Respirační nemoci z povolání

Část I Diagnóza profesionálního astmatu a dalších
respiračních onemocnění Před třemi sty lety psal Bernadino Ramazzini, »otec pracovního lékařství «, o vlivu rizik pracoviště na vznik některých nemocí.1 Profesní expozice toxickým látkám a dalším specifickým rizikům na pracovišti mají významný dopad na zdravotní stav veřejnosti i ve 21. století. Mezi nemocemi z povolání zaujímají z hlediska frekvence, závažnosti a možnosti jim předcházet první místo nemoci respiračního systému. Odhaduje se, že 10 až 20 % případů astmatu u dospělých lze přičítat pracovním faktorům. Prevalence dalších nemocí z povolání široce kolísá v závislosti na studované populaci, ale v samotných Spojených státech za posledních 20 let zemřely nebo byly poškozeny desetitisíce pracovníků v důsledku expozice vzdušným prachům a vláknům na pracovišti. Proto je důležité, aby praktičtí lékaři dobře znali typické manifestace respiračních nemocí z povolání a aby si uvědomovali potenciální etiologickou roli, kterou může hrát pracoviště vždy, když léčí pracovníky s nově diagnostikovaným akutním nebo chronickým plicním onemocněním. Rozpoznat spojení mezi pacientovým zaměstnáním a respiračním onemocněním je důležité z několika důvodů. Za prvé, včasné zabránění expozici může příznivě ovlivnit prognózu onemocnění. Za druhé, při průkazu spojení mezi pracovištěm a poškozením má pacient nárok na odškodnění. Za třetí, diagnóza sledovaného onemocnění může na pracovišti vést ke změnám, které mají příznivý dopad na zdraví dalších ohrožených pracovníků. V tomto článku probereme klinicky zaměřené pneumologické principy v rámci pracovního lékařství určené pro praktické lékaře. Jedná se o základní poznatky, které mohou všichni lékaři využívat v praxi.1. Respirační nemoci z povolání mají tři společné charakteristiky: jsou způsobeny nebo se zhoršují profesní expozicí, jejich vzniku lze předcházet a při jejich průkazu má postižený nárok na odškodnění. Respirační nemoci z povolání by samozřejmě neexistovaly nebo by nebyly tak závažné, kdyby nedocházelo k profesním expozicím toxickým látkám. I když při vzniku onemocnění mohou mít patofyziologickou roli i další faktory (např. genetická dispozice u astmatu), je zcela zřejmé, že se určitý profesní faktor na vzniku onemocnění ve všech těchto případech podílí, pokud je úplně nevysvětluje. Například u všech případů pneumokonióz (tj. nemoci způsobené inhalací anorganického prachu) vlastně jde o onemocnění spojená s prací. Respirační nemoci z povolání jsou proto do různé míry uměle vytvořeny, a lze jim tedy předcházet.
...

Komentář

Autor: Doc. MUDr. Petr Brhel, CSc.

Autoři článku zjednodušeně shrnují problematiku nemocí z povolání dýchacího systému pro praxi praktických lékařů do základních principů a přehledně uvádějí základní poznatky o těch nemocech z povolání, s nimiž se může všeobecný lékař v USA nejčastěji v praxi setkat.V následujících odstavcích budu komentovat některé odlišnosti v naší republice od situace v USA, kterou se článek hlavně zabývá. Nemoc z povolání je ve všech státech pojem medicínsko-právní. Z toho vyplývají některé odlišnosti při srovnání situace v USA a v České republice:
a) Za nemoci z povolání lze v naší republice uznat pouze ty nemoci, které jsou taxativně uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., jímž se stanoví seznam nemocí z povolání. Kromě uvedené základní podmínky musejí být splněny také další dvě – závažnost nemoci musí dosahovat stupně/kritérií, které seznam nemocí z povolání vyžaduje, a konkrétní práce posuzovaného musí splňovat podmínky vzniku nemoci z povolání, které jsou také uvedeny v seznamu nemocí z povolání. Zda posuzovaný skutečně pracoval za takové expozice, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci, ověřuje u všech posuzovaných případů přímo na pracovišti postiženého – na rozdíl od situace v USA – orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice).
b) V obou zemích je odlišný způsob uznávání nemocí z povolání. Uznání nemoci z povolání je v České republice výhradně v kompetenci středisek nemocí z povolání s určenou místní příslušností, kdy je z čistě odborných důvodů vyloučena svobodná volba lékaře (vyhl. č. 342/ 1997 Sb., která bude zásadně novelizována ve druhé polovině roku 2003).
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 5/2003, strana 38

Zdroj: