Smrt, umírání a péče se mladých týká víc, než by se zdálo
Nový výzkum Centra paliativní péče a agentury STEM přináší pohled na to, jak Češi přemýšlejí o smrti, umírání a péči o vážně nemocné. Výzkum na reprezentativním vzorku 1 001 respondentů ukázal, že tři čtvrtiny lidí mají osobní zkušenost s úmrtím blízkého člověka a 71 procent by si přálo strávit závěr života doma. Téma, které bývá často považováno za vzdálené mladým, se jich přitom dotýká mnohem víc, než se čekalo. Možnost rozloučit se s rodinou považují Češi za to vůbec nejdůležitější.
Data ukazují, že 75 procent Čechů má osobní zkušenost s úmrtím blízkého člověka. Nejčastěji se jedná o úmrtí v nemocnici, ale téměř dvě pětiny uvedly, že blízký zemřel doma. Zkušenost s péčí o vážně nemocného člověka mají více než tři pětiny lidí. Celkově se o něco častěji týká starších ve věku 60 a více let (71 %) a také žen (69 %). Tato péče se nejčastěji odehrávala v domácím prostředí. Častěji se takto vyjadřují ženy a lidé ve věku 45 let a starší. Čtrnáct procent lidí má v tomto ohledu zkušenost s nemocnicemi a o něco méně pak s LDN (11 %) a domovy pro seniory (10 %). Pouze minimum jich v této situaci dle svých slov využilo hospic.
Přestože nejčastěji pečují lidé ve věku 60+, zkušenost s péčí v domácím prostředí uvedlo i 40 procent mladých lidí ve věku 18–29 let. To vyvrací častý stereotyp, že téma smrti a péče je mladé generaci vzdálené.
Lidé chtějí umírat doma. Nebo dokonce v přírodě
Kdyby si mohli vybrat, kde stráví závěr života, sedm z deseti Čechů (71 %) by zvolilo domov. „Náš průzkum potvrdil, že se lidé nejvíce obávají umírání v léčebnách dlouhodobě nemocných. Právě v těchto zařízeních ale umírá ročně kolem 15 000 nemocných. Proto aktuálně spouštíme velký projekt s nadačním fondem Abakus, který se zaměřuje právě na podporu paliativní péče v prostředí LDN,” říká zakladatel Centra paliativní péče PhDr. Martin Loučka, Ph.D.
Volbu ovlivňuje především věk a osobní zkušenost. Lidé nad 60 let volí nemocnici častěji než ostatní a méně často domácí prostředí. Mladší generace dává jasnou přednost domovu. Zkušenost s umíráním blízkého hraje roli i při vlastní představě – ti, kdo zažili, že jejich blízcí umírali doma, si přejí totéž. Naopak lidé bez takové zkušenosti umírání doma častěji odmítají. Zajímavý detail přinesly volné odpovědi – mnozí lidé si především přejí, aby jejich smrt byla rychlá.
Největší obavy vzbuzuje umírání v léčebnách dlouhodobě nemocných. Jako nejméně preferované místo je zvolila polovina dotázaných. Nejčastěji v této souvislosti lidé zmiňovali beznaděj, bezmoc, dále také smrt, samotu a smutek.
Stihnout se rozloučit
Možnost rozloučit se s rodinou uvedlo jako nejvyšší prioritu 54 procent respondentů. Jako další prioritu uvádí část veřejnosti (16 %) majetkové uspořádání, pořízení poslední vůle či obecně snahu „dát si do pořádku osobní záležitosti“. Důležitými hodnotami jsou také vnitřní klid, smíření, duševní pohoda a důstojnost. Lidé rovněž kladou důraz na bezbolestnost svého odchodu, případně na rychlý a poklidný průběh. Vedle klidu a důstojnosti se často objevuje i přání ještě něco zažít nebo splnit si sen. Češi o smrti tedy nepřemýšlejí jen jako o konci, ale i jako o části života, kterou chtějí prožít důstojně.
„Je důležité, aby se téma paliativní péče dostalo do běžné veřejné debaty, nejen v souvislosti s nemocí, ale i s kvalitou života, protože paliativní péče není jen o umírání, ale o důstojném a hodnotném životě až do konce. Pomoci v tom může osvětová kampaň Preventivní prohlídka života, která zve k zamyšlení nad tím, co dělá náš život naplněným a jak o něj pečovat včas, nejen na jeho konci,“ říká ředitelka Centra paliativní péče Mgr. Karolína Pochmanová.
Povědomí o paliativní a hospicové péči je stále potřeba zvyšovat
Světová zdravotnická organizace, ministři zdravotnictví EU i vlády mnoha zemí světa považují paliativní péči za jedno z klíčových odvětví zdravotnictví, které má pomoci při zvládání nemocí, jež jsou důsledkem zvyšujícího se věku dožití a stárnutí populace. Paliativní péče je v tomto kontextu vhodným nástrojem pro zajištění dostupné péče odpovídající potřebám a zároveň přáním nemocných. Výsledky studií navíc opakovaně ukazují, že dostupnost paliativní péče snižuje celkové výdaje na zdravotní péči, což je vzhledem k rostoucí poptávce stárnoucí populace jeden z důležitých argumentů pro hlubší integraci paliativní péče do zdravotního systému.
Jak ukázal průzkum, alespoň základní povědomí o paliativní péči má 60 procent Čechů a 71 procent ví, co je hospicová péče. Ukazuje se ale, že veřejnost si často paliativní péči spojuje pouze s koncem života a hospic s místem, kam se „odchází umřít“. Přitom paliativní péče znamená aktivní podporu kvality života i v těžké nemoci – nejen v posledních dnech, ale i v měsících či letech, jež člověku zbývají.
Centrum paliativní péče se dlouhodobě snaží měnit způsob, jakým Češi o této fázi života přemýšlejí. Součástí těchto aktivit je i osvětová kampaň Preventivní prohlídka života, která motivuje lidi, aby se nebáli přemýšlet o konci života včas – ne ze strachu, ale proto, aby prožili naplněný život, za kterým se budou moci s radostí ohlédnout. Kampaň upozorňuje, že mluvit o smrti znamená především mluvit o tom, jak chceme žít.
Preventivní prohlídka života motivuje lidi, aby se nebáli přemýšlet o konci života včas.
Z empatie by zdravotníkům Češi dali trojku
Pokud by se komunikační dovednosti a empatie zdravotníků měly známkovat, nejčastěji by dostali trojku. Udělilo by ji 34 procent dotazovaných. Nutno však říci, že čtvrtina respondentů uvedla, že to nedovede posoudit. Lepší hodnocení zdravotníkům, a to je dobrá zpráva, pak udělují respondenti, kteří se někdy ve svém životě sami s vážnou nemocí potýkali.
Průzkum také ukázal, že Češi podporují eutanazii, i když o ní málo vědí. „Průzkumy veřejného mínění často ukazují jen na podporu eutanazie nebo odpor vůči ní. Naše data teď ale ukazují na klíčovou věc, a to je potřeba diskuse a osvěty, abychom hlavně věděli, o čem mluvíme, když eutanazii řešíme,” říká Martin Loučka. Otázka eutanazie zůstává v české společnosti citlivým tématem, které vyvolává silné emoce i protichůdné postoje. Data ukazují, že lidé o této otázce často nemají dostatek informací, přesto mají poměrně jasný názor na její případnou legalizaci. Téměř polovina dotázaných se domnívá, že česká veřejnost nemá dost informací, aby se mohla k legalizaci eutanazie zodpovědně vyjádřit. Navzdory tomu by 71 procent Čechů hlasovalo pro uzákonění eutanazie nebo asistované sebevraždy, pouze 13 procent se nedokázalo rozhodnout. Zdravotníci přitom tvoří skupinu, která je v názorech nejvýraznější – dvě třetiny z nich se domnívají, že veřejnost není dost informovaná, ale 84 procent by eutanazii podpořilo. Zamítavý postoj k uzákonění eutanazie se častěji objevuje u lidí, kteří sami sebe označují za rozhodně věřící (48 %).