Směrnice Evropské unie ohrožuje zdraví jak lékařů, tak pacientů
Účastníci setkání se shodli na tom, že směrnice je nepřijatelná a je třeba usilovat o změny tak, aby se nezhoršovaly podmínky zaměstnanců. Schůzka sloužila také pro přípravu argumentů k jednání R. Falbra na evropské úrovni. Původní směrnice byla přijata v roce 1993 a stanovila, že týdenní pracovní doba bude 48 hodin. Na žádost Velké Británie bylo umožněno, aby zaměstnanec, pokud chce pracovat déle, o tom podepsal smlouvu se zaměstnavatelem, což tam několik milionů lidí učinilo. Nový návrh předpokládá rozšíření této možnosti i na další země. Bouřlivou diskusi v Evropském parlamentu však vzbudilo ustanovení, že pracovní pohotovost na pracovišti není součástí pracovní doby, i když již dva soudní výroky svědčí o opaku. Proti směrnici protestují především profese ve zdravotnictví, které požadují, aby pracovní pohotovost byla součástí pracovní doby. „Směrnice při projednávání zatím uvázla na mělčině a byli bychom rádi, kdyby tam zůstala,“ říká R. Falbr. Jiří Schlanger považuje za nemyslitelné, aby se nyní, když je podle našeho zákoníku práce pohotovost na pracovišti součástí pracovní doby, dělal krok zpět. To by podle něj bylo omezováním osobní svobody, protože když někdo někoho omezuje, musí to kompenzovat nějakou protihodnotou, například ve formě finančního ohodnocení.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2005, strana 18
Zdroj: