Revizní lékařství bez specializační průpravy?
Jeden tisíc revizních lékařů u nás plní úkoly, které jim svěřili zákonodárci. Na (ne)kvalitě jejich práce závisejí výdaje z fondu zdravotního pojištění, ale také (ne)spokojenost pacientů‑pojištěnců a smluvních lékařů zdravotních pojišťoven. Proto překvapuje, že vzdělávání revizních lékařů není kodifikováno. Nezájem projevilo ministerstvo zdravotnictví (viz příloha zákona č. 95/2004 obsahující 83 oborů specializačního vzdělávání), ale také děkani lékařských fakult a ČLK v návrzích skladby postgraduálního vzdělávání. Dobře, že existuje Společnost revizního lékařství ČLS JEP, časopis Revizní a posudkové lékařství a subkatedra revizního lékařství IPVZ. Obor se profiluje (po čtyřiceti letech nucené pauzy) opět jako moderní lékařský obor, ovšem s dalšími potřebnými atributy. Dokládají to zejména odborné statě revizních lékařů samotných, nechybí ani kontakt s pacienty. Schizma zdravotního a nemocenského pojištění zcela určitě nepotrvá věčně. Dojde tak k zefektivnění revizní a posudkové lékařské činnosti. Odkazy nepřejícníků oboru na předpisy EU a na kompatibilitu oborů jsou v tomto případě falešné. Subsidiarita obecně se týká mj. právě sociální a zdravotní oblasti členských států. Dozví se to každý turista před cestou do Evropy. Je škoda pro společnost i pro medicínu, že mnoho úsilí obor osamostatnit nepřineslo ovoce.
Zdroj: