Riziko KVO při různém množství a způsobu pití alkoholu
Tato studie měla definitivně rozhodnout, zdali je pití malého množství alkoholu ve srovnání s abstinencí zdraví prospěšné, zejména pokud jde o kardiovaskulární onemocnění (KVO). V podstatě šlo o definici abstinenta. Odpůrci příznivého působení malého množství alkoholu totiž často tvrdí, že srovnání s abstinenty vychází příznivě proto, že abstinenti vlastně trvalými abstinenty nikdy nebyli, ale v minulosti většina z nich alkohol konzumovala. Proto byli v této studii odlišeni abstinenti celoživotní od současných abstinentů, kteří v minulosti alkohol pili. Další kategorií byli občasní konzumenti malého množství alkoholu. Samostatně byla hodnocena skupina s nadměrnou konzumací alkoholu. Výsledky získané u jednotlivých kategorií byly srovnávány s rizikem u osob, které pily pravidelně malé množství alkoholu, označené jako zdraví prospěšné, nebo alespoň neškodící.
Na projektu se podílelo celkem 11 pracovníků ze čtyř ústavů. V letech 1997–2010 shromáždili údaje od téměř dvou milionů osob (1 937 360) ve věku ≥ 30 let, z toho 51 % bylo žen. Na počátku sledování neměly sledované osoby žádné známky kardiovaskulárního onemocnění. Výsledky byly adjustovány na věk, pohlaví, socioekonomické problémy a kouření.
Mezi 12 sledovanými kardiovaskulárními onemocněními byla ischemická choroba srdeční zjištěna u 38 285 osob, všechny kardiovaskulární příhody jiné než stabilní angina pectoris u 103 130 osob, fatální kardiovaskulární onemocnění u 26 715 pacientů, celková mortalita u 136 894 osob, infarkt myokardu u 16 239 osob, náhlá srdeční smrt u 5 515, srdeční selhání u 14 359, nestabilní angina pectoris u 5 636, stabilní AP u 13 221 a zástava oběhu u 3 375 osob. Mezi další onemocnění patřila ischemická forma cévní mozkové příhody u 6 053, subarachnoidální mozkové krvácení u 1 278, intracerebrální krvácení u 2 388, přechodná ischemická ataka u 11 714, periferní arteriální postižení u 11 519 a aneurysma břišní aorty u 3 135 osob.
Výsledky jsou v originále publikovány v přehledných tabulkách s udáním rizika a 95% intervalem spolehlivosti (CI). Mělo se ukázat, zda je střídmé pití rizikovější nebo méně rizikové než jiné způsoby konzumace alkoholu a abstinence. Nejvíce zvýšené hodnoty rizika, ve srovnání s osobami se střídmou konzumací alkoholu, měly nejčastěji osoby, které původně alkohol konzumovaly, ale z jakýchkoli důvodů později přestaly úplně pít. Na druhém místě, podle četnosti výskytu nejvyšší hodnoty rizika, byli celoživotní abstinenti. Všechny ostatní kategorie seřazené podle způsobu konzumace alkoholu měly hodnoty rizika horší než pijáci střídmého množství alkoholu. V tabulce jsou vybrány některé klinické situace a konzumace alkoholu bez uvedení CI.
Závěrem lze konstatovat, že na velkém souboru bylo jednoznačně ukázáno, že střídmá konzumace alkoholu je pro zdravotní stav výhodnější než celoživotní nebo dočasná abstinence.
Zdroj: MT