Přeskočit na obsah

Robotická revoluce v gynekologické chirurgii?

Omezení spojená s konvenční laparoskopií katapultovala roboty na operační sály. Operační systém da Vinci byl zkonstruován tak, aby tato omezení překonal, neboť operatérovi poskytuje větší volnost pohybu, přesnější provedení a trojrozměrné zobrazení. Robotický operační systém da Vinci (Intuitive Surgical, Inc., Sunnyvale, CA) byl do praxe zaveden v roce 1999 a v březnu 2005 ho FDA schválil v gynekologické chirurgii.

Deset let po jeho zavedení stále roste počet zdravotnických zařízení, která robotický systém nakupují. Za uživatele robotického systému číslo jedna jsou zatím stále považováni urologové, avšak robotické aplikace se rozšiřují i do oblasti gynekologické chirurgie – tuto expanzi reflektují údaje v odborné literatuře týkající se využití robotické chirurgie ve všeobecné gynekologii, urogynekologii/rekonstrukční pánevní chirurgii, gynekologické onkologii a reprodukční endokrinologii.

Pokroky v robotických technologiích

Mnohé studie, které hodnotí práci na modelech, spojují robotické postupy ve srovnání s běžnými laparoskopickými výkony s kratšími operačními časy, větší přesností, rychlejším šitím a menším počtem chyb.1‑4 Mezi jejich přednosti patří:

Obratnost: Robotický nástroj poskytuje „sedmistupňovou volnost“, čímž je míněn plný rozsah pohybu ruky operatéra. Tímto způsobem účinně usnadňuje šití, uzlení a disekci tkání a napomáhá překonání „pákového efektu“ (tj. hrot laparoskopu se pohybuje opačným směrem než ruka operatéra), se kterým se chirurg setkává při běžné laparoskopii (obr. 1).

Preciznost: Pomocí robotické technologie je možné dosáhnout větší přesnosti a preciznosti redukcí pohybů operatéra v poměru, jaký si operatér zvolí (např. v poměru 3 : 1: pohne‑li se ruka operatéra o 3 cm, pohne se hrot nástroje pouze o 1 cm). Počítačové rozhraní eliminuje fyziologický třes rukou, čímž se zvyšuje preciznost.

Trojrozměrné zobrazení: Robotický laparoskop má dvě kamery, každou pro jedno oko, čímž operatérovi poskytuje na ovládacím panelu trojrozměrný obraz (obr. 2).

Menší únavnost operatéra: Operatér a jeho asistent mohou během robotických výkonů sedět, což redukuje jejich fyzickou únavu, zejména při provádění delších a složitějších operací (např. radikální hysterektomie, lymfadenektomie, sakrokolpopexe).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2009, strana 42

_______________________________________________________________________________________________________________

Komentář

Prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.
Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

 

 

Po nesmělých začátcích v 70. letech 20. století a nedůvěře zejména starších chirurgů došlo postupně v 80. letech ke značnému rozšíření endoskopie v řadě chirurgických oborů. V naší gynekologické chirurgické léčbě znamenala 80. léta bouřlivý rozvoj a postupné využívání minimálně invazivní chirurgie na téměř všech gynekologických odděleních. Postupný pokrok a zdokonalování instrumentária, koagulačních systémů a optiky rozšiřovalo škálu indikací včetně onkogynekologické operační léčby. Na přelomu milénia byl uvolněn pro klinickou praxi první robotický operační systém da Vinci, vznikající ve spolupráci s NASA. V roce 2005 byl tento systém v USA schválen FDA pro použití v gynekologické chirurgii. Spoluautor článku prof. Magrina patří mezi gynekology a onkogynekology k uznávaným operatérům, ovládajícím jak laparotomickou operační léčbu, tak laparoskopii. Podílí se na vývoji instrumentária v Intuitive Surgical a jeho prezentace jak laparoskopických, tak nyní robotických výkonů patří k vrcholům, co lze v našem oboru vidět. V článku velice přesně vystihuje výhody dnešní.....

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Plnou verzi komentáře najdete v: Gynekologie po promoci 6/2009, strana 47

Zdroj: Gynekologie po promoci

Sdílejte článek

Doporučené