Růst počtu hospitalizovaných bude pokračovat
Nárůst počtu hospitalizací pacientů s COVID‑19 bude pokračovat i v dalších týdnech. Tak vysoko jako loni snad díky očkovaným lidem nevystoupá, věří ředitel ÚZIS Dušek i ministr Vojtěch.
V pondělí 25. října překročil počet hospitalizovaných osob s COVID‑19 v Česku hranici 1 000 osob (na 1 111 podle dat z 27. 10.). Počet hospitalizací tak v průběhu října roste podobně jako loni v průběhu září. Loni překročil počet hospitalizovaných tisícovku 30. září. Do jednoho měsíce pak bylo v nemocnicích více než 7 000 hospitalizovaných s covidem.
I v příštích týdnech podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR počty nově nakažených i počty hospitalizovaných porostou. Jak moc, záleží na postupu vakcinace, ale i na tom, kolik pacientů se dostane včas k aplikaci monoklonálních protilátek, které jsou dostupné v nemocnicích s urgentními příjmy a které efektivně brání těžkému průběhu onemocnění.
„Je tu půl milionu zřejmě nechráněných, potenciálně zranitelných lidí. Neumím vyloučit, že dojde k určité eskalaci. Je vysoce nepravděpodobné, že to bude eskalace, která by šla k sedmi tisícům hospitalizací, ale to, že se stávající počty mohou zdvojnásobit nebo ztrojnásobit, se zdá pravděpodobné,“ řekl v úterý 26. října ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
V moravskoslezském kraji možná bude muset dojít k omezení elektivní péče, uvedl ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. „Nechceme, aby se znovu musely odkládat operace, věřím, že k tomuto černému scénáři nedojde, ale bude to záležet na každém z nás,“ řekl ministr.
Podle prof. Duška je znát, že brzdný efekt vakcinace funguje, a to na tom, že je aktuálně situace lepší než loni touto dobou. To bylo k 26. říjnu přes 6 000 hospitalizací, zatímco letos zhruba 1 200.
Zároveň ale upozornil, že hned několik indicií naznačuje, že počet hospitalizovaných poroste dál. Nejenže rostou celkové počty zachycených nových případů, ale také relativní pozitivita testů, která v nejvíce zasažených regionech překročila u diagnostických testů 20 procent. Roste také podíl nakažených, u kterých se na pozitivitu přijde až při hospitalizaci. V posledních týdnech nově začala růst zátěž u seniorů nad 65 let.
Mezi rizikové faktory dalšího vývoje patří to, že existují lokality s rizikovou kumulací málo proočkovaných obcí, kde mohou vznikat významná ohniska šíření nákazy. Zároveň zůstává zhruba 410 000 osob ve věku nad 60 let (z nich 280 000 osob ve věku nad 65 let), které nemoc s vysokou pravděpodobností neprodělaly a zároveň nejsou očkovány. Nízká proočkovanost ve věkové kategorii pod 40 let otevírá možnost šíření nemoci mezi těmito lidmi a od nich k seniorům. Navíc se u nejvíce zranitelných osob začíná projevovat vyčerpání ochrany vakcinace a nutnost doočkování posilující dávkou.
„S vysokou pravděpodobností epidemie neporoste donekonečna, nejpozději na konci tohoto roku se to zlomí, vysoce pravděpodobně nám ale hrozí, že se dostaneme ke 2 000 hospitalizovaných v jeden den. Zátěž jednotek intenzivní péče zatím neroste dynamikou, jaká by odpovídala celkovým počtům hospitalizovaných, to je vliv vakcinace,“ řekl prof. Dušek. „Asi se velmi rychle dostaneme k 250 pacientům JIP v jeden den, přejme si, aby to dál nerostlo. Nemáme moc nad přírodou. Pokud se nenaočkujeme výrazněji, bude to ona, kdo bude opět rozhodovat, kam křivka dál půjde. Když se necháme naočkovat, můžeme o tom poprvé v té šlamastyce s covidem rozhodovat my lidé,“ dodal.
V Česku je celkem 4 000 lůžek intenzivní péče. Podle loňských výpočtů ministerstva zdravotnictví při obsazení zhruba 1 000 lůžek intenzivní péče dochází plošně k omezování jiné plánované a preventivní péče, regionálně k němu může docházet i dřív. Od 1. do 25. 10. bylo na jednotky intenzivní péče přijato celkem 266 pacientů s těžkým průběhem COVID‑19, z toho 78,3 procenta neočkovaných. Ti očkovaní jsou typicky pacienti nad 75 let.