Přeskočit na obsah

Současný stav primární prevence duševních poruch je v ČR nedostatečný

V České republice navštíví každoročně na 600 000 pacientů psychiatrické ambulance a jejich počet stále roste. Minimálně stejné množství lidí přijde se svými duševními problémy k praktickému lékaři a dalším odborníkům. Z těchto důvodů je primární prevence duševních poruch jednou z velkých výzev zdravotnictví 21. století.

 

V Praze se 17. října uskutečnilo první mezinárodní sympozium o prevenci psychických poruch, kterého se vedle našich špiček zúčastnili i odborníci z Norska, Švýcarska, Velké Británie či Portugalska. Akce byla podpořena EHP a Norskými fondy 2009–2014 a má iniciovat projekt primární péče duševních poruch jako součást probíhající reformy psychiatrické péče v ČR.

„Duševních poruch přibývá a prevence vyjde jednoznačně levněji než jejich léčba. V posledních letech je více pozornosti věnováno kvalitě životního stylu – bylo prokázáno, že dietní návyky, fyzická zátěž, rekreační aktivity, spánek, kvalita životního prostředí, sociální zázemí a škodlivé návykové látky zásadně ovlivňují naši psychiku,“ upozorňuje prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze. Jak dodává, Česko je přitom známo právě vysokou konzumací alkoholu, nadměrným kouřením a naopak malou spotřebou zeleniny, ovoce a ryb. Nedávný průzkum ukázal, že pouhých 17 procent reprezentativního vzorku české populace se pravidelně snaží dodržovat zásady zdravého životního stylu. Přitom 18 procent stejného vzorku uvádělo přítomnost středně těžkých až těžkých depresivních příznaků. Byli to především ti, kteří nedodržovali zásady zdravého životního stylu. Neuroplasticitu mozku lze vedle psychotropních přípravků ovlivnit právě životním stylem, jehož kvalita je však z psychiatrického hlediska v ČR velmi špatná. Přitom podle randomizovaných studií by se dobrým životním stylem mohl omezit výskyt depresivních poruch více než o 30 procent a kognitivních poruch dokonce o 40 procent.

„Zásadní roli pro zdravý vývoj a fungování našeho mozku hraje výživa. Je prokázáno, že moderní západní typy jídelníčku, tedy vysoce zpracované a rafinované potraviny, vedou nejen ke zvýšení výskytu degenerativních fyzických zdravotních problémů, jako jsou kardiovaskulární choroby, karcinomy, obezita, diabetes, ale také k mnoha duševním poruchám, včetně ADHD a autismu, úzkosti, depresí, psychózy a demence,“ vysvětluje dr. Alex Richardsonová z Oxfordské univerzity, která se zabývá výzkumem vlivu potravy na lidské chování. K negativnímu vývoji podle ní vede zejména nadměrná konzumace cukru a rafinovaných sacharidů, nedostatek omega‑3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem, nedostatek klíčových výživných látek a nízký příjem ovoce a zeleniny. Řada klinických studií prokázala, že omega‑3 LC‑PUFA může významně snížit vznik deprese v dospělosti. Americká psychiatrická asociace od roku 2006 doporučuje příjem EPA + DHA pro dospělé s diagnózou klinické deprese a většinu dalších psychiatrických onemocnění minimálně 1 000 mg denně.

Poslední epidemiologické údaje ukazují, že každý pátý obyvatel naší planety trpí každoročně některou z duševních poruch. Z hlediska celoživotního je to dokonce každý třetí. Roční náklady spojené s nemocemi mozku se odhadují jen v Evropě na 798 miliard eur ročně. Přitom jen asi jedna třetina postižených je adekvátně léčena. Vzhledem k dostupné kapacitě odborné péče není možné poskytnout všem nemocným vhodnou léčbu. Světová psychiatrická společnost konstatuje, že prokazatelně účinné jsou intervence v oblasti duševního zdraví rodičů, předškolní a školní edukace o duševním zdraví, prevence násilí, zneužívání a sebevražednosti, včasné intervence u duševních poruch, redukce kouření, užívání alkoholu a drog, propagace zdravého životního stylu, zdravého prostředí v práci, duševního stavu ve stáří, sociální politiky (nerovnosti, koheze, bydlení) a destigmatizace. „Na jednu stranu je dnes celá řada intervencí, i těch otestovaných, mnoho se jich ale v praxi bohužel nepoužívá. Navíc se často používají ty neotestované, u kterých nevíme, jak a zda vůbec fungují,“ varuje prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Praha, který se zabývá problematikou užívání návykových látek a tím, jak by například školy měly zacházet s konkrétními preventivními programy.

Možnosti primární prevence z hlediska dětské psychiatrie jsou zejména v oblasti prenatální. Důležitý je průběh těhotenství, ale i zneužívání alkoholu a drog, velmi nepříznivě působí kouření. „Tyto faktory jsou mnohem častější, než jsou ženy ochotny přiznat. Dalším rizikovým faktorem je velmi nízká porodní hmotnost, dnes není velkou vzácností dítě vážící 600–800 gramů. Nepříznivým faktorem pro některé poruchy, jako třeba infantilní autismus, je i relativně vysoký věk matek a otců. Problém je ale v tom, že nedovedeme přesně říci, u kterého jedince hrozí riziko duševních poruch, protože jsou i děti, které v těhotenství či při porodu prožijí zmíněné trauma, a přesto se u nich žádná psychiatrická problematika nevyvine. Znepokojuje nás ale velmi malé procento pacientů, kteří jsou řádně proléčeni,“ varuje prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc., z 1. LF UK a VFN Praha. V ČR je podle něho jen sedm procent dětí s ADHD, které jsou léčeny lege artis, což je velice málo. Obor navíc trápí nedostatek specialistů, přičemž s odchody do důchodu lze očekávat jejich další úbytek. Jak se odborníci shodují, šance na úspěšnou léčbu jsou dnes velmi dobré, stejně tak riziko léčby dětí starších čtyři roky je minimální, přesto nejsou existující možnosti dostatečně využívány. Věda dnes pokročila v oblasti prevence velmi daleko, ale využívání poznatků se stále snižuje.

 

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Bez pohybu to nepůjde

23. 6. 2022

V průběhu druhého dne XXX. výročního kongresu České kardiologické společnosti byla v rámci sekce České asociace preventivní kardiologie věnována…