Repetitorium o apexu, apikalizaci a euromoneyáze

Apex čili vrchol, v brněnštině „špica“, je na rozdíl od života občanského v medicíně poněkud problémem. V životě občanském stojí jasně na vrcholu nejmoudřejší představitel, nejoblíbenější interpret, nejpůvabnější miss, nejproduktivnější střelec gólů. Žebříčky s vrcholy ku komentování patří k oblíbenostem zvlášť přemýšlivých redaktorů. Leč co počít s doktory, jak je vměstnat do žebříčku? V medicíně samotné lze třeba nad vrcholem podpažní jamky neboli axily, postiženým metastázami rakoviny prsu, ještě čekat metastázy další, ještě vrcholovější, nadklíčkové. Plíce potřebný objem udýchá i při infiltraci svého vrcholu čili apexu. V organismu není vrchol tak vrcholnou záležitostí. Je pouze součástí anatomického celku a pohybu v kruhu, který je životu i medicíně předurčen. Módní, leč dosti problematický proces nastavování vrcholů neboli apexů lze nazvat třeba apikalizací, ať je to originální a neruší to horečné budování center excelence a špičkovosti administrativně stanovené. Trudný život politiků je nutí obklopovat se lidmi veselými. Pamatovat si veselé výroky oněch veselých defendérů nevlastních myšlenek činí život veselejším. Například bylo nedávno proklamováno, že podporovány budou z centrálních eurozdrojů pouze ty nejšpičkovější, nejapikálnější, nejvrcholovatější, centrálně určené vrcholy naší traumatologie a onkologie. Pak ovšem centrální delegaci na východní zlínské hranici lámali lokální představitelé argumentací, že i na odlehlých výspách jsou úrazy hojné a lid potřebný. Veselý mluvčí to řešil slovy, že špičkové východní centrum bude řádně zachováno, leč eurodotace, o něž tu běží, postihnou z center špičkových patrně jen ta nejšpičkovější. Problém špičkovosti byl tak národu tiše zjeven jako diferencovaný a především dotační. V současné honbě za špičkovostí budou nejšpičkovější pracoviště dotována a ostatní zůstanou sice špičková, leč dotačně podobná špičce oháňky s výhledem na podocasní produkt. Také osmnáct vyhláškou vyhlášených onkocenter bude stran míry špičkovosti centrálně posouzeno. Ono posuzování však není úkolem triviálním. Asi před rokem se vrcholový centrální manažer vážně, leč velmi nevrcholově tázal, zda požadované CT a MR přístroje budou sloužit traumatologii, nebo onkologii. Byl překvapen ujištěním, že obému, a mnohému dalšímu.

Také špičkovost distributorů zdravotní daně, jimiž míním zdravotní pojišťovny, trpí paušalizovanou relativizací ceny na straně jedné a dohodováním či dohadováním se o ceně na straně druhé. Handlováním s lobbisty všech druhů pak na straně třetí. Různé certifikáty kvality, tuzemské i mezinárodní akreditace a audity zdravotnických pracovišť zůstávají dosud jen pošetilou iniciativou nemnohých, a hodnota má cenu pověšení certifikátu na stěnu. Ostatně jeden náš vrcholný představitel ještě před pár lety při své cestě na vrchol soudil, že úsilí vynakládané na hodnocení kvality k akreditaci v nemocnicích je spíše pošetilé, a pokud by snad něco stálo, bylo by to možno hodnotit i jako neoprávněné nakládání s veřejnými prostředky. Své zážitky člověk zapíše mnohdy jen proto, že po čase už by mu je nikdo nevěřil. Rybu stran zápachu třeba zkoumat od hlavy, špičkovost od vrcholů. A tu se vloudí i darebná myšlenka: Což tak usilovat o zřízení několika paralelních ministerstev zdravotnictví, některých podle stranických hodnot, jiných zastupujících zájmy soukromé a jiné? Že by si pak zástupy zdravotníků a zástupci nemocnic vybírali k jednání i rozhodování ta nejšpičkovější, nejrozumnější či nejpřátelštější z nich. Podle vytíženosti by se pak lišily i dotace jim na činnost poskytované, od špičky čenichu až ku špičce oháňky, neboť špičkovost třeba zachovat především.

Zanechám špičkování, neboť obrátit pyramidu na špičku a chtít po vrcholech, aby sloužily co pevné základy, nelze. A máme zde navíc i problém deklarovaného práva na dostupnost péče dobré kvality, ekvitu a euroekvitu. Jednotlivci volají po individualizované špičkovosti, masám probouzeným z dějinných soumraků třeba poskytnout ekvitu. Nebo neposkytnout, a pak se lze dočkat stížností, interpelací, apelací, revolucí či volebních neúspěchů. Skoro se zatím bojím to říci, ale objeví to stejně naše vnoučata, tak aspoň šeptem: Jestli nakonec není použitelná ona praxe zdravotnických zařízení prvního, druhého a třetího typu, nemocnic nespecializovaných a ústavů specializovaných? Jestli ono není rozumnější budovat spíše špičkovost sítě a vztahů, než dotačně brousit špičky, vrcholy či hroty ve světě volajícím po ekvitě? Jestli oni naši soutěživí stratégové excelence a apikalizace nejsou předurčeni stránkám dějepisu jako utopičtí popletové, že si popletli lidský kapitál, soukromý kapitál a veřejné zdroje? Asi to však zase přejde s ústupem epidemie „euromoneyázy“. Tak zatím nevědecky pracovně nazývám přechodné onemocnění, které se projevuje horečnatým stavem, neproduktivním psychomotorickým neklidem, občasnými křečemi, vlčím hladem, avšak zhoršeným zažíváním s flatulencí. Je to spíše povšechná neurovegetativní dysregulace než vážná nemoc. Nařízená pracovní neschopnost či karanténa by sice neprospěla postiženým, ale ochránila by zdravé zbytky populace. Lze mít podezření, že původcem euromoneyázy je oznamované tsunami evropských peněz, fondů, čili euromoney. Nelze však vyloučit, že jde pouze o nový neurotropní virus, který brání správnému rozpoznání a uchopení věcí, tedy i euromoney v reálném čase reálným způsobem. Ať tak či onak, euromoneyáza špičkovost nezaloží, byť se tak někteří domnívají. Svět špiček si lze modelově prožít sednutím na ježka. Model je to brutální a krátkodobý. Ježek zátěž neunese, celkový dojem bude pro ježka i pro usednuvší organismus neradostný a nepěkný. Ježek obdařený špičkami není dojná kráva, kterou nutno také pravidelně krmit. Staří taoisté drželi v úctě především tažné buvoly. I se špičkami jejich rohů, jimiž však rýžoviště neobdělávají.

Zdroj: