Riziko vzniku progresivní multifokální encefalopatie po natalizumabu
V květnovém čísle NEJM (New England Journal of Medicine) byl zveřejněn zajímavý článek, v němž se autoři pokusili kvantifikovat riziko progresivní multifokální encefalopatie (dále PML) u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS), kteří podstoupili léčbu natalizumabem. Natalizumab je monoklonální protilátka, indikovaná k monoterapii u pacientů s vysoce aktivní relabující‑remitující roztroušenou sklerózou. Je určen pro dospělé pacienty s vysokou aktivitou onemocnění navzdory předcházející léčbě interferonem beta, u nichž nebylo dosaženo léčebné odpovědi, nebo pro dospělé pacienty s rychle se vyvíjející těžkou relabující‑remitující roztroušenou sklerózou.
Progresivní multifokální encefalopatie, jejíž riziko vzniku bylo v souvislosti s léčbou natalizumabem popsáno, je oportunní infekce vyvolaná JC virem (John Cunningham virus, dále JCV). V práci zveřejněné v NEJM byla využita data z postmarketingových zdrojů, klinických studií a nezávislého švédského registru s cílem určit incidenci PML mezi pacienty s RS léčenými natalizumabem.
Ve studii bylo hodnoceno riziko ve vztahu k přítomnosti, resp. absenci protilátek proti JCV, dále k užívání imunosupresiv nebo natalizumabu. Pacienti byli rozděleni do skupiny s kratší dobou léčby (jeden měsíc až 24 měsíců) a skupiny prodloužené léčby (24 až 48 měsíců). Krevní vzorky byly, s ohledem na testování přítomnosti anti‑JCV protilátek, dostupné od 5 896 pacientů s RS a od 54 pacientů s PML, kteří natalizumab dostávali a skutečně se u nich později příznaky PML rozvinuly.
K 29. únoru 2012 bylo mezi 99 571 pacienty léčenými natalizumabem identifikováno 212 potvrzených případů PML (2,1 případu na 1 000 pacientů). Všech 54 pacientů s PML, jejichž krevní vzorky byly před diagnózou PML k dispozici, bylo pozitivních na přítomnost anti‑JCV protilátek. Při hodnocení jednotlivých rizikových faktorů se ukázalo, že pro každý z nich se míra rizika pro pacienta liší. Riziko vzniku PML se ukázalo jako nejnižší ve skupině pacientů, kteří měli negativní titr anti‑JCV protilátek, s incidencí odhadnutou na 0,09 případu či méně na 1 000 pacientů. Naopak pacienti, kteří měli prokázané anti‑JCV protilátky, brali imunosupresiva před zahájením léčby natalizumabem, a léčili se déle (25 až 48 měsíců), měli riziko nejvyšší – odhadem až s výskytem 11,1 případu na 1 000 pacientů.
Vznik PML v souvislosti s podáváním biologického přípravku natalizumabu tedy souvisí s dalšími rizikovými faktory, přičemž se míra rizika podle přítomnosti a kombinace těchto faktorů zřejmě značně liší.
Medical Tribune ime
Zdroj: Medical Tribune