Přeskočit na obsah

Senátoři ve výboru doporučili zákon o eHealth

Klíčový senátní výbor doporučil schválit návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví bez pozměňovacích návrhů. Zásadní norma, která může posunout digitalizaci ve zdravotnictví, je tak už jen krůček od definitivního schválení.


Zdravotní výbor Senátu na svém zasedání jednomyslně doporučil senátorům schválit návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Do pěti let by tedy měly vzniknout standardy elektronického zdravotnictví, které budou poskytovatelé zdravotních služeb od roku 2026 povinni dodržovat.

Plénum Senátu mělo o návrhu jednat na své schůzi od 18. srpna. Kdyby senátoři návrh pozměnili nebo vrátili, musela by o něm jednat znovu sněmovna. Když jej schválí tak, jak je, bude už chybět jen podpis prezidenta.

Základním stavebním kamenem elektronického zdravotnictví se tímto zákonem stane Integrované datové rozhraní zdravotnictví, upravují se identifikátory pacienta a identifikátory zdravotnického pracovníka. Ministerstvo zdravotnictví dostane pravomoc stanovit závazné standardy elektronického zdravotnictví. Ty definují strukturu, obsah a formát datových souborů a datových zpráv, rozhraní pro vedení a předávání zdravotnické dokumentace v elektronické podobě a jejich zabezpečení.

Díky zákonu by měla být rychleji a lépe přístupná data o zdravotnických pracovnících a o pacientech.

Poskytovatel zdravotních služeb, tedy ambulance nebo nemocnice, bude muset zajistit, aby byl jeho informační systém kompatibilní s Integrovaným datovým rozhraním a svým zaměstnancům zdravotníkům bude udílet přístup do systému, který bude na datové rozhraní napojen.

Integrované datové rozhraní bude získávat některé údaje ze základních registrů. Kmenové registry umožní v elektronickém zdravotnictví jednoznačně ověřit, že je daná osoba zdravotnickým pracovníkem, i identifikovat pacienta. Kromě kmenových zdravotnických registrů bude jeho součástí udílení resortních zaručených elektronických časových razítek a certifikátů elektronických podpisů.

Centrálně se v Integrovaném datovém rozhraní mají podle zákona poskytovat také služby výměnné sítě jako bezpečného šifrovaného kanálu pro předávání částí zdravotnické dokumentace. Dále také portál elektronického zdravotnictví, kde mohou být zveřejněny nabídky elektronických služeb a aplikací. Další součástí bude katalog služeb elektronického zdravotnictví, kde budou uvedeny centrální služby elektronického zdravotnictví, evidované služby webových a mobilních aplikací a služby elektronického zdravotnictví spravované poskytovatelem zdravotních služeb nebo sociálních služeb.

Zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2022, povinnost poskytovatelů dodržovat standardy elektronického zdravotnictví začne platit 1. ledna 2026.

O přechodném období na to, aby standardy vznikly a poskytovatelé jim přizpůsobili své informační systémy, se na jednání zdravotního výboru Senátu vedla debata. Původní ministerský návrh počítal s odložením povinnosti až do roku 2031. Tak to bylo také domluveno se zástupci poskytovatelů a s Českou lékařskou komorou. Zkrácení lhůty o pět let navrhl ve sněmovně pirátský poslanec Ing. Petr Třešňák a sněmovna to schválila. Ani senátoři zdravotního výboru s tím neměli problém.

Senátor MUDr. Ivo Trešl oslovil zástupce ministerstva zdravotnictví s dotazem, zda je vůbec termín do ledna 2026 reálný. „Osobně bych se klonil ke kratší době, ale chápu obavy lékařského stavu. Ne všichni jsou na to připraveni. Mohlo by to způsobit ukončení některých lékařských praxí,“ uvedl Trešl.

Náměstek ministra zdravotnictví JUDr. Radek Policar přiznal, že ministerstvu zkrácený termín v podstatě vyhovuje, ačkoli jej na jednání sněmovny výslovně nepodpořilo. „Pět let se jeví jako rozumná doba, připraví se standardy, ukáže se, nakolik je na to terén připraven,“ uvedl Policar. Termín to podle něj nemusí být konečný, pokud by byl problém jej stihnout, mohl by se zákon novelizovat. Kratší lhůta ale podle něj znamená určitý tlak na úřad i na poskytovatele zdravotních služeb, aby přípravy neodkládali.

Podle senátora MUDr. Lumíra Kantora, který je senátním zpravodajem návrhu zákona, se vytvoření standardů a jejich implementace do informačních systémů poskytovatelů spíše nestihne. I podle něj ale může být tento časový tlak užitečný.

„Plédoval bych za to, abychom to nenatahovali. Jsou to věci, které se měly udělat už dříve,“ poznamenal také senátor prof. Jan Žaloudík.

Náměstek Policar dále zmínil, že z hlediska ochrany osobních údajů návrh ministerstvo opakovaně diskutovalo s experty Úřadu pro ochranu osobních údajů, se kterým není nakonec žádný rozpor, což není samozřejmost.

Senátor Kantor poznamenal, že tento zákon je teprve začátek nutných legislativních úprav oblasti elektronického zdravotnictví. Stále bude chybět mimo jiné zákonná úprava telemedicíny, tedy zdravotních služeb poskytovaných na dálku.

Na ministerstvu zdravotnictví vzniká pro oblast eHealth a telemedicíny nová pracovní skupina, uvedli náměstci ministra Policar a prof. Martina Vašáková.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…