Slibné molekuly zvyšují naděje pacientů s nádory

Společné multidisciplinární kongresové jednání evropských onkologů – patnáctý kongres European CanCer Organisation (ECCO) a čtyřiatřicátý kongres European Society for Medical Oncology (ESMO) – hostil ve dnech 20.–24. září ve svém Kongresovém centru Berlín. Organizace European CanCer Organisation pořádá od roku 1983 konference každým druhým rokem. Počínaje první se vždy jedná o nejprestižnější evropskou akci roku na poli onkologie. Tento rok zavedl další tradici v podobě souběžně probíhajícího setkání European Society for Medical Oncology (ESMO).

Díky tomuto spojení vznikl kongres unikátní pro celou Evropu, pokrývající celé široké spektrum problematiky nádorových onemocnění od základního výzkumu až po reálnou praxi. Letošního kongresu se zúčastnilo kolem 15 tisíc účastníků ze 120 zemí, na které čekalo přes dva tisíce prezentací. Poprvé se stala součástí konference i tematika právních otázek a evropské onkopolitiky.

Z velmi bohatého programu jsme pro začátek vybrali několik zajímavostí. Začněme novými poznatky o enzymu TAK‑1 (Transforming Growth Factor β‑Activated Kinase‑1), který představuje zásadní průlom v léčbě karcinomu pankreatu.

Vědci totiž na myším modelu zjistili, že jeho inhibicí se stanou pankreatické buňky senzitivní na chemoterapii (jmenovitě gemcitabin, oxaliplatinu, irinotekan), jíž doposud odolávaly.

Dokončení na str. A6

Díky tomuto objevu vzniká prostor k vývoji nových léků proti tomuto nádorovému onemocnění, které je nechvalně proslulé velmi špatnou prognózou. „Karcinom pankreatu je neléčitelné onemocnění rezistentní k jakékoli léčbě. Zacílení na TAK‑1 by mohla být strategie vedoucí k překonání této rezistence,“ říká Dr. Davide Melisi, National Cancer Institute v Neapoli.

Dalším potenciálně slibným lékem – tentokrát pro pacienty s pokročilým melanomem –, o němž se hovořilo na kongresu ECCO/ESMO, by mohla být molekula PLX4032. První zmínky o ní padly na konferenci ASCO 2009, kde byly popsány výsledky z léčby 55 pacientů v pokročilém stadiu onemocnění. Nyní autoři prezentovali výsledky fáze I extenzivní studie, do níž bylo zahrnuto 31 pacientů, kteří dostávali maximální dávku léku, 960 mg dvakrát denně, a všichni měli mutaci BRAF. Předběžné výsledky odečtené zatím u 20 pacientů hovoří o významném zmenšení tumoru a celkovém zlepšení statusu pacientů. „Je příliš brzy hovořit o léčbě pokročilé formy melanomu, nicméně lze s určitostí říci, že lék má svůj potenciál,“ říká Dr. Paul Chapman, Melanoma/ Sarcoma Service při Memorial Sloan‑Kettering Cancer Center v New Yorku.

„Zatím s určitostí nevíme, jak dlouhé budou odpovědi na léčbu, a také jsme měli pacienty, u nichž po iniciální odpovědi došlo opět k progresi onemocnění. Navíc jedním z hlavních nežádoucích účinků, pozorovaným u některých pacientů, je rozvoj non‑melanomového nádorového onemocnění kůže.“

Aspirin jako protinádorová prevence?

Kyselina acetylsalicylová jako preventabilní léčivo sehrála roli v mezinárodní randomizované, placebem kontrolované studii pacientů s Lynchovým syndromem (hereditární nepolypózní kolorektální karcinomatóza s rozvojem kolem 45. roku věku). Tisíc sedmdesát jedna pacientů s Lynchovým syndromem dostávalo denně 600 mg kyseliny acetylsalicylové, studii dokončilo 75 % probandů.

„Zjistili jsme, že čtyři roky od počátku randomizace byl patrný rozdíl v incidenci rozvoje kolorektálního karcinomu mezi aspirinovou a placebovou větví. K dnešnímu datu, deset let od počátku studie, máme pouze šest pacientů s kolorektálním karcinomem v aspirinové skupině oproti 16 v placebové skupině. Současně se snížil výskyt endometriálních karcinomů,“ popisuje výsledky studie prof. John Burn z Institute of Human Genetics při Newcastle University v Newcastlu upon Tyne ve Velké Británii. Mechanismus, jakým kyselina acetylsalicylová chrání buňky, zatím není jasný a vyžádá si ještě další investigaci.

Doklady pro účinnost sorafenibu

Konečné výsledky studie hodnotící účinnost sorafenibu (Nexavar firmy Bayer) v kombinaci s orálním chemoterapeutikem capecitabinem u pacientek s lokálně pokročilým nebo metastatickým HER‑2 negativním karcinomem prsu, které nepodstoupily více než jednu chemoterapii, jasně hovoří o nové možnosti léčby karcinomu prsu.

Nemocní (n = 229) byli randomizováni do dvou skupin: první byla léčena kombinací capecitabinu (1 000 mg/m2 dvakrát denně po dobu 14 z každých 21 dnů) a placeba (114 žen), ve druhé byl podáván capecitabin spolu se sorafenibem (400 mg dvakrát denně kontinuálně – 115 žen). Studie prokázala, že medián přežití bez progrese onemocnění se prodloužil u pacientek léčených kombinací sorafenibu a capecitabinu, a potvrdila její očekávanou bezpečnost a snášenlivost (k přerušení léčby pro nežádoucí účinky došlo u devíti pacientek ve skupině léčené kombinací se sorafenibem a u 15 ve skupině dostávající spolu s capecitabinem placebo). Neprojevily se žádné nebo neočekávané nežádoucí účinky vyplývající z nadměrné toxicity léků.

„Výsledek svědčí o přínosu této kombinace pro pacientky s pokročilým karcinomem prsu a je první statistickou demonstrací účinnosti tyrosinkinázového inhibitoru u tohoto onemocnění,“ řekl profesor José Baselga z Vall d’Hebron University Hospital v Barceloně. Studie byla též dobrým příkladem partnerství akademického a firemního výzkumu – byla navržena a provedena španělskou výzkumnou skupinou ve spolupráci s kolegy v Brazílii a Francii a sponzorována společnostmi Onyx a Bayer.

Sorafenib je schválený ve více než v 80 zemích pro léčbu hepatocelulárního karcinomu a v 90 zemích k léčbě pokročilého renálního karcinomu. Přesto probíhají další studie s tímto přípravkem, výsledky dvou klinických studií fáze III u hepatocelulárního karcinomu a šesti u renálního karcinomu byly rovněž součástí kongresové prezentace.

Zdroj: Medical Tribune