Spojit nemocenský a zdravotní systém? Argumentů pro je několik

Zdravotní pojišťovny by podle expertů měly obsluhovat i nemocenskou a některé další dávky. Přineslo by to větší efektivitu a jednotný pohled na nemoc a návrat pacienta k soběstačnosti.

Kancelář zdravotního pojištění pokračuje v představování svého konceptu Zdravotnictví 2030+, který má podpořit dlouhodobou udržitelnost zdravotního systému. Jeho součástí je návrh na spojení nemocenského a zdravotního pojištění.

Jak vypočítává ředitel Kanceláře zdravotního pojištění JUDr. Ladislav Švec, jednu nemoc jednoho pacienta jako sociální událost v současnosti upravuje 12 zákonů a potenciálně může probíhat několik řízení, do kterých se zapojí ošetřující, revizní a posudkoví lékaři. Oddělená správa systémů nemocenské, ošetřovného, invalidních důchodů a zdravotní péče přináší podle Švece minimum motivací k řešení investic nebo úspor ve vzájemných souvislostech.

Návrh Kanceláře zdravotního pojištění směřuje k tomu, aby se jedna nemoc jednoho pojištěnce řešila jako jedna sociální událost. Prvním krokem k tomu má být propojení informační základny a druhým pak spojení nemocenského a zdravotního pojištění. Koncept Zdravotnictví 2030+ dál nastiňuje ještě možnost přidat povinné pojištění dlouhodobé péče.

Spojením zdravotního a nemocenského by zdravotní pojišťovny získaly motivaci k úsporám výdajů a lepší možnosti dohledu nad výsledky léčení, uvádí Švec. Kromě toho by se podle konceptu měla posílit samospráva zdravotních pojišťoven ve smyslu posílení postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů v orgánech pojišťoven.

Zdravotní pojišťovny vznikly jako vedlejší efekt nemocenského pojištění, připomněl expert na zdravotní systém MUDr. Pavel Vepřek ze Sdružení Občan. Spojení zdravotního a nemocenského pojištění by podle něj pomohlo potřebnému zvýšení efektivity.

Také Národní ekonomická rada vlády (NERV) v nedávném dokumentu navrhla kromě jiných opatření ke zlepšování zdravotního stavu obyvatel také „převedení nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny a zintenzivnění jejich spolupráce se zaměstnavateli na zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců“.

Jak vysvětluje člen NERV analytik MUDr. Pavel Hroboň, jedním z důvodů je, že by tím zdravotní pojišťovny rozšířily své obzory při posuzování efektivity zdravotních výkonů nebo technologií za hranice akutní zdravotní péče. Kromě toho by se lépe nahlédlo, jaké jsou vlastně zvyklosti lékařů v posílání pacientů na nemocenskou. „Jakkoli statistická data nejsou k dispozici, anekdotická evidence jasně ukazuje na pravděpodobné zásadní rozdíly v přístupu k ‚psaní‘ nemocenské mezi jednotlivými lékaři. Pokud má někdo možnost ovlivnit chování lékařů, jsou to zdravotní pojišťovny, nikoli Česká správa sociálního zabezpečení,“ uvádí NERV ve svém doporučení.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už dříve podpořil myšlenku spojení zdravotního a sociálního pojištění a pracuje spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí nejdříve na propojení dat, a to na Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Argumentem podle něj je zejména potenciál zlepšení situace v oblasti sociálně zdravotního pomezí a dlouhodobé péče. „V obecné rovině si myslím, že je to (spojení) správná cesta, protože tuto cestu volí většina zemí,“ řekl ministr ČTK. „Bezesporu je dobré, aby se sociálně zdravotní pomezí hradilo jedním způsobem.“

Všechny dávky nemocenského pojištění, tedy nemocenská, ošetřovné, mateřská a další, v roce 2022 znamenaly výdaje 47,6 miliardy korun.

Návrh na spojení nemocenského a zdravotního pojištění nepřichází zdaleka poprvé. Ačkoli se na myšlence shodne množství odborníků, samotné provedení je technicky a organizačně náročné.