Přeskočit na obsah

Širokospektrá antibiotika jsou nadužívána

Praktickým lékařům chybí zpětná vazba o jejich vlastní preskripci antibiotik. Rezervy v jejich užívání ale mají i nemocnice.



„Bohužel se stále setkáváme s tím, že užívání antibiotik na lůžkových odděleních není správné, ať už z hlediska samotného výběru antibiotika, či jeho dávkování nebo délky podávání, což může zhoršovat prognózu nemocného a přispívá i k selekci a šíření nebezpečných nemocničních bakteriálních kmenů rezistentních na řadu antibiotik,“ říká MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčního lékařství IPVZ. Uvedl to při příležitosti Evropského antibiotického dne na konferenci pořádané Státním zdravotním ústavem a Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně. „Možné východisko, které se již osvědčilo v zemích západní Evropy a USA, představuje systémové řešení v podobě komplexního programu takzvaného antibiotického stewardshipu na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení,“ dodává dr. Trojánek.

Nejvíce jsou infekcemi vyvolanými rezistentními mikroby ohroženi hospitalizovaní pacienti. Bodové prevalenční studie zaměřené na sledování výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí ukázaly, že každá třetí nemocniční nákaza byla vyvolána mikrobem rezistentním vůči antibiotikům.

V primární péči bývá problémem příliš časté používání širokospektrých antibiotik. „Z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv vyplývá, že lékaři příliš často volí antibiotika se širokým spektrem. Pacienti jsou zbytečně vystavováni jejich nežádoucím účinkům a roste rezistence bakterií vůči antibiotikům,“ říká MUDr. Richal Prokeš, člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu. „V ČR (na rozdíl například od Švédska) není lékařům běžně poskytována zpětná vazba prostřednictvím rozborů preskripce antibiotik. Naši lékaři si nejsou vědomi toho, že antibiotika předepisují ‚suboptimálně‘. Proč zdravotní pojišťovny správné předepisování antibiotik zatím nezařadily do svých ukazatelů kvality zdravotní péče, mi není jasné,“ dodal dr. Prokeš.

V letošním roce se v lékárnách tradiční kampaň k Antibiotickému týdnu zaměřila na dětské pacienty. „Lékárníci v ní apelují na rodiče, aby podávali dětem antibiotika správně, zbytečně je po lékařích nežádali, ale zároveň se jich ani neobávali. U této specifické lékové formy je nutné dodržet nejen přesné dávkování, ale případně také upravit jídelníček či změnit užívání jiných léků,“ popsal PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory. „Za devět let se studentům a lékárníkům podařilo edukovat více než 11 000 pacientů,“ doplňuje Chudoba.

Na výskyt antibiotické rezistence má vliv i veterinární podávání antibiotik. Na konferenci ale zaznělo, že se v tomto sektoru hodně mění. „Pokud necháme hovořit čísla, je zřejmé, že český zemědělský sektor a veterinární medicína udělaly v tomto směru výrazný pozitivní posun – spotřeba veterinárních antimikrobik se snížila za období 2006–2016 téměř o polovinu,“ říká Mgr. Lucie Pokludová, Ph.D., z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.

Studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) odhaduje, že každý rok zemře v důsledku infekce způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům zhruba 33 000 lidí. Přitom 75 procent infekcí vyvolaných rezistentními mikroby vzniká v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí. „Výsledky studie ukazují dlouhodobé rozdíly mezi evropskými zeměmi ve výskytu antibiotické rezistence. Obecně platí, že nižší míra rezistence je zaznamenána v severských zemích, zatímco vyšší procento rezistentních bakterií je tradičně na jihu a východě Evropy,“ říká doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika, zástupkyně České republiky v ECDC a členka Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu. Studie zároveň ukázala, že počet infekcí vyvolaných rezistentními bakteriemi stoupá. „Od roku 2007 stoupl počet těchto infekcí dvojnásobně. Nejvíce jsou rezistentními bakteriemi ohroženy malé děti a dospělí nad 65 let věku,“ dodala doc. Žemličková.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…

Asgent aneb Náš život s andělem

28. 3. 2024

Nastává éra genové terapie. Nebo spíše teprve nastane, přestože první přípravky jsou již v klinické praxi. Zatím však nejde o rutinní léčbu. O to,…