Přeskočit na obsah

Rozpoznat skutečný přínos technologií je klíčové

„Hlavním cílem Národního institutu pro hodnotu a technologie ve zdravotnictví není úspora, ale kvalitní zdravotní péče. Předpokládáme ale, že úspora bude vedlejším produktem naší práce,“ říká ředitel nového slovenského institutu pro HTA M.A. Michal Staňák, Dr.phil, AKC.

  • Zákon o Národním institutu pro hodnotu a technologie ve zdravotnictví (NIHO) byl přijat v září 2021, ústav byl zřízen 1. ledna 2022. Jak dnes institut funguje a co je ještě potřeba udělat, aby se jeho agenda plně rozběhla?

V současné době intenzivně probíhají aktivity zaměřené na budování kapacit institutu, a to jak z hlediska personálního, tak i odborného. Předpokládáme, že tato intenzita potrvá nejméně rok. V současné době musíme spoustu energie věnovat startovacím aktivitám. Nastavení procesů, uzavírání smluv s dodavateli, pořízení potřebné infrastruktury. Bohužel to zahrnuje i velmi prozaické, ale časově náročné úkoly. Nespouštíme však oči z žádostí o kategorizaci, kam přicházejí první žádosti, na jejichž vyhodnocení pracujeme.

  • Co se dá od NIHO očekávat v dlouhodobém horizontu? Změní se rozhodování o financování zdravotnictví na efektivnější a racionálnější? Může institut pomoci dosáhnout významných úspor?

Úkolem a cílem institutu je napomáhat efektivnímu využívání zdrojů. Férová a důkladná analýza žádostí o kategorizaci je nezbytným základem pro vyjednávání o právoplatných a spravedlivých finančních podmínkách vstupu na trh s technologiemi. Samotné zvýšení kapacit povede k důkladnějšímu hodnocení technologií. Nezávislost na regulačním orgánu, kterou institut nově přináší, dává prostor pro spravedlivé posouzení bez ohledu na jiné zájmy. I nepatrné zlepšení v této oblasti s obrovskými finančními prostředky (kolem 100 milionů ročně) povede k milionovým úsporám.

Ochota platit jako taková je stanovena zákonem. Účelem tohoto institutu je vyjasnit otázku, zda má technologie v našich podmínkách klinický přínos, a pokud ano, kvantifikovat jej, aby bylo možné stanovit maximální přípustnou úhradu vzhledem k úrovni ochoty platit. Je však třeba poznamenat, že naším cílem nejsou úspory, ale kvalitní zdravotní péče. Předpokládáme ale, že úspory budou vedlejším produktem naší práce.

  • Do jaké míry Slovensko dosud využívalo hodnocení zdravotnických technologií (HTA)?

Slovensko dosud nevyužívalo plnou HTA. Na Slovensku se pojem HTA často ztotožňuje s farmakoekonomikou, což je pouze omezené vnímání HTA. Farmakoekonomické hodnocení bylo prováděno na Ministerstvu zdravotnictví sr. Bylo to ale personálně poddimenzované.

  • Obecně lze HTA provádět pro léčiva, zdravotnické prostředky, ale také pro lékařské postupy nebo přístroje. Jaké jsou dosavadní zkušenosti na Slovensku s hodnocením různých typů zdravotnických technologií?

Hlavním úkolem institutu je zabývat se technologiemi v procesu kategorizace s vysokým rozpočtovým dopadem, což se týká především léčiv. Jakmile bude vybudována kapacita přesahující tuto úlohu, chceme se určitě zabývat dalšími tématy ve zdravotnictví, kde mohou být metody HTA přínosné.

  • Je hodnocení léčiv jednodušší než například hodnocení zdravotních výkonů? Nebo důležitější?

Na tuto otázku není snadné odpovědět. Cesta, kterou jsme zvolili, je v evropském kontextu jistě lépe prošlapaná. Hodnocení výkonů ale rozhodně není méně důležité. Především se musíme vyhnout situaci, kdy bychom neustále zvyšovali ochotu platit za léky, a tím nepřímo snižovali ochotu platit za přínosy zdravotních zákroků. Nebráníme se hodnocení výkonů, ale prozatím jsme se rozhodli začít především u léčiv, protože právě potřeba kvalitnějšího hodnocení léčiv vyvolala na Slovensku požadavek na samostatnou a nezávislou instituci HTA. V závislosti na vývoji legislativy na Slovensku se chce ústav v budoucnu plně věnovat i jiným tématům než léčivům.

  • Budete posuzovat pouze nové žádosti o kategorizaci léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, nebo budete přezkoumávat i předchozí rozhodnutí?

V první řadě se jedná o nové žádosti. Pokud však budeme pověřeni, rádi přezkoumáme i již kategorizované technologie, jakmile se vytvoří naše kapacita. Zejména ty, které mají největší dopad na rozpočet.

  • Pro rok 2022 máte přednostně hodnotit ty technologie, které podle žádosti mají ve třetím roce dopad na veřejné zdravotní pojištění ve výši nejméně kolem dvou a čtvrt milionu eur. Kolika přípravků by se to mohlo týkat v roce 2022?

Sledujeme podání na kategorizačním portálu a po určité administrativní práci ministerstva s žádostmi se můžeme pustit do práce. Jedním z prvních léků, které budeme hodnotit, bude určitě Darzalex, lék na mnohočetný myelom. Bude jich více, ale zatím ne všichni držitelé rozhodnutí o registraci, kteří žádají o kategorizaci svých léčivých přípravků na únor, zveřejnili očekávané dopady. Celkem očekáváme, že v prvním roce vyhodnotíme přibližně dvacet technologií. V následujících letech budeme hodnotit technologie, jejichž dopad bude ve třetím roce vyšší než 1,5 milionu eur. Odhadujeme, že jich bude přibližně 25 až 30 ročně. Plus další hodnocení nad rámec našeho hlavního úkolu, kterým je hodnocení technologií s nižším dopadem a zodpovídání otázek mimo kategorizaci. Například také v oblasti zdravotních intervencí.

  • Co všechno bude institut při posuzování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků zohledňovat? Jak moc se to mění oproti současné praxi?

S metodikou EUnetHTA budeme pracovat v celé její šíři z pozice nezávislého poradního orgánu. Jedná se o zásadní změnu. EUnetHTA se skládá z devíti oblastí, které budou tvořit naše hodnocení. Kontext technologie, její místo v léčebném procesu a stav, na který je zaměřena, klinická účinnost a bezpečnost, nákladová efektivita technologie. Na to navazují další aspekty – etický, právní, pacientsko‑sociální a organizační. Tímto způsobem bude vytvořen komplexní základ pro rozhodnutí. Primární zůstává klinický přínos technologie. Velmi často není tak zřejmý, jak to prezentují držitelé registrace. Mnohem více času budeme věnovat nákladové efektivitě a práci s modely. Bude výslovně zveřejněno, jaké postupy zvolíme pro každý aspekt, a proto bude pro žadatele o registraci transparentní a jasné, jak mají při podávání žádostí postupovat. Věříme, že tento krok významně přispěje k vytvoření předvídatelnějšího prostředí.

  • Je odborné hodnocení institutu do nějaké míry závazné, nebo je pouze poradní?

Institut má poradní funkci. Pokud se však ministerská kategorizační komise odchýlí od doporučení institutu, musí tuto odchylku vysvětlit.

  • Jak obtížné je získat do institutu odborné pracovníky?

Najít správné lidi do týmu není snadné, ale mám velmi silný tým z ministerstva, který mi v těchto procesech pomáhá. V letošním roce bychom se měli rozrůst na přibližně 16 zaměstnanců a v příštím roce bychom měli dosáhnout cílového počtu 22 osob. Nové zaměstnance nabíráme postupně, v současné době například inzerujeme prostřednictvím portálu GROWNi, který popularizuje práci ve veřejném sektoru na Slovensku. Výsledky naší práce jsou velmi závislé na kvalitě personálu, a proto si kandidáty vybíráme. Na druhé straně nabízíme zaměstnancům příjemné pracovní prostředí, možnosti rozvoje a odpovídající finanční ohodnocení. Za poslední čtvrtletí jsme zpracovali 60 životopisů, ale stále máme řadu volných pracovních míst.

  • Jsou na Slovensku vhodní absolventi pro tuto specializaci?

Na Slovensku existují pokusy o začlenění prvků HTA do vysokoškolského vzdělávání, ale nelze říci, že by toto téma bylo pokryto komplexně. Například na Farmaceutické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě se vyučují předměty sociální farmacie a farmakoekonomika. HTA je multidisciplinární obor, a proto v současné době není neexistence samostatného univerzitního oddělení hlavní překážkou pro rozšíření kapacity. Pro doplnění znalostí a dovedností nových zaměstnanců máme interní školení.

  • Studoval jste metody rozhodování v oblasti zdravotní péče ve Velké Británii a ve Vídni. Co vás přivedlo k tomuto oboru?

Vystudoval jsem filosofii, politiku a ekonomii ve zdravotnictví a mám doktorát z rozhodování v oblasti zdravotní péče. Dlouho jsem nevěděl, zda se vydat vědeckou cestou a věnovat se medicíně, nebo se na zdravotní problematiku podívat z humanitní perspektivy. Velmi mě zajímaly oba přístupy, a tak jsem se nakonec dostal k oboru, který kombinuje oba. Na HTA se mi velmi líbí jeho multidisciplinární povaha, která nám umožňuje nahlížet na hodnotu technologií komplexně, a velmi oceňuji systematickou a transparentní povahu procesů HTA, které mohou pomoci co nejspravedlivěji rozdělit omezené zdroje ve zdravotnictví.

  • Co pro vás osobně znamená budování NIHO?

Je to pro mě výzva, abych do rozhodovacích procesů na Slovensku vnesl to, co jsem se mohl naučit v zahraničí.

  • Několik let jste pracoval v rakouském institutu AIHTA. Hraje v Rakousku podobnou roli jako Národní institut pro hodnotu a technologie ve zdravotnictví na Slovensku?

Odpověď je pravděpodobně kladná s tím, že v Rakousku se nákladová efektivita explicitně nehodnotí, zatímco na Slovensku je v centru pozornosti ekonomický aspekt hodnoty vstupní technologie. Úloha NIHO zahrnuje více hodnocení léků, ale jak jsem se již zmínil, rádi bychom při plném nasazení zodpověděli i další otázky, které povedou ke zlepšení zdravotní péče.

  • Jakým zajímavým tématům jste se v Rakousku věnovali v oblasti HTA?

Kromě standardních hodnocení jednotlivých technologií jsem v Rakousku pracoval na mnoha komplexních hodnoceních témat, jako je defenzivní medicína při výměně kyčelního kloubu, posílení role ambulantní péče v systému, uplatnění „nudgingu“ u čtyř velkých zdravotních problémů, nastavení „dez­in­ves­tič­ních“ procesů nebo nastavení rozhodovacích procesů v neonatologii.

  • Směřují obecně zdravotní systémy v Evropě k odbornému systematickému hodnocení účinnosti zdravotnických technologií? Nebo existuje jiný způsob, jak pracovat s náklady na zdravotní péči?

Myslím, že trajektorie je celkem jasná. Vzhledem k tomu, že pracujeme s omezenými zdroji, je zásadní, abychom byli schopni říci, zda nová technologie skutečně přináší výhody, o kterých tvrdí, že je přináší. A je také důležité, abychom byli schopni za tento přínos dlouhodobě platit v souladu se stabilitou systému. Myslím, že panuje víceméně shoda na tom, že solidární všeobecné zdravotní pojištění je principem, na kterém chceme mít organizovány zdravotní systémy ve vyspělém světě. Z toho vyplývá potřeba stanovit priority a učinit kompromisy, k čemuž nám může dobře posloužit medicína založená na důkazech (a tedy i HTA).

  • Jaký je podle vás současný stav systému financování zdravotních služeb na Slovensku?

To je velmi široká otázka. Na základě svých zkušeností s politikou v oblasti zdravotnických technologií bych řekl, že základy sice máme, ale chybí nám dlouhodobá vize a stabilita vedení. Věřím, že změny spojené s Plánem obnovy mohou přinést tento dlouho očekávaný skok vpřed, a v oblasti zdravotnických technologií věřím, že novela zákona o rozsahu a podmínkách úhrady léků (která je v legislativním procesu, pozn. red.) vnese pořádek do té změti předpisů, podle kterých na Slovensku fungujeme.

M.A. Michal Staňák, Dr.phil, AKC

Titul magistr v politologii, filosofii a zdravotní ekonomii získal na filosofické fakultě University College v Londýně. Titul doktor filosofie pak získal na Vídeňské univerzitě. V letech 2015 až 2020 byl výzkumným pracovníkem v rakouské národní agentuře pro HTA. Od roku 2020 byl ředitelem odboru agentury pro HTA na ministerstvu zdravotnictví, ze kterého vznikl samostatný nezávislý Národní institut pro hodnotu a technologie ve zdravotnictví.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč bychom měli analyzovat cesty pacientů

29. 2. 2024

V anglickém jazyce rozlišujeme „patient pathway“ a „patient journey“. Zvláště zajímavým tématem s velkým potenciálem ke zlepšení je cesta pacienta v…

Robotických výkonů bude přibývat

28. 2. 2024

Otcem myšlenky založit ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze multioborové centrum robotické chirurgie je přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a…