který je spojen s největším rizikem kardiovaskulárních chorob, je časná komplexní léčba diabetu i přidružených rizikových faktorů. „Velkým pokrokem v léčbě diabetu druhého typu jsou některé léky ze skupiny antagonistů GLP‑1, které kromě účinné léčby diabetu dokáží významně snížit i riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. To je něco, co se pro diabetologa rovná téměř zázraku. Podmínkou ovšem je, aby byl pacient dobře edukovaný a spolupracoval,“ řekl profesor Kvapil.

Registr ukázal, že dobrá proléčenost a kontrola pacientů přinesly výsledky. Klesají počty výkonů spojených s rozvojem komplikací, protože stále méně diabetiků ke komplikacím dospěje. Týká se to například laserového ošetření těžkého postižení sítnice a očních operací, stejně jako ubývá amputací dolních končetin, typické komplikace syndromu diabetické nohy. Méně je u diabetiků i kardiovaskulárních komplikací a méně je kardiologických operací.

„Hypolipidemikum má 60 procent pacientů s diabetem, to je skvělý výsledek, a byli bychom rádi, kdyby to bylo 80 procent. Jsme na dobré cestě, jen se před námi objevují nové výzvy, a to zejména onkologický screening u diabetiků, prevence infekčních onemocnění a nadále důsledná prevence kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky už díky registru známe, a ještě je můžeme vylepšit,“ shrnul profesor Kvapil.

Podle průzkumu mezi pacienty s diabetem druhého typu z letošního května řeší prevenci kardiovaskulárních onemocnění, například úpravou životního stylu, pouze jeden ze 300 diabetiků. A to přesto, že si polovina dotázaných riziko této nebezpečné komplikace uvědomuje. Nezodpovědný přístup pacientů výsledky špičkové léčby snižuje, cestou ke zlepšení je proto také edukace pacientů a osvěta u laické veřejnosti. Až 200 000 lidí o svém diabetu neví, protože se u nich zatím žádnými potížemi neprojevuje.

Ambicí registru je monitorovat epidemiologii diabetu

Národní diabetologický registr byl zrekonstruován do současné podoby na základě novely zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. „Nejdeme cestou, která by znamenala, že při vytváření registru vzniká nová databáze, do které bude někdo po večerech něco zadávat. Navíc pacientů je v ČR tak obrovské množství, že zadávání dat ručně do nového registru je fakticky nemožné, zdravotnictví by to nezvládlo,“ řekl doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, při slavnostním křtu registru.

Nová koncepce snižuje administrativní zátěž lékařů. Systémy jsou založeny na automatizaci sběru a vytěžování již existujících dat. Diabetologický registr funguje v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), který zahrnuje Národní registr hrazených zdravotních služeb, což je centralizovaná databáze dat zdravotních pojišťoven, Národní registr zdravotnických pracovníků a Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb. Zahrnuje i data o diabeticích.

„Jakmile se člověk dotkne diabetu, je to zakódováno, a léčba je specifická, antidiabetika užívají pouze diabetici. V této databázi jsme tedy schopni velmi reprezentativně zmapovat terén. Z jedné strany monitorujeme zdravotnické pracovníky, kapacity péče o diabetiky, poskytovatele, z druhé strany monitorujeme klinická data od zdravotních pojišťoven,“ řekl doc. Dušek. Ambicí Národního diabetologického registru je monitorovat epidemiologii diabetu, tj. incidenci, prevalenci, stav léčby a úmrtnost diabetiků v důsledku diabetu nebo z jiné příčiny. „Ještě před rokem jsme odhadovali data z papírových výkazů, nyní máme velmi přesně změřeno, kolik osob s diabetem u nás žije, kde jsou léčeny a kde ve zdravotním systému se o ně lékaři starají. Druhá úroveň se týká nemocničních databází a nemocničních informačních systémů, systém umí monitorovat každou jednotlivou hospitalizaci z jakéhokoli důvodu, i jiné nemoci, vidíme, jakými a kolika vážnými chorobami tito lidé trpí, kde se kumulují. A nakonec – data zdravotní pojišťovny validují a dodávají to podstatné – data ambulantní sféry, praktických lékařů, diabetologických ambulancí,“ popsal doc. Dušek.

Registr vzniká ve třech fázích: fáze jedna je nyní u konce. Její ambicí bylo centralizovat data ze zdravotních pojišťoven, propojit je s dalšími záznamy Národního zdravotnického informačního systému, a tak vytvořit reprezentativní obrázek o diabeticích, léčbě a dalších nemocech. Fáze dva bude směřovat k tomu, že podle pravidel ochrany osobních údajů se propojí automatizovaně výsledky laboratorních vyšetření. Ve fázi tři, která by mohla přijít v půli roku 2019, bude‑li vůbec potřeba, by statistici na výběrových šetřeních dosbírali některá data, například ve spolupráci s ambulantními specialisty. „Osobně se domnívám, že fáze jedna a dva kryjí 96 procent informačních potřeb,“ řekl doc. Dušek.

Všechna data k danému pacientovi lze propojit díky agendovému identifikátoru fyzické osoby. Konkrétního pacienta identifikovat nelze. „Registr budujeme ve spolupráci s ministerstvem vnitra, nedostáváme osobní data, vidíme jen řetízek čísel, musíme je umět napojit, vidět konzumaci péče v čase a vědět, že to je ten samý jedinec,“ uvedl doc. Dušek a vyzdvihl, že Národní diabetologický registr jako první v ČR je budován na tomto principu.

„Ochutnávka“ dat registru

Celkový počet diabetiků v ČR se blíží milionu, loni systém identifikoval 995 613 diabetiků, z nich 762 149 (76,6 procenta) se léčilo. V roce 2016 to bylo 980 668 diabetiků, z nich 746 668 (76,1 procenta) se léčilo, a v roce 2015 bylo 956 991 diabetiků, z nich 704 811 (73,6 procenta) se léčilo.

Diabetiků přibývá a bude jich se stárnutím populace přibývat dál. Pro rok 2030 je predikce 1 182 280 diabetiků, a to je velmi konzervativní odhad. „Je potřeba se zabývat otázkou plánování péče o pacienty s diabetem, dostupností péče i tím, co potřebují. V registru nyní umíme velmi přesně změřit, kde ti lidé jsou, víme, které lékaře navštěvují, kolik praktika, kolik ambulantního diabetologa, víme přesně, kde jsou tito lékaři, víme, jak jsou pacienti staří, kolik z nich prodělá ročně hospitalizaci, a víme také, z jaké příčiny. Víme, kolik praktických lékařů se stará o kolik diabetiků, jak diabetici jednotlivých praktiků jsou nemocní, jak jsou kompenzovaní, jaká rizika jim v časové škále hrozí. Víme, o kolik diabetiků se stará v průměru diabetologická ambulance, jak je síť v jednotlivých regionech hustá, známe zátěž lůžkových zařízení diabetiky a víme i to, že diabetici ve všech věkových kategoriích konzumují více hospitalizační péče než srovnatelná populace a jejich nemocnost je větší.“

Loni čerpalo ambulantní péči 762 149 diabetiků, z nich pouze u praktika 259 412 (34 procent), pouze u diabetologa 28 619 (3,8 procenta) a u praktického lékaře i diabetologa 474 118 (62,2 procenta). Hospitalizováno za poslední tři roky bylo 345 532 diabetiků (45,3 procenta), kde hlavní diagnózou byl diabetes u 37 232 (4,9 procenta), s komplikacemi diabetu 1 004 (0,1 procenta) a s jinou hlavní diagnózou 307 296 (40,3 procenta). Loni zemřelo 26 406 (3,5 procenta) diabetiků.

„Víme, na co diabetici umírají – obrovskou zátěž představují zhoubné nádory. Data už máme a má smysl zvednout prst a prosit diabetiky, pokud jsou v klíčovém věku, aby navštěvovali běžící screeningy. Víme, kde diabetici umírají, v nemocnici, dokonce na akutních lůžkách, je to otázka plánování paliativní, dlouhodobé a následné péče. Krásná zpráva je, že v tuto chvíli monitorujeme data se stoprocentním pokrytím a blíží se chvíle, kdy můžeme začít vážně hovořit i o výsledcích a kvalitě péče,“ uzavřel doc. Dušek.

Diabetici jsou více ohroženi nejen nádory, ale také infekcemi

Infekční komplikace jsou významnou součástí péče o pacienty s diabetem, potvrdil to i registr. „Pro nás je důležité pacienty dobře léčit a kompenzovat je, aby nedocházelo k hyperglykémii, která výrazným způsobem snižuje funkci imunitního systému pacienta,“ doplnil MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčního lékařství IPVZ.

Diabetes ovlivňuje nejen funkci imunitního systému, ale má přidruženou celou řadu dalších interních komorbidit, které významným způsobem zhoršují prognózu pacienta s infekcí. Zároveň diabetici tím, že často konzumují zdravotní péči, jsou velmi rizikoví z hlediska toho, že mohou být kolonizováni multirezistentními organismy nebo organismy, se kterými se běžná populace nesetká. „Co s tím můžeme udělat? Co je nejzásadnější – dobrá adherence pacienta k dobré léčbě a více či méně kompenzace samotného onemocnění. Nicméně jsou zde i další možnosti, zmíním očkování, extrémně podceňované je očkování proti chřipce. Riziko úmrtí diabetiků na chřipku je podstatně vyšší než v běžné populaci, přesto očkování i tito pacienti odmítají,“ řekl MUDr. Trojánek. „Proočkovanost diabetiků proti chřipce je velmi nízká. Můžeme udělat analýzu, výsledná data mohou pak sloužit jako zesílení výzvy pro občany, aby toto očkování nepodceňovali. A můžeme dat registru silně využít i pro onkologický screening. Podívat se na výskyt u pacientů s diabetem a zjistit, zda někde neselhává screening z hlediska dostupnosti,“ dodal doc. Dušek k využití registru.

Zdroj: MT