SČL slavil v Karolinu 150. výročí založení

Velká aula pražského Karolina se 6. června stala hlavním dějištěm oslav 150. výročí založení Spolku českých lékařů. Přítomnost mnohých významných českých odborníků, záštita rektora Univerzity Karlovy, primátora hlavního města Prahy i děkana 1. lékařské fakulty v Praze nad touto oslavou dokládají obrovský význam století a půl staré události pro rozvoj české medicíny. Oslav se účastnili také zástupci spolupracujících spolků – Spolku slovenských lekárov v Bratislavě a Spolku bavorských internistů –, ale i prezident ČLK a předseda ČLS JEP.

Celý program oslav se nesl v duchu vzpomínání a připomínky hodnot, které Spolek českých lékařů a Časopis lékařů českých představují. Zakladatelé uložili spolku jako hlavní náplň práce jednak „vzájemné vzbuzování a oživování vědecké činnosti, a pěstování vědy lékařské vůbec“ a dále „ zdokonalování a upotřebování jazyka českého v umění lékařském“. Z dnešního pohledu je zřejmé, jak prozíravé zakladatele sdružení s původním názvem Spolek lékařů českých mělo. První úkol by se dal dnes nejspíše označit jako pěstování vědeckých metod v medicíně a mezioborová výměna poznatků a zkušeností. Druhý úkol je tak dokonale formulován, že nepotřebuje žádné vysvětlení ani aktualizaci.

Jen dalším dokladem prozíravosti zakladatelů je skutečnost, že ve stejném roce, dokonce o několik málo měsíců dříve, než byl spolku udělen souhlas s činností osobním rozhodnutím císaře Františka Josefa I., začali vydávat i tiskový orgán – Časopis lékařů českých. Obě tyto instituce existovaly paralelně vedle sebe, jedna pracovala pro druhou a obě existují již 150 let. Nikdy nepřerušily svoji činnost, i když od roku 1949 je jejich organizační vztah zřetelně volnější, než byl na počátku existence.

Zaměření činnosti a náplně spolku ve svém slavnostním projevu upřesnil prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda ČLS JEP: „Na první valné hromadě spolku byly vytyčeny čtyři hlavní úkoly. Zdůraznění sociálně gerontologických aspektů medicíny, které označujeme za sociální determinanty zdraví. Dále to bylo zdůraznění individuálního přístupu lékařů k nemocným, což v současnosti vnímáme jako podstatu personalizované medicíny. Tento osobní přístup k pacientovi zdůrazňoval Jan Evangelista Purkyně již v roce 1862 a také akcentoval myšlenku, že věda by měla být základem medicínské praxe. Čtvrtým pilířem bylo úzké propojení Spolku českých lékařů s Časopisem lékařů českých a jeho nepřetržité vydávání až do současnosti. Předsedové a členové výboru SČL jsou a v minulosti také bývali záštitou vzdělanosti naší medicínské obce.“

Spolková činnost doprovázená vydáváním Časopisu lékařů českých umožnila vznik české nomenklatury a české odborné terminologie a na základě činnosti těchto institucí mohly vznikat i české kliniky a ústavy, kde byl následně pěstován český jazyk a česká terminologie. „V jednadvacátém století, kdy jsme zahlceni množstvím informací, se může jevit spolková činnost již jako překonaná, ale není tomu tak. Před 150 lety vedlo pravidelné setkávání na půdě spolku k výměně zkušenosti a názorů v oblasti vědy a medicíny, ale i k přemýšlení nad otázkami celospolečenskými. Dnešní pravidelné přednáškové večery mohou být naopak využity k zastavení v běžném shonu, jako čas setkávání s kolegy a známými. Žádná komunikační technika nemůže nahradit kontakt člověka s člověkem a vzájemnou diskusi a tato setkávání umožňují nadto i velmi cennou diskusi mezigenerační mezi uznávanými a zkušenými odborníky a začínajícími lékaři nebo mediky. Proto Spolku českých lékařů nelze nepopřát minimálně 150 dalších úspěšných let v české medicíně a zdravotnictví,“ připojil se ke gratulantům prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan 1. LF UK v Praze.

Obrana hodnot a ideálů je stále aktuální

Prezident České lékařské komory (ČLK) MUDr. Milan Kubek následně připomněl, že aktivní členové spolku hráli významnou roli při vzniku české lékařské profesní samosprávy, která byla dalším krokem k národní a odborné emancipaci českých lékařů. Spolek českých lékařů a ČLK spojují podle prezidenta České lékařské komory nejen společné tradice, ale především sdílení stejných ideálů a hodnot – hodnot odbornosti, svobody a humanismu. „A je třeba si uvědomit, že tyto hodnoty, které formují lékařskou etiku, nejsou něčím samozřejmým, a i když nebezpečí, která dnes tyto hodnoty ohrožují, nejsou tak průzračná jako v době bachovského absolutismu či v dobách komunistické diktatury, stále platí, že pokud nebudeme tyto ideály pěstovat a bránit, tak zmizí. Při zvyšování odbornosti a erudice lékařů sehrávaly přednáškové večery pořádané Spolkem českých lékařů a nadále hrají důležitou roli,“ uvedl Milan Kubek a dodal, že úsporná opatření se odrážejí v tom, že se objevují snahy nahrazovat lékaře méně kvalifikovanými odborníky. „Ministerstvo vydává vyhlášky snižující počty odborného personálu a ignorující přetížení lékařů a z toho vyplývající rizika pro pacienty. Opomenout nelze ani obranu svobody a autonomie lékaře při rozhodování o léčbě pacientů před diktátem zdravotních pojišťoven a ekonomických manažerů i politiků,“ upozornil MUDr. Kubek.

Čestným hostem oslav se stala baronka Jana Germenis née Hildprandt, která přítomným tlumočila vzpomínky svého pradědečka na pobyt Jana Evangelisty Purkyně na zámku v Blatné. Jan Evangelista Purkyně zde působil nejen jako učitel a vychovatel dvou dětí Františka Hildprandta, ale postupně se stal dobrým přítelem celé rodiny. To také přispělo k tomu, že se František Hildprandt rozhodl podporovat mladého Purkyně na dalších studiích.

„Pro oživení Purkyňovy tradice na zámku Blatná bychom v blízké budoucnosti rádi organizovali setkání odborníků zaměřená na význam Jana Evangelisty Purkyně pro současnou vědu, která by připomínala tuto osobnost české medicíny jako vzor mladým vědcům pro jejich dnešní práci,“ uvedla baronka Jana Germenis née Hildprandt.

Zbývá připomenout, že Spolek českých lékařů má nyní 527 řádných a čestných členů a je nejstarší kontinuálně fungující lékařskou organizací na území Čech.

Zdroj: Medical Tribune