Přeskočit na obsah

Slovenské nemocnice čekají velké změny a investice

U sousedů právě dolaďují převratné změny sítě nemocnic. Nemocnice budou slovenským ministerstvem zdravotnictví rozděleny do pěti typů a bude jasně stanoveno, které výkony se musejí centralizovat a které mají dělat i nemocnice nižšího typu.

Slovensko investuje z evropského Fondu obnovy 998 milionů eur na rekonstrukci nemocnic a výstavbu nových. Dalších 54 milionů eur z Fondu obnovy je určeno na dobudování zdravotnické záchranné služby a 11 milionů na dotace na ambulance primární péče. Celkem je na modernizaci a zlepšení dostupnosti zdravotních služeb z Plánu obnovy vyčleněno 1,163 miliardy eur, kromě zmíněných oblastí půjdou na projektové práce a digitalizaci.

Předpokladem čerpání dotací je reforma sítě nemocnic a další organizační změny. Má se zavést centrální řízení největších nemocnic. Cílem plánovaných investic do nemocnic a reforem je zlepšit kvalitu nemocniční péče, snížit počty rehospitalizací, snížit rizika nozokomiálních nákaz.

„Ústavní zdravotní péče je sice geograficky dostupná, nemocnice se ale výrazně liší v kvalitě zdravotních služeb, co se týká míry úmrtnosti, reoperací a rehospitalizací pacientů,“ konstatuje se v materiálu ke zdravotnické části slovenského Plánu obnovy.

Stav nemocniční péče na Slovensku není podle materiálu vůbec dobrý. Typická všeobecná nemocnice je 50 let stará, některé nemocniční budovy jsou i přes sto let staré. Nevhodné dispoziční řešení většiny areálů s pavilony roztroušenými na velkých pozemcích negativně ovlivňuje kvalitu péče, bezpečí pacientů i hospodaření nemocnic. Zdravotníci plýtvají svůj čas přesuny v rámci nemocničních areálů a také administrativou, která byla jen zřídka digitalizována. Pracovní prostředí pro kvalifikovaný personál je neatraktivní a je jedním z důvodů, proč odborníci odcházejí do zahraničí, ačkoli jsou mzdy lékařů a sester (jako podíl průměrné mzdy v ekonomice) srovnatelné se zahraničím. Zpráva dále připomíná analýzu Health Policy Institute, podle které byla v roce 2012 podinvestovanost slovenských nemocnic v porovnání s Českou republikou 137 milionů eur a v porovnání s Rakouskem 441 milionů eur ročně.

Reformu nemocniční sítě a obnovu nemocniční infrastruktury si dala současná slovenská vláda při svém vzniku také mezi své priority v programovém prohlášení.

Problém je podle Plánu obnovy nejen u nemocnic, ale i v primární péči, zvýšení kapacit a kompetencí všeobecných praktických lékařů by mohlo zlepšit management chronických onemocnění a odvrátit některé preventabilní hospitalizace a úmrtí. Díky sledování zón s nedostatkem praktických lékařů, díky dotacím na nové ambulance a odstranění bariér pro vstup nových praktiků do sítě se má obor zatraktivnit pro mladé lékaře a počet praktiků pro dospělé i pro děti se má zvýšit. Počítá se se zvýšením jejich kompetencí a také s tím, že díky navýšení jejich počtu budou mít na výkon svých kompetencí více času.

Investice do zdravotnické záchranné služby mají za cíl zvýšit její dostupnost tak, aby byla do 15 minut v dosahu pro 90 procent obyvatel Slovenska. Prioritou je dojezd k život ohrožujícím stavům do osmi minut pro 80 procent populace. Kromě investic do výstavby a rekonstrukce výjezdních míst k tomu má pomoci také nová definice neodkladné péče, která by měla snížit počet nepotřebných zásahů.

Obavy z rušení lůžek

Obavy a nesouhlas vyvolaly plány na restrukturalizaci lůžkového fondu. Plánovaná optimalizace sítě nemocnic vychází z toho, že mnohé nemocnice na Slovensku mají nadměrné množství akutních lůžek. Zatímco roste objem výkonů jednodenní péče (od roku 2014 do roku 2019 o 43 procent) a v nemocnicích klesá průměrná doba hospitalizace, počet evidovaných nemocničních lůžek zůstává stejný. „Průměrná obsazenost lůžek v akutních nemocnicích klesla mezi lety 2014 a 2019 z 65 procent na 62 procent, přitom průměr zemí Evropské unie je na úrovni 77 procent (WHO 2020) a za benchmark efektivního využívání lůžkového fondu se považují hodnoty 80 až 90 procent,“ uvádí se ve vládním materiálu.

V některých nemocnicích pak údajně klesá počet určitých výkonů pod hranici vhodnou pro udržení erudice týmu. „Spolu s prohlubujícím se nedostatkem personálu může tento stav vést k živelnému zániku oddělení, který by mohl ohrozit dostupnost zdravotní péče v určitých regionech. Proto je potřeba tento proces regulovat centrálně,“ píše se dále v materiálu.

Zástupci ministerstva zdravotnictví tvrdí, že reforma nepovede k rušení nemocnice, ale některá lůžka se transformují na následnou péči.

O kategorizaci bude jednat komise

Schválená optimalizace nemocniční sítě má zajistit rovnoměrnou dostupnost zdravotních služeb a zároveň i to, aby se operace vyžadující vysokou erudici prováděly jen tam, kde k tomu jsou předpoklady. Definuje se hierarchie poskytovatelů nemocniční péče v závislosti na složitosti poskytované péče, rozsahu služeb a časové dostupnosti. Bude zavedeno pět úrovní poskytovatelů nemocniční péče. Stanovují se povinné služby, které budou poskytovatelé dané úrovně muset poskytovat, a také ukazatele kvality, požadavky na technické vybavení, personální kapacity a čekací doby na některé služby.

Pokud nemocnice splní podmínky a bude zařazena do sítě v určitém typu, budou zdravotní pojišťovny povinny s ní uzavřít smlouvu. Povinné služby může nemocnici pomoci zajistit partnerská nemocnice. O zařazení nemocnice do sítě, stejně jako o jejím podmíněném zařazení nebo vyřazení nemocnice ze sítě rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Do konce příštího roku má ministerstvo zdravotnictví přehodnotit systém DRG, aby se podle něj mohly hradit nemocniční služby.

Vláda prosadila zákon o kategorizaci ústavní zdravotní péče, a nastavila tak proces tvorby sítě a kategorizace nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví podle tohoto zákona zřídí tři různé poradní orgány: komisi pro kategorizaci ústavní péče, komisi pro tvorbu sítě a radu pro tvorbu sítě pro jednání o námitkách při kategorizaci nemocnic. V nich zasednou zástupci jmenovaní ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, Úřadem pro dohled, zástupce pacientských organizací, zástupce sdružení poskytovatelů a dále v komisi pro kategorizaci ústavní péče zástupci odborných společností, zatímco v komisi pro tvorbu sítě a v radě pro tvorbu sítě bude člen navržený vyššími územními celky.

Na to navazují další kroky. Ministerstvo zdravotnictví má ještě letos vydat kategorizaci ústavní péče a síť nemocničních lůžek, která se v reálné praxi projeví v roce 2024. To je termín, do kdy musejí zdravotní pojišťovny uvést smlouvy s nemocnicemi do souladu se zákonem o kategorizaci ústavní péče.

Pro Asociaci nemocnic Slovenska, která měla k optimalizaci sítě nemocnic řadu zásadních připomínek, je zásadní, o kolik se bude počet akutních nemocničních lůžek snižovat. Velký prostor podle ní pro jejich transformaci není.

Podle Lékařského odborového sdružení může reforma nemocnic přinést prohloubení problémů slovenského zdravotnictví.

Kromě schválené reformy nemocniční sítě je podmínkou čerpání evropských dotací z Plánu obnovy investiční plán a metodika hodnocení investic ve zdravotnictví. Do poloviny letošního roku se má nastavit model rozhodování o ekonomické efektivnosti investic v sektoru zdravotnictví, který zohlední nejen přímé finanční přínosy investice, ale i všechny nepřímé.

Co reforma přinese?

Podle analytika Martina Smatany, bývalého ředitele slovenského Institutu pro zdravotní politiku, má reforma nemocnic potenciál zlepšit organizaci zdravotnictví. „Pokud se podaří reformu zavést do praxe bez dalších ústupků, tak změny přinesou pořádek. Ministerstvo dlouhá léta nevyužívalo své regulační pravomoci, což vedlo k rozdrobení péče, chaosu a ‚cherry‑pickingu‘. Ve výsledku byla péče pro pacienta méně kvalitní i efektivní,“ uvedl Smatana pro Tribune.sk.

„Podstatou reformy je zavedení pěti typů nemocnic a nastavení medicínských profilů, které každá nemocnice musí, může nebo nesmí poskytovat. Profily budou určeny na základě indikátorů kvality, minimálních počtů výkonů a technického vybavení. Tím se zcentralizuje léčba. Pacient už by neměl bloudit po systému a nemocnice by měly mít lepší přehled, do jakých oblastí by měly investovat a kde už to nemá opodstatnění,“ kvituje Smatana.

Ekonom Peter Pažitný, který působí na Institutu managementu zdravotních služeb Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze, připomíná, že kapitálový dluh slovenského zdravotnictví je v porovnání s českým zdravotnictvím 2,9 miliardy eur. Výpočtům se Pažitný věnoval v Zelené knize o slovenském zdravotnictví v post­co­vi­do­vé éře, kterou napsal spolu s bývalým ministrem Rudolfem Zajacem. „I kdyby byl projekt obnovy realizován v plné míře, zaplní nanejvýš jednu miliardu eur z této mezery, což je přibližně třetina potřebných zdrojů.“ Schválená kategorizace nemocnic je podle doc. Pažitného ve vleku Plánu obnovy a nepřináší žádné další impulsy pro dofinancování nemocnic.

„Přijatá legislativa udržuje dál nemocnice jako izolované jednotky. Nevidím tam podporu integrace zdravotní péče, ať už s primární péčí, specialisty, nebo následnou péčí. Dalším rizikem zůstává, že klíčovou roli při zařazení nemocnic do sítě bude mít ministerstvo. Stát se stane jediným arbitrem při rozhodování, kterou nemocnici do sítě pustit a kterou ne. To je zásadní krok do minulosti s výrazným posílením role státu,“ uvádí Pažitný pro Tribune.sk.

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…