Rodiny pečující o pacienta s demencí jsou penalizovány
Pacienti s Alzheimerovou chorobou a jejich rodiny mají často problém s nalezením lékaře, který je ochoten naslouchat. Někteří lékaři potíže s pamětí bagatelizují, považují je za normální součást stárnutí. Ale i rodiny se často za své blízké stydí a příznaky různě „maskují“. Dochází tak ke zpoždění správné diagnózy a zejména léčby, která je nejúčinnější právě v počínajících fázích onemocnění.Na základě různých studií odhadujeme, že toto zpoždění představuje v průměru téměř dva roky (od prvních příznaků k diagnóze). Právě v této fázi mají pacienti spolu se svými blízkými činit mnohá důležitá rozhodnutí a k tomu potřebují co nejúplnější informace.Pacienti s pokročilejší demencí u Alzheimerovy choroby pak vyžadují pomoc, dohled a péči prakticky 24 hodin denně. Tuto péči zajišťují nejčastěji rodiny. Vzhledem k tomu, že se často jedná o starší partnery, velmi záhy je toto pečování dovede do stavu naprostého vyčerpání. Možnosti podpory pečujících rodin jsou u nás naprosto minimální. Česká alzheimerovská společnost nabízí například respitní (úlevovou) péči v domácnosti (pohlídání pacienta s demencí po několik hodin v týdnu) a organizuje také svépomocné skupiny pro pečující rodinné příslušníky.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2005, strana 16
Zdroj: