Směrnice pro užívání antibiotik při akutních infekcích horních dýchacích cest
Souhrn
Multidisciplinární tým zhodnotil současné směrnice týkající se daného tématu a vypracoval souhrn hlavních doporučení pro praxi, aby lékařům usnadnil správné užívání antibiotik u dětí a dospělých s infekcemi horních dýchacích cest. Akutní zánět středouší (otitis media) by měl být u dětí diagnostikován jen tehdy, pokud obtíže vznikly náhle, středouší je prosáklé a skutečně jeví známky zánětu. U některých dětí lze zprvu uvážit observaci bez okamžitého nasazení antibiotik. Pokud jde o pacienty s infekcemi paranasálních dutin, akutní bakteriální rinosinusitida by měla být diagnostikována a léčena antibiotiky jen tehdy, nezlepší-li se příznaky do deseti dnů nebo jestliže se během pěti až sedmi dnů zhorší. Ke stanovení diagnózy faryngitidy vyvolané betahemolytickým streptokokem skupiny A je u pacientů s bolestmi v krku obecně nutno potvrdit původce rychlým antigenovým testem. Jiné směrnice v případech, kdy ověřené klinické skóre svědčí s vysokou pravděpodobností pro streptokokovou infekci, umožňují zahájení empirické léčby. Akutní bronchitida by se u jinak zdravých dospělých antibiotiky léčit neměla; jejich „oddálený“ předpis může zmírnit pacientovy obavy a zároveň omezit nevhodné užívání antibiotik.
Podle odhadu Centers for Disease Control and Prevention (CDC) je ambulantními lékaři každoročně vystaveno více než 100 milionů předpisů na antibiotika.1 Při tomto každoročním počtu předpisů je zřejmé, že nevhodné užívání antibiotik povede ke vzniku rezistentních kmenů bakterií. Kromě toho, že jsou antibiotika předepisována při virových infekcích horních dýchacích cest, jsou příliš často užívána antibiotika širokospektrá, a to i tam, kde by stejný účinek zajistila antibiotika s úzkým spektrem. Toto nesprávné užívání antibiotik vedlo ke vzniku bakterií, jež jsou vůči antibiotikům rezistentní.
Podle jedné studie až 50 % rodičů před návštěvou lékaře očekává, že jejich dětem budou předepsána antibiotika, přičemž toto očekávání zaznamená třetina lékařů. 3 Vzhledem ke zmíněnému očekávání a ke skutečnosti, že lékaři mají nedostatek času, předpisu antibiotika se dává často přednost před vysvětlováním, proč taková léčba není nutná. Výzkumní pracovníci nezaznamenali žádný vztah mezi získáním předpisu na antibiotikum a uspokojivým hodnocením návštěvy lékaře. Z hlediska spokojenosti má největší význam, zda pacienti po odchodu z ordinace chápou podstatu svého onemocnění a zda mají pocit, že jim lékař věnoval dostatek času.
Nárůst rezistence vůči antibiotikům není nevyhnutelný. Například ve Finsku byla poté, co na počátku 90. let 20. století u nemocných infikovaných streptokoky skupiny A vzrostla rezistence vůči erythromycinu, zahájena úspěšná celonárodní kampaň ke snížení rezistence vůči antibiotikům. 4 Byla vytvořena celonárodní doporučení pro správné užívání makrolidových antibiotik; díky nim bylo podávání makrolidů omezeno a výskyt rezistence vůči erythromycinu poklesl.
...
Komentář
Autor: Doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.
Vzestup antibiotické rezistence bakterií celosvětově inaktivuje dosavadní účinek těchto nepostradatelných léčivých prostředků. Hlavní příčinou je nepřiměřená spotřeba antibiotik. Podobná situace jako ve Spojených státech amerických se objevila i v ČR. Před rokem 1990 byla v ČR v širší míře uplatňována restrikce určitých antibiotik, jejichž uvolnění ve snaze zajistit cílenou léčbu bylo vázáno na konzultaci s pracovníkem Antibiotického střediska. Bez ohledu na to, že skutečný důvod pro restrikci antibiotik v té době byl pravděpodobně ekonomický, patřila ČR do první poloviny 90. let k zemím s poměrně nízkým výskytem rezistence u hlavních původců bakteriálních infekčních onemocnění. Průměrná roční spotřeba antibiotik byla dlouhodobě až do roku 1993 zhruba 15 DDD/ 1 000/d (definovaných denních dávek na 1 000 obyvatel a den). V roce 1993 v ČR prudce vzrostla celková spotřeba antibiotik v důsledku nerespektování principů antibiotické politiky ošetřujícími lékaři a po dobu dalších šesti let trvale zůstává na úrovni o téměř jednu čtvrtinu vyšší ve srovnání s předcházejícím obdobím 21 DDD/1 000/ den. Zvýšení spotřeby se nejvýrazněji projevilo ve skupině nových makrolidů, co-aminopenicilinů a fluorovaných chinolonů.
Tato situace vedla k podobnému rozhodnutí, jak uvádí autor článku, připravit materiál – směrnici pro správnou preskripci antibiotik u respiračních infekcí. Na základě požadavku odborných společností praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost připravila pracovní skupina mikrobiologů a infekcionistů materiál, který byl dále oponován pneumology, otorinolaryngology a pediatry a pak konsensuálně předložen České lékařské společnosti a po jejím schválení publikován v Praktickém lékaři a dalších odborných časopisech; také na webové stránce www.cls.cz. Na vzniku směrnic se také nikdo z farmaceutického průmyslu nepodílel.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2006, strana 41
Zdroj: