Přeskočit na obsah

Senioři významně profitují z očkování proti pneumokokům

Invazivních pneumokokových onemocnění (IPO) loni bylo v ČR 444 případů, z toho 238 u seniorů ve věku 65 let a více. Úmrtí bylo 79, z toho 45 pacientů nad 65 let. Studie CAPiTA potvrdila vysokou účinnost konjugované vakcíny Prevenar 13 proti IPO u seniorů od 65 let věku. Od ledna 2018 ji u této věkové skupiny hradí zdravotní pojišťovny.

O rizicích pneumokokových infekcí u seniorů a možnosti prevence hovořila prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice, na XII. jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která se konala 27. až 29. dubna ve Slovanském domě v Praze.

Za pozornost jistě stojí, že na otázku, kdo z přítomných očkuje své pacienty proti pneumokokovým infekcím, se zvedl les rukou. Řada lékařů pak odpověděla kladně i na otázku, zda se sami dali takto očkovat. Moderátorka zhodnotila hlasování slovy, že praktici jsou velice osvícená skupina.

S věkem incidence invazivních pneumokokových onemocnění i úmrtnost výrazně stoupají

Pneumokoky představují běžnou flóru nosohltanu u zdravých lidí, nejčastěji kolonizovány jsou děti, především předškolního věku, kde nosičství je 30 až 40 procent, u dospělých je to 10 až 15 procent.

„Důvodem, proč o tom hovoříme v geriatrii, je, že incidence i úmrtnost především invazivních pneumokokových infekcí výrazně stoupá ve vyšším věku. Úmrtnost u seniorů se pohybuje okolo 20 procent. Indikace konjugované pneumokokové vakcíny byla původně u dospělých od 50 let, v současné době je bez věkového omezení,“ uvedla profesorka Topinková.

Více než 80 procent IPO ve vyšším věku představují bakteriemické pneumonie. O roku 2007 do roku 2016 u starších osob uvádějí česká data mezi 150 až 180 případy IPO za rok, počty meningitid zůstávají stabilní, velmi výrazně jsou zastoupeny pneumonie se sepsí anebo septikémie. Riziko IPO roste s věkem, je‑li mezi 55 až 60 lety relativní riziko 2, stoupá v 80 letech více než dvojnásobně. K větší závažnosti onemocnění přispívají přidružené faktory jako malnutrice, polymorbidita a disabilita.

Nejnovější česká data výskytu IPO a úmrtnosti

V roce 2017 bylo v ČR hlášeno 444 invazivních pneumokokových infekcí, nejvíce u osob starších 65 let – 238 případů. Úmrtí bylo 79, z toho ve věku nad 65 let bylo 45 úmrtí. Rok předtím, v roce 2016, bylo 323 IPO, z toho 163 u osob nad 65 let, úmrtí bylo 66, z toho 40 u osob nad 65 let. „V ordinaci praktického lékaře většinou vidíte u starších dospělých pneumonii, dle dat USA na 500 000 pneumonií je 50 000 bakteriémií a 3 000 meningitid. S nejtěžšími infekcemi se praktický lékař setká zcela vzácně, jsou to ale bohužel právě ty, na které lidé umírají,“ řekla prof. Topinková.

Co tedy predisponuje starší pacienty k IPO? Jsou to především chronická onemocnění kardiovaskulární jako ischemická choroba srdeční či chronické srdeční selhání, dále pak CHOPN, diabetes, onemocnění jater a ledvin, která přispívají k výrazné poruše funkce imunitního systému. Negativní vliv mají také kouření, alkoholismus, pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech seniorů. Riziko zvyšuje imunosuprese, imunodeficience, především hematologické malignity, které zvyšují riziko 52krát, HIV/AIDS 49krát, solidní tumory 32krát, alkoholismus 12krát, diabetes mellitus šestkrát. To je také důvod, proč je u dospělých s vybranými zdravotními indikacemi vakcinace hrazena ze zdravotního pojištění bez věkového omezení.

Prof. Topinková se blíže zastavila u komunitní pneumonie (CAP). „U tohoto onemocnění je v Evropě u 38 procent pacientů příčinným agens Streptococcus pneumoniae. Pneumokoková pneumonie je doprovázena bakteriémií v 10 až 30 procentech. Mortalita IPO dosahuje 10 až 20 procent a podle epidemiologických údajů za posledních 25 let neklesá, a to i přes antibiotickou terapii. Bohužel narůstá i antibiotická rezistence,“ uvedla prof. Topinková. K antibiotické rezistenci prof. Topinková doplnila, že v Evropě bylo k penicilinu rezistentních 11,1 procenta, v Asii 44,1 procenta, v USA 20,2 procenta S. pneumoniae. Stoupá i rezistence k makrolidům: k azithromycinu byla v Evropě rezistence 30 procent a k erythromycinu 29 procent. V ČR je situace zatím relativně dobrá, rezistence na penicilin byla v roce 2014 pouze 2,4 procenta, na makrolidy 9,7 procenta. Lékem volby u nás tedy zůstávají peniciliny.

„U starších lidí může mít pneumonie velice závažné následky. V dlouhodobém sledování, které probíhalo ve Spojených státech v letech 2008–2015, bylo zjištěno, že ve věku 18 až 49 let bylo po hospitalizaci pro závažnou pneumonii propuštěno domů 82,7 procenta pacientů a zemřelo 4,5 procenta; ve věku 65 až 79 let bylo možné propustit domů 55,7 procenta, zemřelo 9,6 procenta; ve věku 80 let a výše odešlo domů jen 32 procent, zemřelo 21,5 procenta. Zbývající pacienti pro zhoršenou soběstačnost vyžadovali následnou péči v LDN či v hospici nebo nárokovali služby domácí ošetřovatelské péče a komunitních pečovatelských služeb.“

Možnosti prevence pneumokokových infekcí existují

V ČR je dostupná pneumokoková konjugovaná vakcína Prevenar 13, která působí proti 13 sérotypům pneumokoků.

„Ve srovnání s dříve používanou pneumokokovou polysacharidovou vakcínou Pneumo 23 má konjugovaná vakcína Prevenar 13 lepší účinnost. Je účinná i u dětské populace pod dva roky věku, navozuje dlouhodobou imunitní paměť, protože aktivuje B i T lymfocyty, a proto trvání ochrany před infekcí je dlouhodobé. Pro praxi to znamená, že po jedné aplikaci Prevenaru 13 není nutno pacienty přeočkovávat. Prevenar 13 má také vliv na nosičství pneumokoků, které redukuje. Při dostatečně vysoké proočkovanosti obyvatel nastupuje kolektivní imunita,“ řekla prof. Topinková.

Studie CAPiTA

Efektivitu vakcinace u konjugované vakcíny Prevenar 13 sledovala dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná nizozemská studie CAPiTA (Community‑Acquired Pneumonia Immunization Trial in Adults), která zahrnovala 84 496 pacientů ve věku 65 let a starších. Hodnotila účinnost vakcíny v prevenci CAP a IPO způsobených vakcinačními typy Streptococcus pneumoniae. Průměrný věk sledovaných se blížil 73 rokům. Očkováno bylo 42 237 osob, ve skupině s placebem bylo 42 255 osob. Ze sledovaných osob mělo 42,3 procenta jednu nebo více komorbidit, nejčastěji onemocnění srdce nebo plic, 12,3 procenta byli kuřáci. Byla to populace v podobném složení, s jakým se praktičtí lékaři setkávají ve svých ordinacích.

„Prokázalo se, že u očkovaných osob došlo ke snížení nemocnosti, a to o 46 procent méně prvních epizod pneumokokových komunitních pneumonií způsobených vakcinačními typy a o 45 procent prvních epizod nebakteriemických/ neinvazivních pneumonií vyvolaných vakcinačními typy. O 75 procent se snížily první epizody invazivních pneumokokových onemocnění způsobených vakcinačními typy. Studie tak potvrdila velmi dobrou účinnost očkování u osob nad 65 let, a to i u pacientů starších, mezi 70–80 lety, s řadou chronických onemocnění,“ řekla prof. Topinková. Účinnost očkování byla stabilní po celou dobu trvání studie, což byly čtyři roky. Bezpečnostní profil byl srovnatelný s výsledky předchozích studií s vakcínou Prevenar 13 u dospělých.

Odborná doporučení k vakcinaci a legislativa

Doporučeno je očkovat plošně celou populaci bez ohledu na věk. Ze zdravotního pojištění je plně hrazeno očkování pro osoby 65 let a starší a také pro osoby se zvýšeným rizikem pneumokokových infekcí v případě vybraných zdravotních indikací. Vakcinovat lze celoročně jednou injekcí intramuskulárně, lze očkovat současně s protichřipkovou vakcínou, je ale potřeba aplikovat do jiného místa. Přeočkování není nutné. Pokud už byli pacienti očkováni Pneumo 23, je potřeba přeočkovat Prevenarem 13 v odstupu pěti let, dřívější přeočkování zdravotní pojišťovny nehradí.

Nová legislativa o očkování účinná od 1. ledna 2018 má oporu ve vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, v zákoně č. 48/2007 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a ve sdělení ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro rok 2018.

Povinně jsou proti pneumokokům očkovány osoby v léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech pro seniory. V domovech se zvláštním režimem jsou povinně očkováni pouze ti, kteří mají diabetes mellitus na inzulinu, chronické onemocnění plic, srdce, jater, ledvin. Nepovinné očkování pro dospělé, hrazené ze zdravotního pojištění, je pro všechny osoby nad 65 let a osoby se zdravotní indikací, kam se řadí hyposplenismus/ asplenie, autologní nebo allogenní transplantace kmenových hemopoetických buněk, závažné primární nebo sekundární imunodeficity vyžadující dispenzarizaci na specializovaném pracovišti a také prodělaná invazivní meningokoková nebo invazivní pneumokoková infekce. Očkování bez úhrady z pojištění je při očekávaném imunodeficitu a před léčbou eculizumabem.

Očkování má smysl

„Závěrem bych chtěla říci, že očkování má smysl, zejména proto, že u starších osob je vysoký výskyt pneumokokových infekcí, vzhledem k imunosenescenci, zvyšuje se závažnost infekce a letalita a také následky nemoci jsou závažnější, narůstá rezistence pneumokoků vůči antibiotikům. Vakcinace konjugovanou vakcínou snižuje kolonizaci nasofaryngu, snižuje výskyt všech pneumonií, specificky pneumonií způsobených vakcinačními kmeny S. pneumoniae, a snižuje výskyt invazivních pneumokokových infekcí i úmrtí na ně,“ uzavřela prof. Topinková.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…