Přeskočit na obsah

Stát žehlí „klikačku“ o miliardy, našel osm miliard navíc

Po skandálu s přečerpáním alokovaných peněz z výzvy 98 evropského dotačního nástroje REACT-EU snižuje ministerstvo pro místní rozvoj dotace v dalších výzvách. Na dotaz Medical Tribune to oznámil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frčka.

Aby se dostalo na větší počet podaných projektů modernizace urgentních příjmů v rámci výzvy 98, sníží se především alokace peněz ve výzvě 99 na péči o zvlášť ohrožené pacienty, a to o víc než polovinu z původních 5,5 miliardy korun na 2,45 miliardy korun.

Evropské dotace ve výzvě 98 nebudou stoprocentní, ale nanejvýš 70procentní. U nemocnic zřizovaných státem může nově přispět státní rozpočet, a to až deset procent investice, celkem nanejvýš 225 milionů korun.

Ve výzvě číslo 99 jsou peníze na lepší služby pro onkologické pacienty (žádat mohou onkologická a hematoonkologická centra), pro kardiologické pacienty (kardiocentra bez urgentních příjmů) a pro pacienty se zvláště závažnou obezitou. Z výzvy úplně vypadla podpora psychiatrických oddělení a psychiatrických nemocnic stejně jako podpora následné péče.

Konkrétně na podporu péče o pacienty se zvláště těžkou obezitou mělo původně jít z výzvy 99 z Evropského fondu pro regionální rozvoj 300 milionů korun, bude to ale o 195 milionů méně. Záměr zůstal stejný, v Praze má vzniknout v přímo řízených nemocnicích jedno nemocniční centrum pro pacienty se zvláště těžkou obezitou.

Také dotace pro laboratoře a oddělení infekční medicíny ve výzvě 100 se sníží. Z 1,49 miliardy korun zbylo 1,16 miliardy s tím, že se celkový podíl dotace na investici sníží na nanejvýš 70 procent a státní rozpočet bude moci přispět dohromady až 70,5 milionu korun. Příjem žádostí u obou výzev (99 a 100) je po odkladech a změnách stanoven od 29. července.

Snížení dotací na plánované výzvy 99 a 100 je výsledkem diskuzí, jak se popasovat s problematicky nastavenou výzvou 98. „Ke snížení alokace výzvy došlo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a Asociací krajů ČR, kdy původně vymezené prostředky jsou přesunuty do výzvy č. 98 za účelem zajištění širší podpory zdravotní péče zajišťované v rámci páteřní sítě a dále ve prospěch připravované výzvy, jejíž součástí budou aktivity zaměřené na rozvoj laboratorních kapacit pro PCR testování,“ uvedl mluvčí Frček.

Kritika výzvy 98 z REACT-EU se vzedmula ještě před spuštěním přihlášek a po něm zesílila. Výzva je určená pro modernizaci nemocnic s urgentními příjmy a je nastavená na stoprocentní podporu projektů. Pokud má urgentní příjem 1. typu, mohla nemocnice přihlásit maximálně tři projekty celkem za 500 milionů korun, nemocnice s urgentním příjmem 2. typu mohla přihlásit nanejvýš jeden projekt za 150 milionů korun. Podpořeny mohou být stavby a rekonstrukce nebo také přístrojové vybavení a technologie. Jenže za těchto podmínek zájem výrazně převýšil možnosti dotačního programu. Předpokládanou alokaci ve výši 7,98 miliardy korun žádosti nemocnic okamžitě přečerpaly. Jen v prvních třech vteřinách bylo zasláno 78 projektů celkem za 13,6 miliardy korun. Celkem (po stáhnutí některých projektů žadateli) aktuálně probíhá hodnocení 112 projektů v objemu zhruba 18,5 miliardy korun. Zájem byl tedy víc než dvojnásobný proti původní alokaci.

Jak uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Frček, 23. července se výzva 98 navyšuje o 3,5 miliardy korun na celkových 11,5 miliardy. „K dalšímu plánovanému navýšení by mělo dojít na podzim 2021 z tzv. podzimní tranše nástroje REACT-EU, což jsou dodatečné prostředky od EK, o čemž by měla na podzim rozhodovat vláda ČR. Předpokládá se navýšení o dalších cca 5 mld. Kč,“ uvedl Frček. Pak by mělo být ve výzvě 98 pro nemocnice až 16,5 miliardy korun. Ani to nebude stačit pro všechny přihlášené projekty, pokud všechny projdou schvalováním. „Předpokládáme, že v následujícím týdnu budou schváleny první projekty k dotační podpoře,“ poznamenal Frček.

 

Národní plán obnovy schválen, MOÚ postaví pavilon pro prevenci
Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně intenzivně pracuje na dvou projektech nových kapacit, které mají být dotovány jednou miliardou korun z Národního plánu obnovy. Jedná se o Centrum onkologické prevence a nové kapacity pro klinická hodnocení a podpůrnou péči.
Cílem vybudování nového objektu Centra onkologické prevence je výrazně navýšit kapacity MOÚ pro programy onkologické prevence (primární, sekundární i terciární). Součástí centra budou čtyři pracoviště: oddělení preventivních prohlídek, oddělení preventivního vyšetřování, oddělení preventivního poradenství a centrum genetické prevence. Podle harmonogramu by měla být stavba zahájena v roce 2024, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2026. Centrum onkologické prevence vznikne v areálu bývalé transfuzní stanice v Tomešově ulici, který ústav získal od Jihomoravského kraje.
„Budoucnost onkologie vidím zejména v prevenci vzniku a návratu nádorů. Právě proto je naším největším úsilím vybudování Centra onkologické prevence, které bude sloužit všem občanům. Abychom odstranili obavy veřejnosti z nemocničního prostředí, bude preventivní péče soustředěna do samostatného objektu s vlastním vstupem, odděleným od běžných nemocničních provozů,“ vysvětluje Marek Svoboda, ředitel MOÚ.
Druhý projekt je dostavba stávajícího objektu Švejdova pavilonu, kde budou vytvořeny nové prostorové kapacity pro Centrum prvního kontaktu, Informační a edukační centrum (IEC), Centrum klinického hodnocení a Centrum podpůrné péče.
Národní plán obnovy je mimořádný dotační nástroj Evropské unie pro obnovu po koronavirové krizi. Pro české zdravotnictví počítá s dotacemi z evropského Recovery and Resilience Facility ve výši zhruba 17 miliard korun. Nejvíce z toho (10,25 miliardy korun) má jít na onkologii, zejména na nový Český onkologický institut v Praze.
Evropská komise český Národní plán obnovy schválila 19. července. Kromě onkologie se chystají projekty digitalizace, simulační centrum intenzivní medicíny, transplantační centrum nebo podpora rehabilitace po urgentních stavech.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené