Přeskočit na obsah

Rozlišit různé typy glomerulopatií by mohlo být v budoucnu možné i bez renální biopsie

Vyšetření proteinurie se v současné době zaměřuje zejména na kvantitativní vyšetření celkové proteinurie, event. albuminurie, méně často se vyšetřují některé další proteinové či peptidové močové markery, např. β2-mikroglobulin nebo volné řetězce imunoglobulinů.

Je zřejmé, že diagnostický potenciál kvalitativního vyšetření proteinurie zatím nebyl vyčerpán. Autoři vyšetřili moč 32 pacientů s proteinurií vyšší než 3 g/24 h, z nichž 27 mělo diagnózu renálního onemocnění ověřenou biopticky (včetně části pacientů s diabetickou nefropatií). U pěti pacientů byla diagnóza diabetické nefropatie stanovena na základě typického klinického nálezu (trvání diabetu déle než 15 let, přítomnost diabetické retinopatie, absence hematurie). Pacienti byli z hlediska klinickopatologické diagnózy rozděleni do čtyř skupin: fokálně segmentální glomeruloskleróza, membranózní nefropatie, lupusová nefritida a diabetická nefropatie.

U bioptovaných pacientů byla moč odebrána bezprostředně před biopsií. Po zjištění celkové koncentrace bílkovin byly jednotlivé proteiny a peptidy odděleny pomocí dvojrozměrné elektroforézy na polyakrylamidovém gelu (SDS-PAGE) a vybrané proteiny byly poté identifi kovány pomocí hmotnostní spektrometrie (MALDI- TOF-MS). Kromě toho byla v každé moči stanovena koncentrace IL-6, IL-8 a MCP-1.

Nálezy z elektroforézy moči a koncentrace vybraných cytokinů v moči u 16 pacientů (čtyři z každé diagnostické skupiny) byly zpracovány pomocí umělé neuronové sítě (artifi cial neural network – Almeida, 2002) se snahou identifi kovat markery, které s nejlepší senzitivitou a specifi citou odlišují vzorky pacientů s různými glomerulopatiemi. Počet markerů potřebných ke spolehlivému odlišení jednotlivých glomerulárních chorob byl postupně snižován. Hlavními klinicko-laboratorními rozdíly mezi pacienty s jednotlivými glomerulopatiemi byly věk (pacienti s diabetickou nefropatií byly starší, pacienti s lupusovou nefritidou mladší), pohlaví (častější zastoupení žen mezi pacienty s lupusovou nefritidou), sérový kreatinin (vyšší koncentrace u pacientů s diabetickou nefropatií) a proteinurie (vyšší u pacientů s membranózní nefropatií).

Většina pacientů byla léčena inhibitory ACE nebo antagonisty angiotensinu. Elektroforetickým vyšetřením moči se nepodařilo najít žádný .....

Komentář

Autor: Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Močové markery, které by umožnily spolehlivě odlišit různé typy glomerulopatií, jsou neúspěšně hledány již několik desetiletí. V posledních deseti letech se pozornost zaměřila např. na močové cytokiny (např. MCP-1), adhezní molekuly (např. VCAM-1) či produkty aktivace (C5b-9) či degradace (C3d) komplementu (např. Rovin et al., 2005).

Většina podobných markerů sice volně koreluje s aktivitou zánětlivých glomerulopatií, jejich specifi cita pro jednotlivé glomerulopatie je však velmi nízká (Tesař et al., 1998).

Proteomika moči je novým přístupem k identifi kaci biomarkerů, které by mohly pomoci rozlišit neinvazivně (bez renální biopsie) různé typy glomerulárních onemocnění a monitorovat jejich aktivitu a odpověď na terapii, event. odhadnout i riziko jejich progrese do terminálního selhání ledvin. Proteomika umožňuje identifi kovat kandidátní biomarkery, které pak mohou být jednotlivě nebo v různých kombinacích validovány na defi novaných souborech nemocných. Výhodou močové proteomiky je, že umožňuje rozlišit mezi nativními proteiny a jejich degradačními produkty a také umožňuje odlišit varianty proteinů s různými posttranslačními modifi kacemi (zejména různým stupněm glykace). V komentované práci autoři identifi kovali soubor kandidátních biomarkerů, a poté na jiném souboru nemocných potvrdili schopnost defi novaných biomarkerů odlišit s různou mírnou spolehlivosti čtyři typy sledovaných glomerulopatií (lupusovou nefritidu, fokálně segmentální glomerulosklerózu, membranózní nefropatii a diabetickou nefropatii). Hlavním přínosem komentované studie je právě úspěšná validace identifi kovaných markerů, která v předchozích studiích nebyla prováděna nebo nebyla úspěšná (např. Oates et al., 2005).

Plnou verzi článku najdete v: Postgraduální nefrologie 5/2007, strana 68

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Britská NHS vyrazila do boje proti HPV

12. 8. 2025

Britská Národní zdravotní služba (NHS) naléhavě žádá statisíce mladých lidí, kteří dosud nepodstoupili očkování proti lidskému papilomaviru (HPV),…