RS Akademie: z české iniciativy světový standard vzdělávání

Vývoj diagnostiky a léčby na poli roztroušené sklerózy přináší v posledních desetiletích do péče o pacienty s tímto onemocněním zásadní změny – méně relapsů, pozdější progrese nemoci a výrazné zlepšení kvality života. Zásadní roli zde hraje vzdělávání a přístup k nejnovějším informacím. K tomu významně přispívá RS Akademie, jejíž 10. ročník se uskutečnil v Praze 6. a 7. listopadu 2025 a na jejímž pořádání se pravidelně spolu s Neurologickou klinikou 1. LF UK a VFN v Praze podílí společnost Novartis. Vedle vysoké úrovně sdělení, prestižních zahraničních přednášejících a širokého spektra vysoce odborných přednášek byl letošní ročník charakteristický i interdisciplinárním přístupem. Program se zaměřil nejen na nejnovější výsledky klinických studií, ale také na aplikační postupy pro klinickou praxi. I letošnímu ročníku předsedala zakladatelka a garantka tohoto projektu prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze, která vede Centrum pro roztroušenou sklerózu a neuromyelitis optica na Karlově náměstí a roztroušené skleróze se věnuje po celou dobu své lékařské praxe.

• Kam se RS Akademie za deset let svého trvání posunula?

Významně se posunula především v kvalitě. Zdaleka se již nejedná pouze o bazální edukaci, ale posunuli jsme se na úroveň velmi pokročilého vzdělávání, které je na úrovni nejlepších mezinárodních sjezdů pro roztroušenou sklerózu. V tuto chvíli tak má každý, i ten, kdo se nemohl zúčastnit ECTRIMS, k dispozici ty nejnovější informace. A zazněly zde i takové poznámky, že toto setkání bylo lepší než ECTRIMS. Věřím tedy, že zde všichni dostali informace, které bezprostředně potřebují a které jsou up-to-date.

• Co pro klinickou praxi přináší spolupráce lékařů, neurologů s farmaceutickou společností, která tuto akci každoročně pořádá?

Organizace takovéto akce je náročná a pro nás jako lékaře velmi složitá. Mimo jiné se jedná i o pozvání zahraničních hostů, starost o jejich letenky, hotely atd. – to je něco, co my nemáme vůbec šanci zařizovat. Za to jsme velmi vděční, protože letošní hosté byli opravdu špičkové kvality, nejen co se týče vědy. Paní profesorka Frauke Zippová, která přednesla dvě úvodní sdělení (The role of the immune systém in neurodegeneration and repair, Inflammaging in MS), je členkou ECTRIM, což je nejvyšší orgán evropského výboru pro léčbu a výzkum roztroušené sklerózy, takže lepšího odborníka si můžeme jen stěží představit...

• Která ze sdělení letošní Akademie považujete za nejdůležitější a nejzajímavější?

Určitě právě přednášky profesorky Zippové. Vždy se mi líbilo, jak se jsou už v laboratorních podmínkách schopni dívat na jednotlivé buňky a na to, co dělají. Sledovat na živém videu – nejde o animaci – to, když mikroglie sice spolkne cytotoxický lymfocyt, ale on jí unikne, je fascinující. Je neuvěřitelné, jak se věda posouvá a že jsme schopni vidět do organismu na buněčné úrovni.

• Diskutovaným tématem letošního ročníku byla i změna diagnostických kritérií, k níž v posledních letech dochází.

Diagnostika se významně posunula a rozšířila, ale hlavně my se posouváme v biologické definici nemoci. Obdobně, jako je tomu třeba u Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby, ani roztroušená skleróza dnes už není definována tím, kdy má člověk první příznaky. Není to začátek nemoci. Dnes již víme, že tato choroba začíná třeba deset let před jejím propuknutím, a snažíme se s diagnostikou dostat na co nejčasnější úroveň, abychom mohli procesy, které poškozují mozek, zastavit včas. A to si myslím, že je obrovský pokrok.

• Co v praxi nejnovější diagnostická kritéria znamenají pro lékaře a jaký vliv mají na pacienty?

Dnes můžeme diagnostikovat roztroušenou sklerózu ve fázi, kdy lékař pošle pro nespecifické potíže pacienta na magnetickou rezonanci a najde tam nález podobný roztroušené skleróze. Dnes už víme, jak takového člověka dodiagnostikovat a jak následně v jeho léčbě postupovat.

• Jak častá je tedy dnes ve srovnání s minulostí misdiagnóza u roztroušené sklerózy?

To samozřejmě je stále problém, ale při znalosti kritérií a jejich smysluplném používání by to mělo být méně a méně pravděpodobné. Protože však řada pacientů nestoná podle pravidel, tento problém existuje a vyžaduje opakování některých pomocných vyšetření v čase.

• Hodně přednášek bylo věnováno i výsledkům klinických studií zaměřených na nejnovější léčbu RS…

Všechny informace o tom, jak je léčba účinná a bezpečná, jsou pro nás velmi cenné. Vidíme, že vývoj se posouvá tak, aby – začneme-li léčit hodně včas – měl před sebou pacient kvalitní život, jako kdyby nebyl nemocný. I když tomu tak nemusí být ještě ve všech případech, u velké většiny nemocných to již s moderní terapií dokážeme. Včasné a intenzivní zahájení léčby jednoznačně mění prognózu pacientů.

• Vedle malých molekul nastupují i vysoce inovativní platformy, jako je genová terapie, CAR-T buněčná terapie nebo RNA technologie. Je možné v dnešní době personalizované medicíny říct, jaká léčba je nejnadějnější a jaká je její budoucnost v ČR?

U roztroušené sklerózy se očekává dokončení studií s CAR-T buňkami, což zatím vypadá velmi slibně. Vzhledem k ceně však zatím nevíme, kde v celém algoritmu léčby bude tento postup nejefektivnější.