Rokitanského den – zánět a vznik aterotrombózy
Symposium bylo pojmenováno po Karlu Rokitanském (Carl Freiherr von Rokitansky – na reprodukci), který se narodil právě v Hradci Králové dne 19. února 1804. Přestože z dnešního pohledu měl Rokitanský velmi omezené diagnostické možnosti, byl jedním z prvních, kteří se zabývali vztahem zánětu a aterosklerózy a popsal vznik intraarteriální trombózy – i když v poněkud jiných souvislostech, než jsme zvyklí vidět tuto problematiku dnes. Právě propojení pohledů patologických anatomů, experimentálních kardiologů, hematologů, lipidologů, diabetologů, preventivních a intervenčních kardiologů umožňuje navázat na postupně se vyvíjející chápání aterosklerózy, které v podstatě vychází z dob Rokitanského. Tato myšlenka vedla pořadatele (hlavními iniciátory, organizátory a odbornými garanty celé akce byli prof. MUDr. Jan Kvasnička, CSc., prof. MUDr. Ivo Šteiner, CSc., prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., a autor tohoto sdělení) k uspořádání úspěšného jednodenního symposia, na kterém participovalo 160 účastníků.
Kvalita přednášek – příslib do budoucna
Po zahájení symposia děkanem Lékařské fakulty UK v Hradci Králové prof. MUDr. Vladimírem Paličkou, CSc., a náměstkem ředitele FN Hradec Králové MUDr. Miroslavem Měšťanem, Ph.D., shrnul v zahajovací přednášce prof. MUDr. Ivo Šteiner, CSc., životní cestu Karla Rokitanského; ve své druhé přednášce současně upozornil na názory tohoto patologického anatoma a vědce na medicínské problémy a zaměřil se též na jeho názory na vznik aterosklerózy. Pozoruhodné je, že již v době, kdy ještě neměl k dispozici dnes známé moderní vyšetřovací metody, poukazoval Rokitanský správně na vztah zánětu a aterosklerózy a jako první určil význam cévní trombózy ve vzniku některých onemocnění.
V další přednášce prof. Ing. Rudolf Poledne, DrSc., upozornil na současné znalosti o vztahu zánětu a aterosklerózy a prezentoval řadu vlastních výsledků výzkumu vztahujících se k této problematice. V sekci věnované metabolickým onemocněním a jejich vztahu ke vzniku aterosklerózy prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., podrobně probral současnou problematiku diabetes mellitus, jeho význam pro vznik a rozvoj aterosklerózy a současné možnosti léčby tohoto závažného onemocnění s vysokou prevalencí v současné populaci. Další pozvaný řečník prof. MUDr. Rudolf Češka, CSc., se zabýval současným stavem léčby hyperlipoproteinémií a možností ovlivnění další progrese aterosklerózy a především jejích komplikací. O tom, že prevence aterosklerózy je možná a nutná již od dětského věku, a o programu České kardiologické společnosti věnujícím se i této problematice hovořil ve své přednášce prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc. O praktickém výstupu a možnostech detekce komplikací aterosklerózy a významu nových biomarkerů hovořil MUDr. Jiří Kettner, CSc. Poté se MUDr. Martin Blažek, Ph.D., zabýval praktickým významem výskytu protrombotických stavů a klinickými výstupy s doporučením, jak a u kterých nemocných správně provádět diagnostiku trombofilie. V obsáhlé přednášce shrnul prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc., poznatky o vývoji na poli nových antikoagulačních a protidestičkových léků a jejich postavení v moderní kardiologii.
Poslední část byla věnována konkrétním praktickým výstupům a především možnostem léčby koronární aterotrombózy. MUDr. Oto Hlinomaz, CSc., shrnul dosavadní poznatky a vývoj našich znalostí o trombóze koronárních stentů a MUDr. Michael Želízko, CSc., se zabýval současnou realitou této závažné komplikace. V dalších přednáškách autor tohoto sdělení hodnotil krvácivé komplikace při antitrombotické léčbě a MUDr. Hana Ševčíková se zabývala výskytem rezistence – či lépe klinické nebo laboratorní neúčinnosti – současné antitrombotické léčby.
Během jednodenního symposia byly velmi dobře shrnuty nejmodernější poznatky z nejrůznějších aspektů koronární i nekoronární aterotrombózy – závažného onemocnění, které je i v současné době navzdory nepochybným léčebným pokrokům stále vedoucí příčinou úmrtí. Kvalita letošního Rokitanského dne dává předpoklady pro jeho další (a možná pravidelné) opakování.
Ze života hradeckého rodáka
Karel Rokitanský vynikl jako lékař, patologický anatom, humanistický filosof a liberální politik. Studoval na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze a po dvou letech studia přešel na Vídeňskou lékařskou fakultu. Rok před promocí zahájil práci na prosektuře Vídeňské všeobecné nemocnice jako neplacený dobrovolník a o tři roky později získal místo placeného pitevního asistenta. V roce 1832 se stal docentem a kustodem Muzea patologie ve Vídni a o dva roky později přednostou prvního patologického oddělení na vídeňské univerzitě. Byl protagonistou moderní, vědecky orientované medicíny a spolu s Josefem Škodou a Ferdinandem von Hebrou představitelem světově proslavené “druhé vídeňské školy”. Prosazoval specializaci v medicíně a umožnil vznik nových samostatných oborů. Rokitanský byl čtyřikrát zvolen děkanem vídeňské lékařské fakulty a v letech 1852 a 1853 byl prvním svobodně zvoleným rektorem vídeňské univerzity. Od roku 1848 byl členem Císařské akademie věd a od roku 1869 až do svého úmrtí dne 23. července 1878 jejím prezidentem. V listopadu 1867 byl také jmenován členem Horní komory Rakousko-Uherské císařské rady.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2008, strana A11
Zdroj: