Role IT technologií v edukaci narůstá

Farmaceutické firmy se již zdaleka nezaměřují jen na vývoj léčiv, ale stále větší pozornost věnují i vytváření IT programů a aplikací, které jsou užitečné pro lékaře i pacienty. I ty nejmodernější léky mají jen omezenou působnost, není‑li pacient léčen správně a nedodržuje‑li doporučení lékaře. A právě v edukaci pacientů a jejich spolupráci s lékaři mohou nové IT technologie sehrát důležitou roli.

Zdravotní péče ve 21. století vyžaduje komplexní přístup ke každému pacientovi. IT může pomoci pacientům dodržovat léčbu i být lépe informován o nemocech, jimiž trpí. Nejen nové léky, ale i moderní technologie byly zmapovány v rámci setkání, které se konalo v listopadu v Praze u příležitosti 25 let působení globální farmaceutické společnosti MSD na českém trhu. Ta je známa svými inovativními léky, které byly průkopnické v léčbě řady onemocnění, například vysokého cholesterolu, diabetu druhého typu, HIV, autoimunitních onemocnění, ale i dalších závažných onemocnění, jako je hepatitida C. „Od zjištění příčiny hepatitidy C trvalo jen zhruba 25 let, než byly objeveny léky, které ji umějí vyléčit v téměř sto procentech případů, a to do 12 týdnů. Tak rychlého pokroku dosud nebylo dosaženo u žádné jiné nemoci,“ zdůrazňuje Stefano Santangelo, ředitel farmaceutické divize MSD v ČR s tím, že důležité je nyní vzájemně spolupracovat, aby došlo k eradikaci HCV. Jak uvedl, existuje již plán WHO, v jehož rámci se řada zemí EU zavázala eliminovat HCV do roku 2030, Česko k nim však nepatří a na potřebnou strategii se u nás stále čeká. „Cesta je otevřená, je ale třeba najít jednotný postup. Země jako Belgie, Itálie, Španělsko, Švédsko, Norsko již tyto strategie přijaly a budou schopny tento virus do roku 2030 eliminovat,“ připomněl Santangelo.

Revoluci v medicíně 21. století přinesla i biologická léčba, jejímž cílem je ovlivnit nadměrnou imunitní reakci organismu. Ta před dvaceti lety změnila léčbu závažných revmatických, gastrointestinálních a dermatologických poruch. Dnes může pomoci až 70 procentům nemocným, u nichž nefunguje tradiční léčba, přičemž až 40 procent pacientů může dosáhnout stavu, kdy nemoc není aktivní. K nejvýznamnějším objevům poslední doby pak podle zástupců MSD patří imunoterapie onkologických onemocnění, například melanomu a karcinomu plic, umožňující imunitnímu systému rozpoznat a zničit rakovinové buňky. Průlomová terapie např. maligního melanomu, onemocnění spojeného s vysokou úmrtností a krátkým přežitím, dosáhla dvojnásobné účinnosti ve srovnání s chemoterapií.

Nové IT systémy zjednoduší a urychlí péči

Jaký vliv mají IT na vztah lékař–pacient? Zatímco jedni tvrdí, že informační technologie hrají v tomto vztahu spíše negativní roli a spíše odlidšťují, stále častější je opačný názor. Ten zastává i ředitel MSD IT v Praze Richard G. Branton, podle něhož je bez pochyb, že díky IT se bude stále zvyšovat edukace pacientů, a je přesvědčen o tom, že zavádění IT do medicíny naopak zvyšuje kvalitu péče a přispívá k interakci mezi pacientem a zdravotnickým profesionálem.

Firma již zdaleka nepůsobí jen jako farmaceutická společnost, od roku 2014 buduje velký IT hub, který se zabývá i inovacemi v oblasti lidského zdraví. Například program Paris (Patient‑At‑Risk Identification System) vyhodnocuje elektronické zdravotní záznamy pacientů (dosavadní zjištění, užívané léky, věk apod.) a umožňuje lékaři například identifikovat pacienty s problematickými kardiovaskulárními hodnotami, které si pak může cíleně pozvat do ordinace. Vzhledem ke značně limitovanému času, který lékaři na jednotlivé pacienty mají, musejí být schopni rychle identifikovat ty z nich, kterým hrozí nějaké chronické onemocnění. „To je velmi významné zejména v případech, kdy pacienta ohrožuje více takových nemocí a nesmí se přehlédnout možné propuknutí žádné z nich. Díky systému Paris může lékař i poučit pacienta o prevenci či ho včas poslat na specializované vyšetření. Program využívají zdravotníci ve Švýcarsku a v nejbližší době je plánováno jeho využití v několika zemích Evropské unie,“ říká Josef Holý, vedoucí oddělení Advanced Solutions MSD IT.

Lékaři mohou využít i webovou aplikaci Health Assist, jejímž prostřednictvím lze plánovat péči u konkrétního pacienta trpícího diabetem 2. typu, chronickým srdečním onemocněním, osteoporózou, osteoartrózou či hepatitidou. Díky doporučení pro léčbu těchto onemocnění si mohou u každého pacienta vytvořit konkrétní plán: určit cíle léčby, naplánovat jednotlivé kroky, léky či doporučit péči dalšího specialisty. Kromě toho lze určit dobu, za kterou bude pacienta nutné poslat například na krevní testy či jiná vyšetření, nastavit sledování vybraných zdravotních ukazatelů apod., přičemž systém lékařům sám připomíná potřebné kroky či je upozorňuje na rizikové pacienty.

Nejde ovšem jen o webové či mobilní aplikace. Na domácím hlasovém systému Alexa od Amazonu je založen pomocník pro diabetiky. „Alexa umí například na základě hlasového pokynu rozsvítit světlo, vybrat a přehrát písničku, objednat taxi nebo nakoupit. Vytvořili jsme i službu, která diabetickým pacientům odpovídá na otázky týkající se jejich nemoci, nebo hru, která je motivuje k tělesné aktivitě, přičemž v ní mohou soutěžit i s dalšími nemocnými. Služba jim také umí poradit, co si mohou daný den uvařit. Člověk vyjmenuje potraviny, které má doma k dispozici, a Alexa mu navrhne optimální jídelníček,“ popisuje Petr Havel, vedoucí oddělení strukturovaných experimentů MSD IT. Další službou pro diabetiky může být v budoucnu mobilní aplikace, kdy si vyfotíte jídlo a ona vám sdělí jeho glykemický index.

Kam směřuje vývoj?

Program ImmunoConnect zase pomáhá lékařům vzdáleně monitorovat aktuální stav pacienta. Nemocný vyplní certifikovaný dotazník, který se lékaři zobrazí v online aplikaci. Lékař vyhodnotí situaci a v případě potřeby hned pozve pacienta na další vyšetření. Prostřednictvím dotazníku lékař mimo jiné sleduje, zda pacient správně užívá předepsané léky a chová se podle doporučení. Tento program již využívají nemocní ve Švýcarsku, Německu, Řecku či Rakousku.

Další oblastí vývoje jsou virtuální simulace, které pomáhají například se vzděláváním lékařů. Jedna ze 3D simulací ukazuje pacienta při laparoskopické operaci; lékař při ní vidí, jak na organismus působí lék, který slouží k zotavení svalů po anestezii, aby po zákroku mohl pacient co nejdříve dýchat sám. „Nemusí se tak spoléhat na odborné informace, ale účinek vidí na vlastní oči. Zkušenost, kterou poté využije v reálné situaci, tedy získává lékař ve virtuálním světě, což je určitě přínos k bezpečnosti léčby,“ uvádí Petr Havel. Do budoucna jsou tyto technologie použitelné na celou řadu situací, například na simulaci operací.

K dispozici jsou dnes již běžně i různé hodinky či náramky, které ověřují puls či tělesnou aktivitu. Do budoucna ale IT experti přemýšlejí o tom, že by mohly umět dělat např. i různé chemické analýzy. „Ani to není všechno. Za pár let bude třeba podle určitých indikátorů možné zjistit, zda se u konkrétního člověka neprojevuje Alzheimerova choroba, artróza či deprese. Podložky na spaní zase zjistí, jakou kvalitu má váš spánek, aniž by člověk musel jít na specializované vyšetření,“ vysvětluje Petr Havel.

Zdroj: MT