Seznámení párů s riziky předčasného porodu trojčat
Téměř třetina trojčat se rodí velmi nezralých a jejich šance, že nepřežijí první rok života, je téměř dvanáctkrát vyšší než u jednočetného novorozence. Jakmile bychom ale chtěli poradit těhotným s trojčaty, jak předejít eventuálnímu riziku předčasného porodu, neexistuje žádný jednotný vzor. Jestliže pravděpodobnost předčasného porodu zvyšují některé mateřské rizikové faktory, jako je stav výživy, chorionicita a amnionicita, pár by měl mít šanci učinit traumatizující rozhodnutí o redukci mnohočetného těhotenství. Naopak jestliže vše nasvědčuje tomu, že šance ženy na donošení plodů je velmi malá, je třeba poskytnout páru povzbuzující informace a méně depresivní pohled na jejich specifická rizika. Takto důležité rozhodnutí by nemělo vycházet pouze z obecných rizikových faktorů, ale je nezbytné poskytnout co nejvíce specifických informací.Ve 34 letech měla Dina Brennan dvě děti se svým prvním manželem (sedmiletou dceru a pětiletého syna, oba porozené spontánně v termínu), ale její třetí těhotenství skončilo potratem. Rozvedená a rozhodnutá založit novou rodinu se svým druhým manželem podstoupila in vitro fertilizaci. Nedávno se dozvěděla, že čeká trojčata. Paní Brennanová je žena v domácnosti, běloška. Její BMI je 23,9, je fyzicky zdravá s negativní interní anamnézou. Oba porody proběhly bez komplikací, porodní váha novorozenců se pohybovala kolem tří kilogramů. Po třetím těhotenství podstoupila tubární sterilizaci. Po provedení IVF, ve kterém byly přeneseny dvě čerstvé blastocysty, bylo těhotenství potvrzeno adekvátním nárůstem titru β-hCG. Přibližně po měsíci těhotenství paní Brennanová pozorovala vaginální špinění. Ultrazvukem bylo potvrzeno vitální triamniální, bichoriální trojčetné těhotenství, každý plod s CRL odpovídající gestačnímu týdnu 6,5. Ve světle známých skutečností spojených s perinatálními riziky trojčetného těhotenství byla rodina seznámena s možností redukce plodu. Rodina nyní potřebuje k tomuto závažnému rozhodnutí ty nejpřesnější informace týkající se prognózy donošení plodů alespoň do 32. týdne gestace.Definice pojmu „velmi nezralý“
Krátkodobá a dlouhodobá morbidita i mortalita u mnohočetných těhotenství je daleko více spojena s gestačním věkem než s počtem plodů. Statistiky uvádějí, že 1,2 % jednočetných, 11 % dvojčetných a 31 % trojčetných těhotenství je porozeno velmi předčasně – což znamená před 32. gestačním týdnem.1 V průměru se trojčata rodí o sedm týdnů dříve a s poloviční vahou než je průměrná hmotnost samostatně porozeného dítěte, a nejméně 25 % z nich má velmi nízkou porodní hmotnost, tj. pod 1 500 g. Kvůli této nízké porodní hmotnosti a gestačnímu věku jsou trojčata dvanáctkrát více ohrožena úmrtím v prvním roce života než samostatně narozené děti. V pětině z trojčetných těhotenství se narodí alespoň jedno dlouhodobě handicapované dítě.2,4 Budeme-li schopni identifikovat rizika pro porody s hrozící velmi nízkou porodní vahou nebo předčasným porodem, budeme moci poradit těmto pacientkám s rozhodováním, zda v trojčetném těhotenství pokračovat nebo raději podstoupit redukci plodů.
...
Komentář
Autor: MUDr. Petr Janků
Trojčetná těhotenství představují významné riziko nepříznivého porodnického vývoje. Drtivá většina trojčetných gravidit končí předčasným porodem a relativně mnoho z nich dokonce před 30. týdnem těhotenství. Extrémně nezralé plody jsou zatíženy vysokou mortalitou a morbiditou. Tragika dané situace je umocněna počtem narozených plodů, což výrazně dramatizuje osobní trauma rodičovského páru. Mnoho budoucích rodičů si navíc v situaci, kdy se o vícečetném těhotenství dozví, ani není schopno uvědomit, že i když dojde k úspěšnému porodu a děti jsou zdravé, čeká celou rodinu v jejich dalším životě řada velmi závažných překážek. Australská společnost pro vícečetná těhotenství zjistila, že domácí péče o tři děti ve věku šesti měsíců zabere 197,5 hodin práce týdně, což jeden dospělý nezvládne a dva velmi obtížně. S těmito problémy se některé rodiny nejsou schopny vyrovnat, což může vést k rozpadu rodiny, nedostatečné výchově dalších dětí apod.V České republice se v letech 2001–2003 celkem narodilo 45 trojčat, což je v průměru jedno trojčetné porozené těhotenství na 6 000 porodů. Ve srovnání s rokem 1999 je to téměř dvojnásobný pokles výskytu trojčetných gravidit, které dospějí k porodu. Drtivá většina trojčat je spojena s metodami asistované reprodukce. V roce 2001 to bylo v Evropě téměř 50 % po IVF. Lze odhadnout, že dalších 30–40 % bylo po ovariální stimulaci. Od konce 90. let sílí tendence, které vedou k omezení počtu transferovaných embryí. Ve Skandinávii nebo v Belgii například transferují většinou pouze jedno embryo a v dalších vyspělých zemích včetně České republiky exis- tuje doporučení transferovat v optimálním případě dvě, nejvíce však tři embrya. V moderních kontrolovaných studiích bylo prokázáno, že úspěšnost v počtu těhotenství byla u transferu dvou embryí stejná jako u tří. Očekává se, že v budoucnosti bude ve většině evropských zemí standardem u žen do 38 až 40 let transfer jednoho embrya.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 5/2005, strana 16
Zdroj: