Rostoucí výdaje na biologickou léčbu je třeba řešit

K obrovskému nárůstu nákladů v českém zdravotnictví dochází v rámci poskytování tzv. biologické čili cílené léčby. Na problém rostoucích nákladů centrové péče a nutnost přijetí potřebných opatření poukazovala správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny již v květnu. Dosud se v této věci ale mnoho nezměnilo.

Jak po pondělním jednání správní rady VZP uvedl její člen a předseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Rostislav Vyzula, pojišťovna v současné době hradí tuto léčbu 29 tisícům pacientů, přičemž se v Česku používá zhruba 170 léčebných látek.

„Problematika je velmi složitá. Je zřejmé, že i do budoucna bude docházet k nárůstu nákladů na tuto léčbu. Pochopitelně chceme, aby pojišťovny byly schopny poskytnout ji všem pacientům, kterým je indikována. V příštích letech se přitom očekává přísun dalších nových léčiv. S tím je ale třeba něco dělat a najít systémové řešení, které umožní zabezpečení této léčby,“ vysvětluje Vyzula.

Ještě v roce 2010 stála biologická léčba VZP něco málo přes 4 miliardy, v roce 2013 to bylo už 6,5 miliardy a pro letošní rok počítala pojišťovna s náklady ve výši 8,3 miliardy korun. Již nyní je ale zřejmé, že tato částka dosáhne 9,5 miliardy, a počítá se s tím, že v roce 2017 nadále poroste. Nárůst nákladů přitom zaznamenaly i všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Ten je totiž způsoben nejen tím, že na náš trh přicházejí stále nové přípravky, ale také rozšiřováním indikací, kdy se biologických léků používá.

Dnes se již centrová léčba používá například u hematoonkologických, neurologických, revmatologických či onkologických diagnóz. Částka pak ještě narůstá tam, kde je léčba úspěšná a převede akutní onemocnění do podstatně delší chronické fáze.

Podle vyjádření ředitele VZP Zdeňka Kabátka je třeba, aby na základě spolupráce se SÚKL a ministerstvem zdravotnictví byla tato otázka co nejdříve řešena a biologická léčba neodčerpávala v budoucnu z resortu nekontrolovatelnou část financí. Inspirovat bychom se mohli například v Německu nebo USA. Jak uvedl i profesor Vyzula, je nutné tlačit na ministerstvo zdravotnictví, aby této otázce věnovalo pozornost, zejména pak ve směru vytvoření pracovní skupiny, která by se měla zabývat HTA (Health Technology Assessment), tedy hodnocením zdravotnických technologií a léků.

Určité regulaci rostoucích nákladů na centrovou péči by mohla pomoci i novela zákona o lécích, kterou se ve třetím čtení bude zabývat sněmovna již začátkem října. Biologická léčba se v České republice nyní provádí na šesti desítkách pracovišť. Průměrná úhrada za jednoho pacienta je zhruba 100 000 korun, ale může dosáhnout i milionových částek. Ministerstvo zdravotnictví se do doby naší uzávěrky k problému nevyjádřilo.

Zdroj: