Screening retinopatie pomáhá pacientům, lékařům i systému
Nejen oftalmologové, ale i diabetologové mohou provádět vyšetření na diabetickou retinopatii, a to použitím tzv. fundus kamery, která provede fotografii očního pozadí a zároveň za pomoci umělé inteligence dokáže vyhodnotit, zda je nález normální, nebo již pacient vyžaduje pozornost oftalmologa. Jak tento screening v praxi vypadá, jsme se zeptali prof. MUDr. Martina Haluzíka, DrSc., přednosty Centra diabetologie v pražském IKEM.
- Jak hodnotíte aktuální spolupráci diabetologů a oftalmologů?
Spolupráce oftalmologů a diabetologů si myslím funguje velmi dobře. Je to i tím, že jsme zvyklí spolupracovat dlouhodobě, není to pro nás žádná novinka. Vstoupilo nám do toho vyšetření očního pozadí pomocí fundus kamery u diabetologů, což bylo možná na začátku spojeno s lehkou nedůvěrou kolegů oftalmologů a obavou, jak to všechno bude fungovat. Ale domnívám se, že po několika letech, kdy toto vyšetření máme k dispozici, si obě specializace uvědomují, že vlastně šetří práci oftalmologům. Posíláme jim jen pacienty, kteří vyžadují jejich péči, nikoli ty, kteří jsou úplně v pořádku, ale v podstatě vyžadují určitý čas na to, aby byli vyšetřeni. Dnes již spolupráce funguje velmi dobře. Podobně jako ve všech oborech medicíny jsou v ČR bohužel regionální rozdíly v dostupnosti. Týká se to jak dostupnosti diabetologa, tak dostupnosti oftalmologa. Je velký rozdíl, jestli člověk žije v Praze, kde má velký výběr všech možností, kde se nechat vyšetřit, nebo v regionech s horší dostupností péče, jako je typicky třeba severní Morava Z mého pohledu tedy spolupráce funguje perfektně, pouze jsou v ČR místa, kde bohužel obecně dostupnost není ideální, a tam to může být pro pacienty někdy složitější.
- Kolik z diabetologů v současné době provádí screening diabetické retinopatie?
V tuto chvíli je to okolo 180 ambulancí. V ČR máme přes 600, maximálně 650 diabetologických ambulancí, takže vyšetření již provádí poměrně vysoké procento ambulantních diabetologů. Je to pro ně jedna z nemnoha možností, jak provádět nějaký výkon, který i z hlediska ohodnocení zdravotní pojišťovnou dává smysl. Jsem přesvědčen, že je a bude stále více ambulancí, které toto vyšetření provádějí. Zároveň je to výhodné i pro pacienty – je to jednoduché, protože mohou absolvovat dvě vyšetření v jednom termínu, což samozřejmě šetří čas i pacientům. A jejich zpětná vazba je velmi pozitivní. V IKEM jim k tomu ještě provádíme screening diabetické nohy, takže mají v jednom termínu dokonce tři vyšetření. K tomu ještě edukaci sestřičkou. To je směr, kterým bychom se měli snažit péči směřovat – šetřit čas nejen náš, ale i pacienta.
- Co je hlavním důvodem toho, že stále ještě převážná část diabetologů vyšetření oční sítnice neprovádí?
Řekl bych, že to je organizační věc. Stejně jako je vysoké procento oftalmologů, kteří jsou v důchodovém věku, obdobné je to i u diabetologů, takže možná pro někoho už není tak velká motivace se posouvat k novějším věcem. Samozřejmě to vyžaduje investici, kameru koupit, a také trochu přeorganizovat provoz ambulance, protože běžná diabetologická ambulance má jednu sestřičku a jednoho lékaře. Je tedy potřeba práci upravit tak, aby byl na vše dostatečný časový prostor. Vyšetření většinou provádějí spíš sestřičky, a pokud vyšetřují fundus kamerou, nemohou být k dispozici diabetologům na edukaci pacientů atd. Někdy jde o konzervatismus, někde tomu mohou bránit prostorová omezení, protože toto vyšetření vyžaduje zvláštní místnost. Nicméně procento diabetologů, kteří vyšetření chtějí provádět, se pomalu zvyšuje, ale stejně jako je to se všemi novinkami, ne všichni je chtějí zavádět hned od začátku.
- Co si myslíte, že je v našem systému potřeba ještě změnit, abychom dosáhli kvality integrované péče, jakou mají třeba v severských zemích?
Kdybych měl říct jednu věc, řeknu propojení výsledků – abychom sdíleli všichni navzájem své výsledky jednoduchým způsobem. Ta největší neefektivita je v tom, že pacient chodí ke třem specialistům a všichni tři provádějí svá vyšetření, např. odběry krve. To je obrovské plýtvání prostředky. V rámci IKEM máme např. aplikaci IKEM online, kde pacient, když přijde k jinému lékaři, má mobilní aplikaci, v níž může lékaři ukázat své propouštěcí, případně ambulantní zprávy, výsledky z laboratoře a jakékoli výsledky z vyšetření provedených v IKEM. Je smutné, že v tak vyspělé zemi, jakou je Česká republika, nemáme centrální systém, který by výsledky sdílel. Jsem naprosto přesvědčen, že by to ušetřilo desítky procent nákladů zdravotnímu systému. Čas, který bychom díky sdílení výsledků ušetřili, bychom pak daleko lépe mohli využít k tomu, abychom se víc věnovali pacientům.
- Jak zaznělo, 40 procent pacientů, kteří jsou diabetologem posláni na oční vyšetření, k oftalmologovi vůbec nedojde. Může pro to diabetolog něco udělat?
Ano, pacienta správně namotivovat. Nejvíce pro to diabetolog udělá tím, že bude mít fundus kameru a pacienta vlastně vyšetří sám. Je velký rozdíl, jestli pacientovi říkáte: Je to preventivní vyšetření, raději tam zajděte, kdyby tam náhodou něco bylo. Zároveň mu vlastně říkáte, že tam asi nic nebude, a to není úplně motivační. Ale pokud pacienta diabetolog vyšetří ve své ambulanci, může pak říci: ano, je tam nález, který je potřeba, aby viděl kolega oftalmolog. To pacienta s daleko vyšší pravděpodobností nasměruje, aby do ambulance oftalmologa skutečně došel.