Smyslem nejsou debaty o měření tlaku
Kategorie „výdej s omezením“ je obsažena v zákoně o léčivech (č. 378/1997 Sb.), který vstoupil v účinnost 31. prosince 2007. Předpokládám, že jejímu zavedení předcházela emotivní diskuse podobná té současné. Ale nebyl jsem u toho, mohu se mýlit. Znovu, a možná mylně, předpokládám, že důvodem k existenci této kategorie v zákonu je, že všichni odpůrci byli přesvědčeni racionálními argumenty.
Dosud jsme se v lékárnách pohybovali pouze ve dvou kategoriích léků: vydávaných na lékařský předpis a vydávaných bez lékařského předpisu. Těm druhým se často mylně říká „volně prodejné“ léky. Je třeba si uvědomit, že takové mylné označení s sebou nese celou řadu rizik v chápání celé situace. Řečeno literou zákona: „Registrované léčivé přípravky se vydávají v souladu s rozhodnutím o registraci, zejména pak se souhrnem údajů o přípravku. Součástí výdeje je poskytnutí informací nezbytných pro správné a bezpečné užívání vydávaných léčivých přípravků a pro jejich uchovávání…“ A dále: „(Lékárník)… může pozastavit vydání léčivých přípravků, jestliže podle jeho znalostí a zkušeností by mohlo při jejich aplikaci dojít k jejich vzájemnému nežádoucímu ovlivnění nebo k poškození zdraví pacienta…“
Pro třetí kategorii (výdej s omezením) platí totéž. Výdej ani předepisování léků se neřídí jen přáním pacienta. U předepisování je zárukou lékař, u výdeje lékárník. Věřím, že toto je základní a nezpochybnitelné pravidlo, přestože někteří kolegové a mnozí pacienti se chovají jinak.
Informovaný pacient je zodpovědnější
Smysl třetí kategorie vidím jinde než v polemikách na téma měření tlaku. Celá řada evropských zemí umožňuje a zpřístupňuje pacientům léčivé přípravky v režimu „s omezením“. V čem jsou naši pacienti jiní? V čem se liší odborná kvalita českých lékařů a lékárníků od evropské?
Česká lékárnická komora upozornila na „třetí kategorii“ poprvé už 19. prosince 2007 na tiskové konferenci a dále opakovaně v průběhu roku 2008. Komplexní návrh přípravků, které by mohly být zařazeny do této kategorie, jsme zveřejnili letos 13. června. Jen o léčivých přípravcích uveřejněných v lékárnickém návrhu lze říci, že je navrhují lékárníci. Navrhujeme je proto, že jsou v takovém režimu, nebo i volnějším, vydávány v jiných evropských zemích. Navrhujeme je proto, že jsme přesvědčeni, že správně informovaný pacient je ke svému zdraví zodpovědnější. Navrhujeme je proto, že jsme přesvědčeni, že jsou lékárníci dostatečně kvalifikovaní, aby výdej léčivých přípravků respektoval výše uvedené zásady správné lékárenské praxe pro všechny kategorie výdeje léčivých přípravků. A navrhujeme je také s přesvědčením, že všichni dokážeme přijmout pravidlo, že léčivé přípravky, jak bylo řečeno výše, nejsou „na prodej“.
Kategorie léků, kterou zatím nikdo neřeší
Dovolte mi zmínit se na závěr i o „čtvrté kategorii“. Totiž o lécích, které jsou a budou „na recept“ i nadále. Ale čas od času pacientům dojdou v tu nejméně vhodnou dobu. Na letišti před odletem, na nádraží před odjezdem, v pátek večer před vánočními svátky… V takových chvílích má pacient tři možnosti. Za prvé vyhledat lékaře, který mu léky předepíše, což bývá v prostoru i čase komplikovaná záležitost. Druhou (mnohdy první) volbou je, pokusit se přesvědčit lékárníka (lékárnici), aby léky zapůjčil (zapůjčila) „na dobré slovo“, s odloženým dodáním receptu, což je záležitost velmi empatická, nicméně nelegální. Třetí možností pacienta je dočasná (nebo i trvalá) farmakoterapeutická rezignace.
Jsem přesvědčen, že legalizace druhé varianty formou nějaké přísně definované čtvrté kategorie je pro celkový zdravotní stav pacientů tím nejrozumnějším řešením.
Tipy České lékárnické komory na léky zařaditelné do režimu výdeje s omezením
(vybráno redakcí MT Pharma z oficiálního návrhu ČLeK ze dne 13. června)
* Hypolipidemika – např. simvastatin 10 mg
* Urgentní a hormonální antikoncepce
* Antimigrenika – např. triptany
* Antimikrobiální chemoterapeutika při onemocnění močových cest – např. trimethoprim
* Analgetika, spasmolytika – např. Algifen
* Antiulceróza – např. omeprazol 20 mg
* Antitusika – např. kodein 15 mg
* Antimykotika pro slizniční (vaginální) kandidózy – např. Fluconazol 150 mg
* Antiobezitika – např. orlistat
* Antianginóza – např. nitroglycerin (v emergentní terapii)
* Lokální antibiotika – např. Framykoin
* Kyselina acetylsalicylová 100 mg – např. Anopyrin
Zdroj: