Sacubitril/valsartan zlepšuje u srdečního selhání kvalitu života
V časopise JAMA Cardiology byla recentně publikována další subanalýza vycházející ze studie PARADIGM‑HF. Ta je největším klinickým hodnocením, které bylo provedeno u pacientů se srdečním selháním. Byl v ní porovnáván první zástupce nové lékové skupiny inhibitorů ARNI sacubitril/valsartan se standardní léčbou inhibitorem ACE enalaprilem u nemocných se srdečním selháním s redukovanou ejekční frakcí. Hlavním závěrem studie PARADIGM‑HF je, že sacubitril/ valsartan ve srovnání s enalaprilem snižoval riziko úmrtí z kardiovaskulární příčiny o 20 procent a riziko hospitalizace pro srdeční selhání o 21 procent.
Subanalýza, zaměřená na hodnocení kvality života, je založená na datech od 7 600 pacientů, u nichž je k dispozici hodnocení kvality života při randomizaci. Pro tento účel byl využit dotazník KCCQ – Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire. Ten pomocí 23 otázek zohledňuje deset oblastí, které často významně omezují život nemocných se srdečním selháním – jedná se např. o schopnost navštěvovat přátele, věnovat se koníčkům nebo stoupat do schodů. Dotazník se vyplňoval při vstupním vyšetření, dále po 4. a 8. měsíci a pak při ročních kontrolách.
Na začátku studie nemocní udávali největší limitace, pokud šlo o hodnocení schopnosti rychlejší chůze nebo pomalého běhu (jogging), a v oblasti sexuálních vztahů. Po osmi měsících skóre kvality života jednoznačně favorizovalo sacubitril/valsartan ve většině domén. K největšímu zlepšení při této léčbě došlo u schopnosti vykonávat domácí práce a u schopnosti udržet sexuální vztah.
Tento benefit z podávání inhibitoru ARNI přetrvával i po 36 měsících. „Pacienti se srdečním selháním často mají výrazně sníženou kvalitu života, a to i v porovnání s jinými chronickými onemocněními,“ řekl hlavní autor této práce profesor Scott Solomon z Brigham and Women’s Hospital při Harvard Medical School v americkém Bostonu. „Tato analýza ukazuje, že léčba sacubitril/valsartanem snižuje omezení ve fyzických a sociálních aktivitách, které jsou relevantní pro nemocné se srdečním selháním. Tato léčba pacientům pomáhá udržet si nezávislost, zlepšuje schopnost zvládat běžné denní činnosti a přispívá k tomu, aby si udrželi osobní vztahy.“
Podle investigátorů bylo celkové zlepšení hodnocení kvality života „srovnatelné s rozdílem přibližně devíti let přirozeného stárnutí“.
Zdroj: MT