Spánek u dětí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou
Diagnóza poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je založena na klinickém hodnocení na základě kritérií Mezinárodní klasifikace nemocí či Diagnostického a statistického manuálu psychiatrických onemocnění. Podle současných poznatků již není pochyb, že se nejedná o nevychované či zlobivé dítě, ale o biologicky podmíněné onemocnění s výraznou genetickou predispozicí, spojené s poruchami neurotransmiterů (především dopaminu, noradrenalinu) a strukturálními odchylkami v různých oblastech mozku (prefrontální kůra, bazální ganglia, mozeček). Zvýšení motorické aktivity ve dne i v noci
Otázka vzájemného vztahu ADHD a poruch spánku je dlouhodobým předmětem vědeckého zájmu. Poruchy spánku jsou u dětí s ADHD uváděny tak nápadně často, že byly dříve dokonce součástí diagnostických kritérií. Nabízela se tak otázka, zda na společném patogenetickém základě existuje porucha spánku specifická pro ADHD.Údaje rodičů o prodlouženém usínání, opakovaných nočních probouzeních, změně celkové doby spánku však nebyly objektivním vyšetřením (noční polysomnografií) potvrzeny. Je pravděpodobné, že jsou nejspíše důsledkem častých přidružených poruch chování a emočních poruch. U kojenců a batolat však může být porucha rytmu spánku a bdění (nespavost, opakovaná probouzení) prvním projevem budoucího ADHD. Objektivně je potvrzeno, že děti s touto poruchou mají spánek neklidný, provázený zvýšenou motorickou aktivitou, což může být výrazem stejné poruchy jako hyperaktivita denní. Co se týká zastoupení jednotlivých stadií spánku, polovina studií nachází redukci REM spánku, což by mohlo ovlivňovat procesy učení a paměti. U dětí s ADHD se častěji vyskytují některé parasomnie – noční enuréza, noční můry, mluvení ze spánku, podle některých prací i náměsíčnost, noční děsy a skřípání zuby. Důvodem může být zvýšená úzkostnost či vyšší práh probouzení spojený s neurotransmiterovou poruchou.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2005, strana 14
Zdroj: