Přeskočit na obsah

Sněmovna schválila navýšení plateb za státní pojištěnce

Navýšení plateb za státní pojištěnce bude využito na udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020 i jako motivace poskytovatelů zdravotních služeb k poskytování všech dočasně odložených zdravotních služeb, uvádí ministerstvo zdravotnictví.


Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona, která zvyšuje platby státu za takzvané státní pojištěnce. Návrh prochází parlamentem ve zrychleném režimu vzhledem ke stavu nouze.

Od 1. června letošního roku podle návrhu dojde k navýšení odvodu za jednoho státního pojištěnce za kalendářní měsíc o 500 korun, od 1. ledna 2021 pak o dalších 200 korun. Zvýšení plateb by při odhadovaném počtu necelých 6 milionů státních pojištěnců znamenal letos nárůst státních výdajů o zhruba 21 miliard, v příštím roce pak (oproti nulovému navýšení) okolo 50 miliard korun.

Pokud se bude významně měnit počet státních pojištěnců kvůli nárůstu nezaměstnanosti, může se částka vydávaná státem měnit v řádu až stovek milionů korun, odhadují autoři návrhu.

„Finanční podpora ze státního rozpočtu umožní zachovat stávající dostupnost, rozsah a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Určitě nechceme, aby úhrady v příštím roce byly kráceny, ale aby byl nějaký nárůst i do budoucna. Zdravotnictví je velká priorita, potřebujeme je stabilizovat,“ řekl.

Dále ministerstvo uvádí, že dodatečné finanční prostředky budou využity na udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020, na mimořádné výdaje na zajištění zdravotních služeb souvisejících s šířením koronaviru, na navýšení výdajů pro rok 2021 pro segmenty zdravotních služeb, které byly dopady mimořádných opatření nejvíce zasaženy, i jako motivace poskytovatelů zdravotních služeb k poskytování všech dočasně odložených zdravotních služeb.

Podle důvodové zprávy k návrhu by mohla finanční injekce pomoci také plošnějšímu zavedení nového CZ‑DRG do úhrad. Od toho si ministerstvo zdravotnictví slibuje zajištění efektivnějšího vynakládání finančních prostředků za akutní lůžkovou péči a „finanční stabilitu nemocnic, jejichž současně nastavené úhrady jsou pod kalkulovanými náklady projektu DRG restart“.

Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislava Friedricha je ale třeba původní plánovaný růst nákladů zdravotních pojišťoven pro rok 2020 téměř o 12 procent částečně revidovat. „Po zpřesnění všech dopadů bude na místě diskuse o případné mimořádné změně úhradové vyhlášky pro letošní rok,“ uvedl Friedrich pro MT.

Zdravotní pojišťovny měly na konci února na všech fondech na svých účtech dohromady 62 miliard korun. Finanční polštář ale podle ministerstva zdravotnictví nevystačí na tak dlouhou dobu jako tehdejší rezervy při krizi po roce 2008. „V případě předchozí krize po roce 2008 byly disponibilní zůstatky zdravotních pojišťoven rozpouštěny postupně v období následujících pěti let, což umožnilo udržet dostupnost zdravotních služeb na velmi vysoké úrovni i v období krize. Nástup současné krize je ovšem natolik prudký, že systém veřejného zdravotního pojištění se prakticky okamžitě dostane do situace, v níž se při předchozí recesi nacházel právě až po uplynutí poměrně dlouhého období,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce.

 


Návrh zvýšit platby státu poskytovatelé přivítali

Zástupci poskytovatelů zdravotních služeb návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce přivítali. Kdyby navýšení neproběhlo, obávali by se snížení příjmů zdravotních pojišťoven, škrtů v úhradách a snížení kvality nebo dostupnosti zdravotní péče. Kvůli ekonomickým dopadům protiepidemických opatření očekávají zdravotní pojišťovny propad příjmů oproti plánům o desítky miliard korun.

„S kolegy to vnímáme jako velmi pozitivní myšlenku, respektive jedinou možnost, jak zabránit významnému propadu ve financování systému českého zdravotního pojištění, a to včetně financování péče v našich ambulancích,“ uvádí Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR. Nervozita ohledně dalšího vývoje financování zdravotnictví už byla velká, o to víc byla myšlenka na zvýšení plateb státu potřebná. „Vyslovena byla cca minutu před dvanáctou, protože pokles bodové výkonnosti ambulantních specialistů je velmi velký, přičemž máme‑li s pojišťovnami jednat o změně způsobu financování péče, potřebujeme znát jejich možnosti,“ uvádí Jojko. „Návrh budí naději, že české zdravotnictví dostane možnost zachovat si předchozí dostupnost a kvalitu, které by jistě jinak významně klesly,“ shrnuje.

Pro nemocnice je návrh státní podpory také významný signál. „Přivítali jsme příslib premiéra. Dlouholetým snahám zdravotníků vyhověl v pravý čas,“ napsali na dotaz MT Jana Popovičová a Stanislav Fiala z kanceláře Asociace českých a moravských nemocnic. Zároveň ale varují, že ani přislíbená finanční injekce nemusí stačit. Záležet bude na dalším vývoji ekonomiky. „Tento správný krok ještě nenapraví dlouhodobé podfinancování českého zdravotnictví. Zatím spíše bude kompenzací výpadků příjmů zdravotního pojištění od zaměstnanců i podnikatelů, který teprve začíná a jeho rozsah a délku trvání lze dnes těžko odhadovat,“ uvádějí Popovičová s Fialou.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek připomněl, že předchozí jednání se vedla o podstatně nižších částkách plateb za státní pojištěnce v příštím roce. A to ještě ve druhé polovině března. „O nezbytnosti zásadního zvýšení platby za státní pojištěnce jsem s předsedou vlády jednal. Nikdo jiný než stát totiž za současné situace nedisponuje takovou sumou peněz, kolik naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví potřebuje. Lékařská komora odmítla návrh ministra Vojtěcha na valorizaci platby za státní pojištěnce od ledna 2021 o pouhých 50 korun. V rámci připomínkového řízení jsme uplatnili protinávrh na zvýšení o 200 korun, což by přineslo systému za rok zhruba 14 miliard korun. Zároveň jsem trval na tom, aby stát navíc pojišťovnám kompenzoval všechny úlevy na placení pojistného, o kterých vláda rozhodla a ještě rozhodne,“ uvedl Kubek. Návrh navýšení, které avizoval premiér, tak předčil jeho očekávání. „Slib pana premiéra Babiše je velkorysejší, než byly naše požadavky. Česká lékařská komora bude předsedu vlády podporovat při jeho prosazování. Zdravotnictví potřebuje peníze rychle a tyto peníze je třeba především dostat k lidem, kteří ve zdravotnictví pracují,“ dodal Kubek s tím, že lékařská komora prosazuje zásadní zvýšení ceny práce zdravotníků.


Propad se těžko odhaduje

Odhady dopadů koronaviru na příjmy zdravotních pojišťoven se různí a vyvíjejí. Mluví se o propadu o několik desítek miliard korun proti plánu ještě v letošním roce.

Zdravotní pojišťovny a analytická komise k dohodovacímu řízení na rok 2021 upozorňují, že odhady příjmů v současnosti není na čem postavit, a tak mohou být velmi nepřesné. Před propuknutím problémů s COVID‑19 odhadovala na základě lednové predikce ministerstva financí analytická komise letošní příjmy na 345,1 mld. Kč, následně snížila odhad na pouhých 297,1 mld. Kč, tedy o 48 miliard, což by znamenalo meziroční propad příjmů o 8,88 procenta. Podle dubnové predikce analytici doplnili aktuální odhad na 338 mld. Kč. I tento optimističtější scénář by už letos znamenal propad příjmů proti původním očekáváním o sedm miliard. A v roce 2021 meziročně stagnaci příjmů.

Státních pojištěnců je v posledních letech s nízkou nezaměstnaností 5,88 milionu, podle odhadu může jejich počet stoupnout lehce přes šest milionů. Letos stát za každého z nich odvádí 1 067 korun měsíčně. Po navýšení o 700 korun příští rok (pokud bude schváleno) budou platby státu prakticky stejné jako odvody za osoby bez zdanitelných příjmů. S každým novým nezaměstnaným, který dříve bral průměrný plat, i tak budou zdravotní pojišťovny tratit 2 800 korun. Vývoj nezaměstnanosti bude nadále důležitý faktor.

 


K VĚCI…
Ing. Friedrich: Nárůst úhrad musíme revidovat
Navýšení plateb za státní pojištěnce společně navrhovaly dopisem všechny zdravotní pojišťovny jako nutné opatření již v březnu ministerstvu financí. Jsme tedy rádi, že se tento názor prosadil.
Současně je stále ještě obtížné předpovědět, jak se projeví současná mimořádná opatření na zaměstnanosti a růstu či poklesu platů. Prozatím se spíš odhady zhoršují. Je správné, že stát nenechá dopadnout ekonomickou recesi do zdravotnictví plně, ale bylo by iluzí očekávat, že k nějaké revizi nákladových tendencí nakonec nebudeme muset přistoupit. Původní plánovaný růst nákladů pro rok 2020 téměř o 12 procent je třeba částečně revidovat. Aktuálně dochází k mimořádnému a významnému poklesu poskytované zdravotní péče v březnu a dubnu. Mimořádné ohodnocení týmů, které se věnují léčbě a testování COVID‑19, je plně namístě, ale je to stále jen malá část našeho zdravotnictví, zbytek obvykle poskytovaných služeb se nyní významně výkonově propadl. Průběžné financování našich smluvních partnerů je prozatím zajištěno z disponibilních zdrojů pojišťoven, očekáváme postupný návrat k obvyklému rozsahu poskytované potřebné zdravotní péče a po zpřesnění všech dopadů bude namístě diskuse o případné mimořádné změně úhradové vyhlášky pro letošní rok.
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,
prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

 

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené