Šíření nosokomiálních infekcí ovlivňuje hygiena i vybavenost nemocnic

Nosokomiální infekce se stávají stále diskutovanějším celosvětovým problémem, který má dopady nejen zdravotní, ale také ekonomické. Staly se i hlavním tématem říjnového semináře „Health Care‑Associated Infections, Hygienic Heating Solutions: Danish Experience“ pořádaného dánským velvyslanectvím v Praze.

„Když jdou lidé do nemocnice, očekávají, že se z ní vrátí zdraví. Bohužel situace je jiná. Prevalence nosokomiálních nákaz činí sedm procent, což znamená, že ročně se čtyři miliony pacientů nakazí nějakou nemocniční infekcí. Následkem těchto nákaz dojde v rámci EU k 37 000 a v USA k 99 000 úmrtím každý rok. Finanční ztráty jen v EU činí sedm miliard eur, v USA dosahují 9,8 miliardy dolarů,“ zdůraznil v úvodu semináře dánský velvyslanec Christian Hoppe, podle něhož se veřejnost tímto tématem stále dostatečně nezabývá a podceňuje zejména prevenci.

Jak ukazují provedené studie, v případě nosokomiálních nákaz hrají největší roli čtyři nejdůležitější patogeny, které způsobují celých čtyřicet procent všech nemocničních infekcí. Jde o Clostridium difficile (12,1 %) G+, Staphylococcus aureus (10,7 %) G+, Klebsiella pneumoniae oxytoca (9,9 %) G– a Escherichia coli (9,3 %) G–.

„Alarmující je fakt, že všechny čtyři kmeny mají průměrné přežití na neživých plochách i více než pět měsíců. Typické nemocniční nákazy se projevují například různým typem infekce krevního řečiště (bakteriémie nebo sepse), časté jsou i infekce močového ústrojí (až 25 procent případů), kde jsou častým zdrojem katetry. K frekventovaným nákazám patří i pneumonie a infekce v místě chirurgického výkonu,“ popisuje aktuální situaci Poa Kiil Nielsenová, PhD, molekulární bioložka, která se specializuje na rezistenci vůči antibiotikům a v současné době pracuje na řešení hygienické situace ve zdravotnických zařízeních právě v souvislosti s nosokomiálními nákazami.

Data z let 2005 až 2010 z dvanácti českých univerzitních nemocnic ukazují, že v České republice se vyskytují stejné běžné nákazy jako v okolních státech. K nejčastějším patří infekce dolních cest dýchacích a močových cest. Mikrobiologickými testy byl potvrzen výskyt bakterií Pseudomonas spp., S. aureus, E. coli, Klebsiella spp. a Proteus spp.

K nejohroženějším pacientům patří lidé se sníženou imunitou a vážně nemocní, pacienti s otevřenými ranami či popáleninami nebo ti, u nichž dochází k používání invazivních lékařských pomůcek (např. tracheální kanyly). V neposlední řadě jsou ohroženi pacienti, kteří pobývají v nemocnicích dlouhodobě či opakovaně. Jak upozornila P. K. Nielsenová, roli zde hrají i další momenty, z nichž klíčovým je velká rezistence vůči antibiotikům. „Současná situace sice ukazuje vyšší výskyt nemocničních nákaz hlavně v jižních zemích, avšak pokud proti tomuto nebezpečí nebudeme nic dělat, situace se zhorší i na severu, kde zatím není tolik alarmující, zejména pokud jde o MRSA,“ připomíná doktorka Nielsenová.

Způsoby šíření bakterií v nemocničním prostředí

Rezistenci vůči antibiotikům a nosokomiální nákaze je třeba vidět společně a uvědomit si, že nemocniční zařízení slouží jako živná půda pro šíření bakterií s antibiotickou rezistencí. K tomu přistupuje snížená imunita pacienta, který je v léčení a je vystaven dalším infekcím vzhledem ke křížové kontaminaci. K přenosu nákaz nedochází pouze přímým stykem mezi lidmi, ale často i v případě kontaktu s neživou plochou. „V problematice výskytu nosokomiálních infekcí se vesměs věnuje pozornost tomu, co se děje mezi personálem a pacientem a jak se v tomto kontaktu nákaza šíří. Často se ale zapomíná na důležitý mezičlánek, kterými jsou neživé plochy, na kterých se shromažďují různé patogenní organismy. U těchto ploch hraje svoji roli nejen jejich velikost, ale i povrch objektu a typ materiálu. Kromě všeobecně známých povrchů, na které se při úklidu zaměřujeme, jako jsou kliky či podlahy, sem patří například často opomíjené radiátory,“ vysvětluje Nielsenová (viz tabulku).

Ve čtyřměsíčním testu z roku 2002 zaměřeném pouze na nemocniční radiátory se ukázalo, že každý čtvrtý radiátor má větší hodnotu než 5 CFU/cm2. Jiná studie provedená o rok dříve se zaměřila na výskyt MRSA na plochách a ukázala, že celých 36 procent radiátorů bylo s pozitivním nálezem. Oproti tomu byla tato bakterie zjištěna na zhruba deseti procentech klik od dveří, ještě méně jí bylo na podlaze a vůbec nejméně na lůžku pacienta. „Vidíme tedy, že je třeba se zaměřit na to, jakým způsobem zlepšit prostředí, hygienu a hlavně úklid. Při úklidu bereme v úvahu dva aspekty, jednak to, aby plocha vypadala čistě, a jednak chceme snížit počet mikrobů. Přitom často není snadné stanovit, co ještě čisté je a co už ne,“ připomíná.

Základem prevence šíření nosokomiálních infekcí zůstává kontrola živých povrchů, tedy kvalitní osobní hygiena u pacientů, zdravotnických pracovníků i návštěv, speciálně pak zaměřená na hygienu rukou. V rámci kontroly neživých ploch je pak třeba brát v úvahu proces čištění, metody a čisticí prostředky.

Jak ukázala severoamerická studie z let 2011–2014, uskutečněná v nemocnici s 800 lůžky, efektivnější čištění neživých ploch může zásadně ovlivnit výskyt infekcí. Díky postupu, kdy byla pro úklid každého pokoje používána vždy nová utěrka, se jim podařilo snížit výskyt nosokomiálních nákaz o 93 procent. Zatímco v roce 2011 zaznamenali 132 případů, o tři roky později došlo jen k osmi.

„Podaří‑li se nám nabídnout nějaké intervence v souvislosti s neživými plochami, podaří se nám snížit výskyt nosokomiálních nákaz. Svoji roli zde hraje i uspořádání neživých ploch, které se nacházejí v blízkosti radiátorů, důležité je proudění tepla směrem od topného tělesa či umístění a vzdálenost radiátoru od pacienta. Podstatná je i dynamika pokoje, tedy zda jde o místnost zřídka či naopak velmi často navštěvovanou. Snažíme se tedy o zlepšení kvality nemocničního prostředí a naším hlavním cílem je pokles nosokomiálních nákaz a zkrácení doby hospitalizace,“ dodává Urte Sadauskaiteová, business developer firmy Hudevad Care zaměřující se na výrobu hygienicky řešených radiátorů pro zdravotnická zařízení.

Zdroj: