Repetitorium o pohodových otravách

Už jen samotné léto pomohlo. Jak jsem tak vnímal média i mluvčí, mnohé se v létě spravilo. Zdravotní pojišťovny vykazují nebývale kladné hospodaření, státem řízené nemocnice opustily strategii deficitů, farmaceutické firmy se opět nedostaly do propadu, hodnocení zdravotní péče pacienty samotnými se nezhoršilo, regulační poplatky regulují, pacienti se na ně adaptovali a někteří lékaři si poplatky vysloveně chválí, že si přilepší. Nové zákony jsou připraveny, stačí jen zvednout packy a pak je zase spustit k potlesku, až pravda zvítězí, jak ostatně predikováno hradní vlajkou. Nyní je třeba se věnovat hlavně kvalitě řízené péče, což si vkládá na bedra několik úspěšných a starostlivých občanů formou instalace nových řetězců pojištěného zdraví a nových forem integrované zdravotní produkce. Jen trochu zlobí vedení ČLK, ale to zlobí trvale, neb neví, co je pro pacienty a doktory dobré. Očekávat lze ještě vznik studijního oboru kvalitář ve zdravotnictví s titulem za jménem MQA čili master of quality administration. Zájem bude značný, protože sledovat jiné je módní a svědčí to o návratu zájmu o bližního svého. Výčet pozitiv lze uzavřít pevnou perspektivou, že s lékaři a sestrami se dále počítá a nikdo za ně jejich práci převzít nehodlá. Jen budou trochu porovnáni, doregulováni a dořízeni v zájmu nezvlčení, pacientských práv a vlastnických jistot. Vítám příchod epochy klidu na práci, tedy na medicínu samotnou. A po kvalitní práci nárok na pohodový odpočinek.
Rozhodoval jsem se před létem mezi neúrazovými aktivitami, golfem či rybařením. Zvolil jsem nakonec rybaření, zejména pod vlivem státních apelů, že je třeba šetřit si na důchod a nespoléhat na stát. Na golfu se moc neušetří. A jisté je, že lépe než čekat na darovanou rybu je naučit se lovit. Hloubaje pak nad českomoravskými, spíše kalnými vodami, co vše se skrývá pod hladinou, napadlo mě, že v medicíně se málo hovoří o pohodových otravách. Bojový plyn ve válce, výbuch chemičky v míru či antrax v poště od teroristy v polomíru znamenají otravy nepohodové, náhlé, zčásti však odvratitelné. Třeba dohodami, maskami, předpisy či tajnými službami. Pohodové otravy jsou však záludnější, protože se vyskytují v pohodě. A teď je módní být v pohodě. Z lékařské praxe ovšem vím, že nejvíce svou pohodu deklarují zjevní neurotici, lidé v tenzi, s nakupenou odpovědností či v očekávání. Skuteční pohodáři pohodu nedeklarují, protože ji mají za normu. Leč i oni jsou pohodovými otravami ohroženi.
Kancerogeny v pohodovém pokouřeníčku či etanolové intoxikace z nadměrného pohodového popíjení jsou známými varujícími argumenty jen zbytku preventistů. Leč koukaje v pohodě do zdejších vod, mnohde plných sinic, maje povědomost o toxicitě i kancerogenitě jejich polypeptidických cyanotoxinů, člověka napadne, proč držíme první evropské místo ve výskytu rakoviny ledvin, ostatně i přední místa v nádorech kolorekta, žlučových cest či měchýře – všude, kde se vylučuje. Jistě jen dosud neřešená spekulace.
O další možnosti pohodové otravy v přímořských rekreačních oblastech informovala nedávno světová média. Čas od času se velmi pomnoží mořské mikroorganismy, zakalí vodu a dodají jí nezvyklá zbarvení. Tomuto fenoménu se říká „rudý příliv“. Častý je třeba v oblasti Mexického zálivu. Problémem je, že tento fytoplankton produkuje kromě jiného i neurotoxiny nebo takzvané brevetoxiny s afinitou k DNA a podezřelé z kancerogenity. Toxiny se pak dostávají jak do pohodově konzumovaných pochoutek darů moře, tak i do aerosolu v přímořském vzduchu, kde jsou za pohodových procházek zase vdechovány.
Život je zkrátka bioboj. Lze jej zažít v pohodě i u nás, třeba když se vám někdo rozhodne záměrně či z hlouposti pouštět na milovaný pozemek fekálie nebo nakálet do léta kultivované zahrádky, jíž jste se pyšnili. Ať již jde o produkty z velké nebo malé strany, je velmi diskutabilní, zda tím dojde k vyššímu stupni kultivace nebo pouze k nežádoucímu omezenému pohnojení. Je zřejmé, že kontaminace je přechodná, neboť se na ni přijde a pomine, ale leccos z výpěstků může utrpět, zejména pak čistota voňavých květinových zátiší s jezírky – to zejména bylo-li se prokultivováno až k nadstandardu. Kopřivy a plevel ovšem ucítí příležitost a zpravidla zbují. Ničit je pak znamená další bioboj. Kontaminace odpadem je tedy také otrava.
Nezanedbatelný je i počet otrávených. V klasickém divadelním dramatu Maryša byl otráven pouze jedinec Vávra a publikum tleskalo. Toto pojetí se přežilo. Spějeme ke komerčnímu muzikálu Maryša, v němž otráveno bude publikum a zatleskají pouze jedinci. Ale nedá se přesto říci, že by v divadle nebyla pohoda. Když se však kus nevyvede, bude to otrava. Přejme protagonistům nové tvorby dobré výkony v rozdělených rolích, zejména jsou-li scénáře i režie až příliš zašmodrchané. A totéž sami sobě, abychom v nastávající divadelní sezoně nebyli jako publikum otráveni. K tomuto tématu již dva a půl tisíce let stojí v Tao te ťingu, Knize cesty a síly, vzkaz taoistů: „Prostota ať je příkladem, celistvost cílem, mírni vlastní zájmy a měj jen pár přání.“ Jasný vzkaz, taoisté byli vskutku v pohodě a neotráveni.
 

Zdroj: